Nebeská brána

Konecne som si pozrel tento legendarny prepadak. Ma to klasicke rozvlacne sedemdesiatkove tempo s kopou zbytocnych scen, ktore ak by sa vystrihli, tak by to nevadilo. Mozno by mi viac sadla kratsia verzia, ale ja som videl tu dlhsiu. Napriek tomu rozhodne davam nadpriemerne 3 hviezdicky. Pretoze vyprava je fakt velkolepa. Proste nevidana. Megalomansky rozpocet na tom vidno kazdu jednu sekundu. Kamera je pôsobiva a vsetky tie kulisy zabera v nadhernych najazdoch. A nakoniec je tu prekrasna hudba. Takze aj ked je tempo snimku rozvlacne, tak po audiovizualnej stranke je to totalna žranica, vdaka čomu to za jedno pozretie stoji. A komu nevadi pomale tempo, tak bude z filmu mozno aj nadseny. (16.03.2015)

Vôbec nepokladám ten film za "velikášsky", "bezdôvodne dlhý", a kritikou zdeptaný ako "prepadák". Bol len natočený a distribuovaný v politicky nevhodnom čase. Keď sa v amerických westernoch strieľa na banditov, nič sa nedeje, keď sa plienili indiánske kmene, vždy sa to dajako dalo ospravedlniť a odpustiť. Ale keď sa strieľa do rusko - poľských ukrajinských a nemeckých prisťahovalcov, so súhlasom guvernéra, so slabým dozorom armády či dokonca prezidenta, ??? to už nie je kóšer. ani v čase nástupu Regana čoby prezidenta. Viete si predstaviť nejaký európsky film o tom ako kdesi strieľajú po arabských uprchlíkoch ??? To by "riadená" filmová kritika inak zareagovala. Nech by bol film ako fenomenálny !!!!! :) (08.12.2015)

Natočit a umřít, řekl si nejspíš Cimino, protože Nebeská brána rozhodně pálí mosty. Nakonec plán nevyšel a Cemino nejenže neumřel, ale navíc jeho film nikoho nezajímal. Krom producentů rvoucích si vlasy. Prý jde o projekt, který svým megalomanstvím pozřel a pohřbil celou ideu Nového Hollywoodu. Pro mě to byl velký příslib, protože to samé se říká o Apokalypse Now a Metropolis u expresionismu, tedy vynikajících filmech. Bohužel jsem ale mírně nenadšený. Peníze a námaha jsou na filmu rozhodně vidět a daří se jejich pomocí dosáhnout jistého zážitku, ale to jen z podstaty tak nákladné produkce, která si mohla dovolit, co jiná ne. Dějově je film velmi nezajímavý a smysl některých sekvencí mi vyloženě unikal. Čtyřhodinová stopáž rozhodně nebyla nezbytná a prostřih by neuškodil - nevím, jestli film o polovinu zkrácený v kinoverzi neztrácí, čtvrtina ale pryč klidně mohla. V kině bych ty čtyři hodiny asi nevydržel, přesto jsem rád, že jsem si ho doma pustil a postupně se jím prokousal. (05.07.2013)

Nebeská brána odráží okrouhlost nebe a sama se pohybuje v opojných kruzích. Jako Ella a James v nádherné taneční scéně, kde společně opisují kruhy po prázdném tanečním sálu, zatímco Zsigmontova kamera tančí kolem nich v opačném směru. Jako desítky párů vířící kolem stromu (světa a života) za doprovodu Straussova valčíku. Jako kavalerie kroužící kolem hrstky přeživších pistolníků. Kruh však zůstává i v plápolajícím prostěradlu po průstřelu brokovnicí, kruhová jsou zrcadla, v nichž se odráží lidské tváře, okrouhlá je aréna pro klání dvou kohoutů... Okny, žaluziemi, škvírami ve stěně a oblaky prachu a dýmu proniká nebeská záře, ale pozemská realita má daleko do utopického ráje, který se vznáší v paprscích věčné milosti. Svět za bělostným protisvětlem je kruté a špinavé místo, které se utápí v bahnu, krvi a chlastu. Neklid a vnitřní špína se rozrůstá i tam, kde panuje zdánlivá harmonie a přepych. Nespokojenost se stavem bytí, kdy máte na dosah všechno, na co pomyslíte, ale víte, že vám něco podstatného schází, uniká. Život. Láska. Cokoli. Proto úvodní sekvence z Harvardu, proto snový závěr na lodi. Dvě polohy pozlátkového štěstí, mezi kterými vykoná hlavní hrdina James Averill kruhovou cestu smutné proměny. Nebeská brána je tedy filmem paradoxním: navzdory epické šíři, délce, davovosti a rozmáchlé výpravě je více do sebe zavinutou lyrickou básní než epochální historickou freskou. Je filmem vyprávějícím o pocitu (přesněji o nedosažitelném pocitu ve světle milosrdenství), kterému je obětována logika i soudržnost vyprávění. Na osobní otázky odpovídá zatvrzelým mlčením. Naznačuje, ale nedoříká. A v tom se skrývá jeho nedoceněná krása. (25.06.2011)

Cimino natočil vskutku velkolepou podívanou plnou historicky přesných detailů různorodých lidských činností. Daří se mu vykreslit americkou krajinu jako obrovskou kulisu před kterou se odehrává krutý boj bohatých proti chudým, Američenů proti přistěhovalcům. Myšlenkově tak film vyvolává spoustu otázek a poodhaluje méně známou část amerických dějin. V tom všem trochu zanikají ústřední postavy a jejich milostné pletky působí někdy snad až příliš naivně. (05.04.2017)