Millerova križovatka

Scenáristický briliant, který ač možná nedosahuje noblesnosti Kmotra, či stylovosti Mafiánů, se stále řadí mezi přední a navíc trochu pozapomenuté mafiánské snímky. Bratři Coenové si hrají s postavami, jsou detailní a nevyzpytatelní, nejde však o kdovíjak velkolepé, nebo nedej bože násilné zvraty, divák jen prostě nemůže odhadnout následujicí děj. Millerova křižovatka pěkně vystihuje atmosféru 30. let, je velice chytrá a hlavně bohatá na dialogy až do takové míry, že po jednom zhlédnutí snad ani nelze film plně vstřebat, proto kdo se o to aspoň pokusil, nemůže říct, že se nudil. 10/10 (29.11.2008)

Tu je vidieť, že bratia Coenovci sa radi držia v minulosti. Retro Millerova križovatka odohrávajúca sa v období prohibície je ďalší z ich naozaj podarených filmov, ktorý obývajú výborní herci a kde je skvele vystihnutá dobová atmosféra. Škoda prílišnej ukecanosti snímky. Ale akčná scéna v ktorej Albert Finney zmasakruje partiu gangstrov nemá chybu. Je to výborná gangsterka, ale niečo mi tu chýbalo. Proste na Goodfellas z rovnakého roku to nemá. (03.02.2015)

Úvodná scéna tak na 99% pripomína kultovú úvodnú pasáž z Godfathera, z čoho som sa dosť zháčila, keďže sa páni Coenovci radi prezentujú hlavne originálne a nevšedne. Postupne sa rozvinula hustá gangsterská atmosféra, príbeh sa zaujímavo prekombinoval, inteligentne vtipné odpisy odľahčili explictnosť násilia a drsnosti. Coenovský rukopis sa jednoducho nedal prehliadnuť. K spracovaniu a k filmu samotnému absolutne bez výhrad. Coenovcom som však neprišla na chuť, aj keď im stále dávam šancu. Ide z nich taká zvláštna surovosť, ktorú môj žalúdok asi netrávi. (16.07.2010)

Filmy bratrů Coenů se vyznačují dvěma nepopiratelnými přednostmi - tou první je výsostná stylovost, tak patrná právě v Millerově křižovatce, v níž ovšem není úplně jasná hranice, která dělí epigonství a skládání pocty danému žánru od jeho parodování. S tím souvisí i druhá přednost tvorby bratrského dua, a totiž ona všudypřítomná nadsázka (vyjma jednoho jediného případu, totiž jejich filmové adaptace románu Tahle země není pro starý, kde by jakékoliv i stopové množství nadsázky udusilo esenci díla). Pro znevažující rastr se Coeni v tomto případě nerozhodli náhodou - mnoho základních děl hard-boiled žánru má už ve svém původním DNA obsažen zveličující prvek, vždyť třeba romány Raymonda Chandlera jsou psány v duchu nepřehlédnutelné nadsázky. Za nadsázkyplnou lze tedy označit i Millerovu křižovatku. A ona se tu tak kloubí vícerozměrnost ducha dramatu - tragédie si podává ruku s komedií. A právě osudový rozměr (geniální metafora s klouboukem unášeným větrem, jen to je lidský život) navozují bratři Coenovi ve svých filmech tak umně a rádi (vzpomeňme, jak s Jeffem Dude Lebowskim povívají poryvy osudu...Tom Reagan je vlastně tak trochu Lebowského dvojník, také jen stoicky klidný mlčky pozoruje, kam ho to osud naviguje, zásadní rozhodnutí učiní až v samém závěru. A žánrových souvislostí by se mezi oběma snímky jistě našlo víc.). Složit poctu právě noir filmům se navíc ukázalo jako velmi vizionářské, neboť neonoir detektivky slaví dnes velkou renesanci a jejich boom předznamenalo mimo jiných i sofistikované úsilí bratří v triku... (09.04.2014)

Oproti novějším Coenům, jako je například Big Lebowski či Fargo, tohle dílko dost pokulhává po všech stránkách. Oproti jiným gangsterkám pokulhává snad ještě více. Musím však uznat, že je ve filmu několik nezapomenutelných scén...například úžasná přestřelka mezi Leem a gangstery, kdy Leo nebojácně kráčí s Thompsonem v ruce v županu po ulici a pěkně to všem nandá :-D Nebýt však těchto okamžiků, asi bych brzy zemřel nudou. 6/10 (20.10.2007)