Donnie Darko

Povedený, sebevědomý debut, kterému se daří vyvolat docela zvláštní, místy ponurou atmosféru. Nejasnost, resp. nevysvětlitelnost Donnieho Darka je tak trochu dvousečná zbraň. Na jednu stranu vás udržuje v nejistotě, v tápání, co se děje, ale na druhou stranu je zklamání, že film se příliš nevyvíjí a nikam nedospěje. Dá se říct, že mu chybí pořádná pointa, neboli tah na branku a nic na tom nespraví ani Director's cut... Fajn, že Jake Gyllenhaal se tady ukázal v dobrém světle. 7/10 (08.07.2008)

Když vedle Donnieho postavím Southland Tales, nestačím se divit, do jakých sra_ek Kelly kvůli svému nabubřelému egu zabředl. Oproti té pseudofilozofické ptákovině o všem (a přitom o ničem) je tohle vážně geniální záležitost. Sama o sobě mě ale zase tolik nefascinuje. Gyllenhaal je jednička, scénář s přibývajícím časem příjemně překvapuje až šokuje a Kelly režíruje jako ostřílený mág, avšak ačkoliv jsem se tzv. nechal vtáhnout po nějakých deseti minutách, pomyslný "kultovní" háček do mě Donnie nezasekl, byť se snažil ze všech sil. Možná na druhý pokus... za den, měsíc, rok... kdo ví. Konec světa se přece neblíží. ;) (19.05.2009)

Podobné hry s osudem, podvědomím a neznámem v sobě skrýají dvě úskalí: dá se za ně krásně schovat jedno velké nic (popřípadě domýšlet úplně čímkoli) a zážitek z nich výrazně ovlivňuje váš vztah k oněm věcem a vlastně i k sobě samému. Víc než kdy jindy záleží, jestli s filmem (tvůrcem) komunikujete na stejné frekvenci. Proto jsem po přečtení nejrůznějších reakcí velmi rád, že se mi do ruky dostala hned režisérská verze a já mohl film vnímat daleko víc jako psychologický příběh, zajímavě ozvláštněnou hru s osudem a ne jako děravou mozaiku, kterou bych asi tentokrát neměl chuť nijak doplňovat. (01.07.2007)

Když jsem Donnieho viděl poprvé, na chvíli jsem podlehl dojmu, že ten film se v osmdesátých letech nejen odehrává, ale že byl tehdy i natočen! Dokonce jsem to musel pauznout, a podívat se na csfd, abych zjistil pravdu... Pak už jsem mohl zas dělat chytrého. :-) (Popravdě, tipoval jsem to tak na začátek 90. let.) V každém případě jde o perfektní, emocemi nabitý snímek, na kterém se mi líbí spousta věcí: Pasáže natočené jako videoklipy, skvěle vybraná dobová muzika (Tears For Fears, Echo and the Bunnymen, Duran Duran a další), skryté či naprosto otevřené odkazy na tehdejší literární a filmové horrory (Kingovo To, Raimiho Evil Dead), mysteriozní i romantická linie příběhu, Donnieho rodina, kterou si člověk prostě zamiluje (oblíbil jsem si zejména otce a sestru), sympatická Drew Barrymore (jedna z těch, díky nimž film vůbec vznikl), nezvyklá, ale parádní role Patricka Swayzeho, tancující třpytivá děvčátka, Halloween, politické debaty u rodinné večeře (Dukakis nebo Bush?), vtip i sentiment... Je toho opravdu hodně. Jen se stále držím původní verze, a té novější se vyhýbám. Bojím se, aby v ní Donnie Darko nebyl moc doslovný, a neztratil tak na své nevšední tajemnosti. [Edit po letech: Vyvarujte se director's cutu! Je to "Donnie Darko pro blbé". Oproti famózní kinoverzi tak za tři hvězdičky.] (20.09.2007)

No já nevim. Na tyhle typy filmů moc nejsem. Sourozence Gyllenhaalovi nemam moc v lásce, ale musim uznat, že Jake je výbornej. Celkově jsem ten film moc nepochopil, ovšem hlavně jsem si všímal atmosféry a celkového pojetí filmu, a tyto aspekty shledávám velmi povedenými. Stejně mě ale překvapuje tak vysoké hodnocení. Za mě 65% (31.07.2013)