Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scenár:

Jaroslav Dietl

Hrajú:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (68)

Tosim 

všetky recenzie používateľa

S přimhouřenýma očima to tak v padesátých letech mohlo vypadat, jen ti uvědomělí hrdinové Jaroslava Dietla, kteří jdou za vyšším cílem bez schopnosti se na něj trochu s odstupem podívat, jsou už dost nudní...ten konec tam vypadal vyloženě jako přilepenej, aby si panímámy pobrečely, že si Jan Hamr nakonec našel ženskou. Staronovou. 30%. ()

jasse 

všetky recenzie používateľa

Zas tak úplně propagandistický ten seriál není, a pokud ano, Dietl znal míru a vynahradil to výbornými lidskými dramaty hlavních postav.....Pár ideologických hlášek, ale také spousta životních mouder. A vztah matky a syna by se měl promítat dnešním fakanům ve škole.... Sice mizerná výprava, ale o to lepší herecké výkony, v čele s neuvěřitelnou Libuší Havelkovou. Naprosto hravě zvládla rozpětí od nadšené mladé hospodyně po stárnoucí a umírající vdovu.  A že šla matka Hamrová téměř všem na nervy svědčí jen o jejím hereckém umění. ()

Reklama

kingik 

všetky recenzie používateľa

Jézedáci a kolchozníci, spojte se. A pak tu naši malou zemi rozkrademe a svedeme to na "buržousty". A kradlo se i v padesátých letech a pan scenárista Dietl o té době věděl hovno, respektive ani mu nebylo možno se pravdivě o ní vyjádřit, a i když otepi slámy se zlatily pod ještě zdravým sluncem a úroda byla trochu víc bio, tak se tak mohutně budovalo, až nebylo nic, co by se za pšeničný klásek vlezlo. Ne každá správná budovatelka socialismu si lehne před kombajn po vzoru matky Hamrové, ztvárněné Libuší Havelkovou A ne každý správný komunista je tak čestný, poctivý a dodržující desatero socialismu jako Jan Hamr, ztvárněný Jaroslavem Satoranským. Dohromady seriál nabízí široký a krásně idylický pohled na naše "vzkvétající" hospodářství, které bylo postupem času na úrovni Peru, a v seriálu se hlavních, a tedy stěžejních partů, zmocnili jen ti angažovaní straníci, jako pan Moučka a spol. Režisér Evžen Sokolovský, který byl pověstí pruďas, to celé natočil opravdu hezky, dokonce i černobíle, to už asi podvědomě věděl, jak to s celým tím naším hospodářstvím je, a že se tehdy ještě nenatáčelo v barevném formátu, se klidně dá brát jako soudružská výmluva. Nicméně, pokud seriál má své řemeslné kvality, a jakože je rozhodně má, tak mu citelně chybí nezkreslený pohled na celou tu situaci, která s odstupem času budí pobavený smích spolu s odhodláním Jana Hamra být za každou cenu ctnostným bolševikem, který nepodrazí svoji stranu, i kdyby mu ufikli rudé koule. 40% ()

sator 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

"Komunisti rozvrátí vesnice i zemi a postaví člověka proti člověku..." Dům v obci Čkyně v kterém Hamrovi bydleli v prvním díle se natáčel v obci Tehov Panská 15. Sedlák (Čestmír Řanda st.) bydlel na adrese Panská 6. Tehov. Nový dům Hamrů ve filmových Bernarticích stojí v obci Tehov, Panská 16. Obec Bernartice se ale také točila v obci Konojedy. Obce jsou od sebe vzdáleny 18 kilometrů. Jako filmové okresní město posloužili Říčany. ()

paascha odpad!

všetky recenzie používateľa

Ačkoli z principu nerad hodnotím odpadem díla, na nichž jakkoli spolupracoval někdo z mých oblíbenců, v tomto případě Zdeněk Liška, zde asi není jiná možnost. Normalizační sračka, popisující idylické časy kolektivizace, kdy se pomocí ostrých a zanícených slov přesvědčovali zatemnění zpátečničtí kulaci, aby své majetky, grunty, pole, stáda, stroje, rodinná dědicví a práce celých generací, s úsměvem a písní na rtu předali stádu šmejdských žebráků, kteří z toho všeho uměli udělat tak maximálně reálný socialismus. Pro lepší pochopení a potřebnou reflexi doporučuji jako předfilm Jasného Dobré rodáky. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (34)

  • Rocková skupina zkoušící v 18. minutě epizody ve vesnickém sále je Perpetuum Mobile Slávka Jandy krátce před svým rozpadem. (krokodlak)
  • Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) se na nádraží baví s tajemníkem Hrstkou (Bedřich Prokoš) o jednom malém, zanedbaném družstvu. Hamr poté nechá ujet vlak, protože se domnívá, že mu bylo naznačeno, aby přerušil studium. Scéna byla natáčena na nádraží v Říčanech nedaleko Prahy. (Robbi)
  • V epizodě se řeší téma „záhumenků“. Záhumenek je menší pozemek za stodolou. Během období téměř výlučně družstevního vlastnictví půdy od 50. let 20. století do roku 1989 v bývalém Československu záhumenek představoval zvláštní formu držby a obhospodařování půdy zakládající se na členství a pracovní účasti družstevníka v tehdejším Jednotném zemědělském družstvu – JZD. Mohl mít formu individuálních nebo společných záhumenků. Záhumenek nesměl přesahovat výměru 0,5 ha, v horských oblastech výjimečně mohl být do 1 ha zemědělské půdy. Intenzivní zahradní kultury (ovoce, zelenina, réva vinná) nesmělo přesahovat výměru 0,1 ha. (sator)

Reklama

Reklama