Otvor oči

Amenábar rozprestiera svoje krídla, a ukazuje nám svoje filmárske umenie skrze jeho psycho scenár a citom vybraných hlavných predstaviteľov. Všetko funguje neskutočne intenzívne, má to umelecký šmrnc, herci hrajú na hranici svojich možností. Avšak v eufórii vytvoriť niečo výnimočné, scenár zakulhává v prirodzenej logickosti a ku koncu sa stáva na moje gusto až príliž nejasným. Ps: Penélope je bohyňou i tu, nielen v mytológií... (23.10.2010)

Divácky tu môžete byť silne poznačení tím, či ste videli americký remake. Ten totiž do detailu kopíruje predlohu, takže vás nič nemôže prekvapiť. Na porovnanie v španielskom origináli ukázala Penelope Cruz viac než v americkej verzii, a to nie len herecky. Na druhej strane španielsky predstaviteľ Eduardo Noriega nedosahuje charizmu Toma Cruisa. Obsesívnou atmosférou je ale pôvodné dielo trochu lepšie. Pre človeka, ktorý si film pozrie úplne prvýkrát, je to skvelý psychothriller s ustavičným lavírovaním medzi ilúziou a realitou. (03.09.2017)

Sny se mísí s realitou a má mysl se vytrácí do neznáma. Po nemastných neslaných 80 minutách, kdy jsem si říkal "co na tom, proboha, všichni vidí??", začalo do sebe všechno pomalu zapadat, ovšem to neznamená, že jsem najednou objevil dosud skryté přednosti tohoto snímku. Z "Otevři oči" se rázem stala poblázněná sci-fi o možnostech moderních technologií a to se mi pranic nepozdávalo. To bych se raději dál prodíral těmi hutnými sny, ztrácel se a zase nacházel, než abych si poslechl, že celej film je vlastně jen o jednom velkym snu. Jako by těch snů dneska nebylo málo. Vždyť já mám teď chuť položit si otázku, zda jsem tenhle film vůbec kdy zhlédl a jestli teď opravdu píšu komentář na čsfd, nebo zkrátka jen sním. Na tomhle dílku určitě něco je, mně to každopádně zůstalo skryto. Proto mu uděluji zmatených 50%. (19.05.2009)

Tajemný film, záhadné události, krásná Penelope - co víc si můžu přát. Ani mi vlastně nevadí, že až tak úplně přesně nevím, co tím chtěl básník říct. Ony ty skoky v čase a prostoru většinou nekončí moc dobře a ještě hůř se vysvětlují zvídavému divákovi. Ale bylo to hezké a takové neholyvůdské, takže to beru, šéfe. A je mi úplně jedno, že existuje nějaký remake s Tomíkem Cruisem. (13.11.2010)

Vanilkové nebe je dobrý jenom pro lidi, kteří nikdy neslyšeli o Otevři oči, aneb konzouš opět zaplesá. Už jsem to myslím někdy a dvakrát říkal, že? Nemám rád remaky. Nemám a nemám a nemám. Dva filmy, jedna pointa, podobné vtípky, podobný vypravěčský způsob. Tím víc nemám rád remaky filmů, kde se jedná o pointu především, protože nic jiného Vanilkové nebe nedrží nad vodou. Přehnaně přeplácaná hudba (vlastně spíš jen písničky různých známých skupin, dle mě nepříliš dobré) vyřvávající ve velikášském orgazmu a nepříliš přesvědčiví herci (pouze známí a drazí, to je všechno). Hloupé manýry amerikánských filmů (ta trapná sexuální realita Spolykala jsem tvý semeno, to přece něco znamená...? Vyšukala jsem ti mozek z hlavy...). Víc peněz a jasnější (čti většímu konzoušskýmu publiku přístupnější, vysvětlenější, neotevřený, absolutně polopatě vysvětlený) závěr, kde v Otevři oči si ho člověk mohl vysvětlit nejedním způsobem. Nebyl to jen konec snu, ale i možné pokračování. Herci ve Vanilla Sky přehrávají a to včetně Penelope Cruz, která si svou Sofii zahrála i v Otevři oči o čtyři roky dřív. A i když jsou to jen čtyři roky, její kreace v OO se naprosto nedá srovnat s tamním patvarem, spíš jen karikaturou sebe sama. Eduardo Noriega jako hlavní smutný i krutý hrdina na celé čáře poráží nejpřeplácenějšího orgána Hollywoodu Toma Cruise. Otevři oči se může pochlubit příjemnou hudbou, třeskutě ryčnou atmosférou obav a nejistoty, neokoukanými a kvalitními herci (stará škola v čele s Gérardem Barray), kterým prostě americké protějšky nesahají ani po prach na podrážkách. Zatímco Cameron Diaz hraje skutečně jenom "šuknu", jak jí tam hezky nadávají, Najwa Nimri je bláznivě a hluboce zamilovaná zničená holka, která ten sex nabízí, protože neví jak jinak si toho chlapa udržet. Nehledě už na to, že Crowe jako režisér naprosto zklamal. Okopírovat úplně celý scénář (s několika malými doameričtěními jako že otec napsal knihu "Jak si udržet království atp.), dokonce i některé záběry doslova do detailu, to je možné možná u neznámého snímku, neříkám etické, ale rozhodně hloupé. Dokonce i dialogy jsou téměř stejné, kromě občasných rozdílů způsobených překladem nebo větší sexuální (až skoro vulgární) otevřeností. Jen se ukazuje, kdo je lepší režisér a vyhrává Amenábar. A protože se jedná o dva téměř totožné snímky, je i komentář téměř totožný k oběma. (13.08.2007)