Rodina Addamsovcov 2

Druhý díl, stejně geniální jak první díl, jen s tím problémem, že je navždy druhý a to mu nikdo neodpárá. Každopádně zábava je to opět parádní a hlavně herci jsou VŠICHNI naprosto výborní. Autoři si a Addamsovic rodinou nádherně pohráli. Černý humor nikdy nebyl zdařilejší a originálnější jako tady. Rád na léta, kdy jsem byl menší a tyto filmy sledoval furt, vzpomínám. Ještě to štěstí, že se k těm létům kdykoliv mohu vrátit. (10.02.2008)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy, lepší příběh, více černého humoru a vtipných scének, více herců -opět jsem se smíchy neválel pozemi, děj je trošku rozvleklí, některé scény jsou zbytečné nebo nezáživné/// Po zkušenosti s prvním filmem už jsem nečekal tolik, ale dostal jsem víc. Nebýt to někdy zbytečně moc uhozené a bláznivé, mohlo to být i na čtvrtou hvezdičku. I tak ale celkem spokojenost, hlavní je, že jsem se víc bavil než nudil a některé scénky jsou výtečné (hlavně tábor)./// Celkem 68%/// (24.01.2009)

Jednou za čas potřebuju film, ve kterým jde úplně o hovno, kde není napětí, protože vím, že se nikomu nemůže nic stát a všechno je to jenom tyátr. Adamsovi jsou v tomhle dokonalý, tu teatrálnost mají díky Gomezovi a ostatním totálně zmáknutou, v jejich životě se odehrává obrovské drama a vy se skvěle bavíte. Dvojka mě bavila i víc než víc než první díl, kdy díky rozdělení děje mezi dětský tábor (který je dokonalým ztělesněním pozitivního zla) a Festerovy milostné lapálie, zmizela hluchá místa a já se skvěle bavil i poněkolikáté. Skoro pět otřesně hnusných hvězdiček. (23.10.2019)

O málokterém filmu můžu říct, že mi mluví z duše nebo že mi dokonce zčásti změnil život. A tím méně o morbidní komedii. Jenže byste mě museli znát a vědět, jak jsem prožil dětství. Nesnášel jsem svoje extrovertní spolužáky, kteří se bavili plácacími hrami a kolem kterých se všechno točilo. Naplněn melancholickou záští jsem proklínal kolektivní sdružování se a tanečky. Z toho důvodu pro mě Addamsova rodina 2 byla neskutečnou satisfakcí - scéna, kdy tábor těch nekonfliktních a usměvavých zmetků lehne popelem, pro mě byla něco jako nirvána. Za ty roky se moje myšlení sice proměnilo, tenhle film pro mě ale přesto zůstal určitým východiskem a inspiračním zdrojem. Dá se říct, že veškeré to vytírání si řitě s tím, co společnost ve své pokrytecké morálce považuje za normální, má u mě původ právě zde. S přibývajícím časem sice vidím, že pokud chci normálně vycházet s lidmi, nelze být věčně sarkastický, ironický a cynický jako Christina Ricci, ale nenormální Addamsovic famílii prostě budu žrát vždycky. "Dvacet táců za tábor a on je pan Voo Voo!" (434.) (30.12.2008)

Tohle je velmi zvláštní případ 4 hvězd. U většiny pokračování filmů se očekává že máte základ a k tomu je potom nadstavba nových fórů. Tady jako by úplně chyběl základ, zato ty nové vtipy jsou naprosto geniální. Je tam výborný situační humor, skvělé dialogy, Wednesdayka perlí, že by ji jeden sežral, ale z Festera je najednou už naprostý debil, v podstatě chybí tak typický černý humor a vůbec je to méně Addamsovské. Je to prostě až moc jiné. I tak ale čtyři rozhodně dát musím. (11.03.2014)