Zlo přichází

Nechápem, ako mi táto Disneyovka mohla v detstve alebo dospievaní uniknúť. Vidieť to v tých časoch tak určite tomu naparím plný počet, pretože o tajomné dobrodružstvo z pohľadu detí a detský horor tu rozhodne nebola žiadna núdza. Teraz som sa síce na tom bavil a vôbec som sa nenudil, no pár krát sa mi mimovoľne trochu nadvihlo obočie. Film z pohľadu dospelého už určite niečo stráca. Lepší priemer. 65/100 (26.02.2018)

Nikoliv horor, ale spíše rodinná fantasy podle duchovního synkretika Ray Bradburyho. První dvě třetiny filmu jsou podle mého názoru trochu rozvleklé, lepší je až závěrečná fáze.. ovšem závěr s pointou souvislostí je poněkud ujetý, nepochybně v duchu Bradburyho panteismu. Na svou dobu jsou tu dobře zvládnuté filmové triky a výborně ztělesněné záporné postavy, místy atmosféra podbarvená dobrou hudbou, i princip vítězství lásky nad falešnými svody je správný. Ale celkově nemohu dát vyšší než 3,5. Vhodné i pro děti ve věku cca 10 - 14 let... (03.08.2013)

Přesně takové disneyovky jsem hltal jako malý kluk, když je vysílali na TV Prima (Premiéra). Chválit herecké obsazení by bylo nošením dřívím do lesa, zvlášť Pryce je jedním z tých typů ultradémonických postav, které mám ve filmech tak rád. Hlavním důvodem, proč bylo sledování tohohle u nás (polo)zapomenutého filmu pro mě takovým zážitkem, je atmosféra nejistoty, která je patrná už od prvních minut a pod jejímž vlivem jste jakoby neustále nuceni paranoidně se ohlížet přes rameno, zda za vámi už také nečíhá nenasytná rukavice pana Darka bažící po tom, rozšířit své cirkusové panoptikum. (19.05.2015)

Pro cokoliv od Bradburyho mám nezdravou slabost. Pro dospělého to bude zajímavá napínavá pohádka, ovšem pro děti to musí být horor srovnatelný s Arašídovou pomazánkou, ale s podstatně zajímavějším dějem a hlavně lepšími herci. Po dlouhé době nejsou dětští herci otravná hovada, kterým přejete bolestivou smrt. Držíte jim palce, stejně jako tatíkovi knihovníkovi a Jonathan Pryce je pekelný zmrd a jeho skvadra mutantů je přesně tak hnusná, aby je nikdo neměl rád. Skvělá věc a velká škoda, že takhle zapomenutá. (21.03.2014)

Film z produkce studia Disney podle scénáře a románu Raye Bradburyho a pod taktovkou Jacka Claytona, režiséra strhujícího dramatu "Místo nahoře", klasického britského hororu "Neviňátka" a legendárního "Velkého Gatsbyho" - již tento výčet naznačuje, že "Something Wicked This Way Comes" bude vskutku něco výjimečného. Centrálním motivem snímku, jenž svými komplexně rozvedenými postavami a fantaskní atmosférou osloví rovnou měrou děti i dospělé, je pokušení vycházející z niterné úzkosti. To nabývá konkrétní podobu v přízračné pouti, která do jednoho amerického městečka nečekaně přijede na konci října. Pro každou z hlavních i vedlejších postav pak má toto pokušení trochu jinou podobu. Zatímco pro dva ústředí chlapce Willa Hallowaye a Jima Nightshadea představuje primárně zábavnou atrakci lákající již tím, že se na sklonku roku, kdy se dny krátí, usadí za hranicemi města, pro dospělé obyvatele naopak nabývá doslova naplnění jejich nejniternější tužeb. Ale za tuto splněnou iluzi si principál poutě, démonický pan Dark, účtuje cenu nejvyšší. Tomuto pokušení hrozí propadnout také Willův otec, jehož vedle pokročilého věku již několik let skličuje selhání tváří v tvář synovi. Ačkoli některé roviny Bradburyho předlohy byly oklestěny, právě vztah otců a synů naopak vystupuje jako ústřední téma, obzvláště pak nelehký a pro obě strany potencionálně traumatizující moment, kdy otec v očích dospívajícího dítěte náhle ztratí auru nadlidského hrdiny. Už to samotné činí ze snímku zcela unikátní počin, což ještě umocňuje jeho dramaturgické uchopení a formální zpracování. Film se soustředí na vytváření zlověstné fantaskní atmosféry, čehož dosahuje tím, že postavy, a přeneseně i diváky, staví tváří v tvář výjevům vzpírajícím se racionalitě, ale které nikdy neosvětlí, naopak dává tušit jejich dlouhověké mystérium. Ať už je to vlak bez strojvedoucího, spanilá i bezcitná čarodějka prachu, tetování na rukou principála či výměna shakespearovských citací mezi ním a Willovým otcem, konfrontace s těmito i mnohými dalšími prvky dává pocítit mrazení ze setkání s něčím starověkým, co člověka přesahuje a upomíná ho na jeho vlastní konečnost. Současně ale "Something Wicked This Way Comes" uhrane svou výraznou poetičností, která se projevuje ve filmových prostředcích, ale i literárních kvalitách zdejšího jazyka, tedy nejen ve vypravěčských voiceoverech, ale také v samotných dialozích postav i jejich jménech. (07.05.2014)