San geng 2

Vynikající záležitost od hodně schopných režisérů asijské kinematografie. Hodně dobré na tom byla rozdílná atmosféra a vizuální stránka příběhů. Kde od japonské Miikeho "běžné" atmosféry se snímek přesunul do hongkongské špíny a hnusu a svým extrémním projevem hnusu nám připomněl klasické CAT III exploiery z počátku 90. let. Korejský snímek od Parka pak jasně dominuje ve vybroušeném vizualu a krutém napětí v podobě téměř klasického exploiteru - vyšinutý cizinec týrá manžele v jejich domě ... Jedná se o výborný snímek, jen u Miikeho mě trochu vadilo až úmorné pomalé vyprávění. U klaždého snímku pak ne příliš "úderný" závěr. Film je přístupen svým obsahem i širšímu publiku (i když je to fakt krutá a nechutná sada!!), nemohu prostě nesrovnat s nedávno shlédnutým RAMPO JIGOKU(2005), které je na míle dál v extrémnosti, bizardnosti a dekadentnosti než tento snímek ... tím se stává pro širší nezvyklé publikum hůře uchopitelné, ovšem pro extrémisty mého typu je to ještě mnohonásobnější pecka než tohle. Každopádně i toto je vskutku velmi vydařené!!! (20.01.2011)

Docela mě překvapilo, že mě ta asijská bizarnost zase dostala, ale musím říct, že z hlediska hororového je prostě lepší snímek první. Tady jsou jiné povídky, které rozhodně nejsou špatné, ale atmosféricky je skvělá jen ta poslední, ty ostatní na vás zapůsobí hlavně tím, jak jsou odlišné, jak jsou barevné, jaké příběhy prezentují, ale skutečně hororová atmosféra v nich není. Asiaté ale dokazují, že krátký žánr pro ně také není problémem. (09.03.2015)

Povídka Cut od korejského režiséra Chan-wook Parka je jasně nejlepším článkem tohoto "horrorového" triptychu a jako jediná si zaslouží přídomek extrémní. Cut převyšuje jak hongkongské Dumplings od Fruita Chana, tak i japonský Box známého výstředníka Takashi Miikeho, svým bezchybným audiovizuálním zpracováním, prací s charaktery, gradací a pointou. Park se také vyvaroval strnulosti, což se nedá říci o povídkách Chana a Miikeho. Především Miike mně zklamal. Jeho příběh je moc komorní, rozvleklý, bez jakýchkoliv překvapivých momentů (počítaje v to i pointu). Chan měl v Dumplings slibný rozjezd, ale zůstal na půli cesty, a svůj příběh nedotáhl do přesvědčivého zakončení. O horroru se ve vztahu k náplni všech tří povídek nedá moc mluvit, spíše o černohumornosti a morbidnosti (to nejvíce platí u Parka). Od Three... Extremes jako celku jsem čekal o něco více, avšak nenudil jsem se u něho. 7/10 (04.09.2005)

Tři povídky, tři rozdílné přístupy k extrémnostem. První povídka, Dumplings, není v celku ničím zajímavá. Jediné, čím se snaží diváka zaujmout je nechutnost - žena pojídá knedlíčky z rozemletých novorozenců a doufá, že ji to omladí. Je to všechno, s čím film přichází, ale také odchází. Téma nijak nerozvádí, spíš nudí diváka. To druhá povídka, Cut, je z jiného soudku. Skutečně brilantně sestříhaný a vygradovaný příběh režiséra, kterému se během jedné noci změní celý život. Takové malé, akční komorní drama. Třetí povídka, Box, je tichá, klidná, je pravým opakem povídky předchozí. Je krásně nasnímaná a příběh dostatečně zajímavý - sice se tu moc nestane, ale snová atmosféra by se tu dala krájet. První povídka je zbytečná, ale druhá a třetí stojí za to. O extrémních sportech se nic nového nedozvíte, za to poznáte asijské umění napínavé zkratky pěkně zblízka. (05.06.2005)

najlepšou poviedkou bola druhá, ktorá mala aj opodstatnenú ideovú zložku (hoci bola miestami nechutná aj na mňa a vlastne celý film mi prišiel nechutne samoúčelný - niečo na spôsob EROSa), tretia mala celkom dobrý úvod aj zvrat a vlastne ma zaujala, bohužiaľ bola pridlhá a potom sa dookola opakovalo jedno a to isté, no a tá prvá poviedka celý čas držala nejaký ten vizuálno-mysteriózny štandard, aby to v závere zvrtla na totálnu blamáž, kedy sa celá kinosála rozjarila spontánnym smiechom. Ak človek chce hodnotiť vizuálnu stránku a mieru brutality a nechutnosti - tak 5 bodov. Bohužiaľ, aj keĎ originálna a necenzúrovaná, mala by mať tá brutalita nejaké opodstatnenie, ktoré bolo možno iba v poviedke druhej. Veľmi sporné dielo a sporne sa mi hodnotí, rozhodne však vrhá úplne svojrázny tieň na ázijskú kinematografiu (23.03.2006)