Smrtihlav

Od první do poslední minuty extrémně paranoidní scénář Alexe Proayase a Davida S. Goyera, jenž si doslova libuje ve vlastní zamotané zápletce, je jenom základem celkové kvality snímku. Proyasova záliba v potemnělých koutech zaplivaných městských čtvrtí byla opět zúročena při budování bezútěšné atmosféry, která na diváka doléhá jako dosti těžká deka. Vizuálně vytříbená „hračička“, oplývající záplavou skvělých avšak ne samoúčelných triků, podpořená výbornou kamerou Dariuse Wolského, nepříjemným a přesto chytlavým soundtrackem Trevora Jonese, tak v celkovém efektu potěší nejen oko, ale i samotný mozek, kterému není dáno vydechnout ani na minutu. K tomu započítat skvělé herce, jimž vévodí podivný doktor Kiefer Sutherland, následovaný Williamem Hurtem a Rufusem Sewellem a je zde dílo, jenž v hlavě nějaký ten pátek zůstane určitě. (05.11.2005)

Sice lehce Béčkové, ale i tak velmi zajímavé temné sci-fi které stejně jako Matrix vychází z narušování lidského vnímání reality, resp. přímo odtržení mysli lidí od skutečného světa. Ale zatímco Matrix se více drží kyberpunkového Neuromancera od Williama Gibsona, ve Smrtihlavovi jsem vyloženě viděl paranoidní vize P. K. Dicka s jeho neustálými pochybnostmi o existenci objektivní reality a vidinami o působení "cizích" a "nadpřirozených" vlivů. 7/10 (07.01.2008)

Príjemne tiesnivá atmosféra, prúdiaca z každej sekundy stopáže. Podobne ako u predošlého projektu režiséra Alexa Proysa, The Crow, je snímok temný až ponurý. Len s tým rozdielom, že Dark City nebol dotiahnutý k sto percentnému výsledku. Tak či onak sa jedná o nadpriemernú záležitosť, ktorá inšpirovala mnoho nasledujúcich filmov (za zmienku stojí napríklad filozofia Matrixu). Stavanie domov&pohľad na vytvorené mesto z vtáčej perspektívy? Nádhera! Smerom na hereckú oblasť vidím jeden veľký zápor, menom Rufus Sewell. Nemastné-neslané postavy jednoducho nemá nikto rád. Na druhej strane stojí krásna Jennifer Connely, ktorej osobitý potenciál mohol byť využitý o niečo viac - škoda. Mimochodom, kontrast bielej hlavy a čierneho obleku = zárukou hrôzy. To si zapíšte. (12.06.2010)

Sice mam radsi Vranu, ale i tady se Proyasovi povedlo stvorit paradni film. Skvelej a originalni pribeh a jak se dalo i podle nazvu cekat, taky hodne temnej, kde vetsinu casu clovek moc netusi, co se to vlastne deje a postupne do sebe vsechno zapada, sem tam nejaka drsnejsi scena a charismatickej Sewell v hlavni roli. Z vedlejsich me potesil Kiefer, kteryho normalne moc nemusim. To vse navic s hodne obstojnyma trikama, zaporakama, co vypadaj jak cenobiti, paradnim soundtrackem a hlavne od zacatku do konce skvelou temnou atmosferou. Lepsi 4*. (08.11.2009)

[režisérská verze] Vizuální snové deprese na druhou. Alex Proyas se při temné Vráně naučil pracovat s bezslunečným vizuálem a tady ho dotáhl k dokonalosti, každá druhá scéna tu vypadá jako noir-matrixovská kresba říznutá cyberpunkovými motivy od nějakého polozapoenutého ilustrátora obálek sci-fi na houbičkách indiánského kmene Kvuila-Kvuila. Děj filmu je jednoduše skvělý a dobře napsaný, dokonce tak, že je mu odpuštěno zneužití jednoho z nejklišoidnějších začátků v historii audio vizuálních děj všehomíra, takže ano, je tu amnézie. Ovšem pak... Pak to bude jiné, jiné než většina ostatních filmů a to je dobře. góð kvikmynd. (17.07.2014)