Šílení

TROCHU SPOILERUJI! Jan Švankmajer je geniální. Něco tak úchvatného (a odvážného) snad nemá v české kinematografii obdoby. Každá scéna má svou intenzitu, zcela jasné opodstatnění a vysokou výpovědní hodnotu. Všechny postavy jsou zde jasně rozvržené a jejich charaktery jsou bezvadně propracované. Tu největší sílu jsem však našel ve výtvarném zpracování a úžasných dialozích. Nikdy jsem neviděl tak úchvatnou scénu, jako když Jan Tříska odříkává svůj text. Přesto však bohužel musím konstatovat, že Šílení nejsou snímkem dokonalým. Zejména první část nebyla nijak pozoruhodná, ale jakmile se postavy přesunuli do blázince, dostal děj spád a napětí gradovalo. Hlavní výtky mám však k takovým věcem, jako je třeba scéna, kdy kolem kočáru projíždějí auta, tam jsem totiž zalitoval, že její intenzita a působivost nebyla taková jaká mohla bát, to mi však pan režisér vynahradil ve všem ostatním. (19.07.2006)

Především chci znegovat gusmana : ony animace se zdají samoúčelné až do chvíle, kdy příjde poslední z nich a přinese pointu a myšlenku celého filmu. A jeká že to je ? NENECHAT SE ZPRCOVAT TÍM NAŠÍM ŠÍLENÝM SVĚTEM A PROMĚNIT SE V BEZVLÁDNÝ KUS MASA VE SVĚRACÍ KAZAJCE VLASTNÍ SLEPOTY ! A jinak k filmu : Snad předčil i Slámovo Štěstí, snad by se dal považovat za nejlepší film za posledních dvacet let - a to nejen u nás, ale možná i v celém světě. Opravdu si nevzpomínám, který z filmů posledních let by byl tak silný a technicky i obsahově dokonalý jako Šílení. Děkujeme, pane Švankmajere. Český film pomalu vstává z mrtvých. (30.11.2005)

Švankmajerovi jsem se zatím celkem zdárně vyhýbal. Z jeho filmů jsem viděl jen Otesánka(2000), kterej mě ale zrovna neoslovil. Alespoň né v té době kdy jsem ho viděl. Dnes bych ho už možná docenil víc. Z Švankmajerovi krátkometrážní tvorby jsem viděl jen Zánik domu Usherů(1980) a Kyvadlo, jáma a naděje(1983). Že nějakej film Šílení existuje jsem věděl a přesně jsem si i dokázal vybavit obal videokazety kterou jsem míjel při každý návštěvě videopůjčovny(jó to byly časy). Dobrovolně bych si film sám asi nepustil. K shlédnutí mě "dokopala" až uživatelka Ratchetka za což jí patří velký DÍK. To bylo něco pro mě. Šílení je doslova masitou a silně antikřesťanskou(což jen kvituji) podívanou. Film začíná prologem samotnýho režiséra, kterej osobně představuje film a říká kde čerpal inspiraci. A není to nikde jinde než u mých oblíbenců ke kterým patří jak E.A.Poe tak Markýz de Sade. Dalšími plusovými body pro film jsou určitě herci. Geislerku sice moc nemusím ale tady mi nevadila. Film táhne výkon Pavla Lišky, kterej je pro podobný role jako stvořenej. Všechny svým hereckým uměním ale jasně převyšuje Jan Tříska, kterej si svou roli střihl excelentně. Tomu říkám Pan Herec. Snímek Šílení je šílenost, která dostála svýmu názvu a kterou ocení spíš "šílení"(né zcela běžní filmový konzumenti) diváci. Po půlhodince jsem to viděl na jasnejch 5 hvězd. Vlastně i na konci jsem se rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdami. Přece jen pár menších výtek k filmu mám, proto se přikloním k silnějším 4 hvězdám...,.PS: Zajímalo by mě jaká byla spotřeba masa🥩 na natočení tohohle filmu. (10.01.2023)

Zajímavý námět a nechutný horor. Co také čekat od Jana Švankmajera, poněvadž všechna jeho díla jsou výjimečná. Dobré herecký výkony, ale naprosto excelentní od Pavla Lišky, který roli zvládl dokonale. Dá se naprosto pochopit, že toto dílo nemohlo sednout všem lidem, ale milovníci Švankmajera a hlavně originality, budou nadšeni. Těmto lidem doporučuji, ale ostatním radši ne... 7/10 = 75% (17.05.2012)

Výtvarné provedení tohoto filmu je fantaskní. Fantasmagorické, bizarní a šílené. Všechny ty výjevy, atmosféra, postavy a místa. Ale něco mi tam chybělo. Nejvíce zde exceluje Jan Tříska a jeho bláznivý smích. Pavel Liška patří k mým nejoblíbenějším českým hercům, ale tady jsem bohužel místy měla obtíže, mu jeho herectví věřit. Jeho tvář i herecký projev je pro role bláznů či podivínských exotů jako stvořen, ale tady jsem z jeho výkonu měla roztěkané dojmy. Přemítala jsem nad tím, zdali svou postavu tak zkrátka měl zahrát nebo jestli se ji tak snažil hrát. Měla jsem z něj prvně častý pocit, že svou postavu hraje, ale že jí není. Bylo to celé jakési polovičaté. Nevím. Na současnou českou tvorbu však rozhodně výrazné, netradiční a možná až kontroverzní dílo, spojující v sobě hodně podobností s dílem Markýze de Sade, Saló aneb 120 dnů Sodomy. (26.06.2010)