Jej prípad

Nemám rád tento typ príbehov v ktorom bojuje jednotlivec proti celému systému bez najmenšej šance vyhrať. A aj keď nakoniec vyhrá a všetci sa postavia a zatlieskajú mu, tak je to príliš nerovný zápas v ktorom si nevychutnávam tú postupnú zmenu názorov ostatných pretože je príliš náhla a nedôveryhodná. Tentokrát bojuje žena proti sexuálnemu obťažovaniu totálne vymaštených robošov na malomeste, takže aj jej rodičia majú názor, že si za nejaké to obťažovanie môže sama svojím nevhodným správaním. To je proste až príliš veľa prekážok. Téma sexuálneho obťažovania je aj dnes stále aktuálna, ale chcelo by to lepšie filmy. Tretiu hviezdičku dávam len za dojímavý záver, ktorý prekvapivo fungoval. Tiež som mal chuť vstať. 5/10. (13.06.2020)

Scénář: Michael Seitzman .. Uff! Zase jeden ze snímku, který vám při sledování na tváři vykouzlí .. hodně depresivní výraz! Syrový to obraz odvrácené, industriální tváře Ameriky, kde i ženy musí pracovat v dolech. V dolech, jenž jsou plné mužů a pojmy, jako sexuální obtěžování a ochrana před ním, nejsou zcela v povědomí a nejen vedení firem se před tímto problémem kryje a přehlíží ho. Na začátku toho byla jedna žena, která už nedokázala snášet tyto útlaky a šla s tím před soud, bojovat nejen za sebe, ale práva všech pracujících žen. Tuto ženu výtečně ztvárnila Charlize Theron a musím pochválit její skvělý výběr rolí. Prostor k tomu, předvést opět svůj talent zde má velký a plně ho využívá, byť mírně zastiňuje představitele ostatních rolí, které jsou obsazeny také velmi dobře. Silný filmový zážitek. (27.03.2006)

V roce 1975 byla přijata na práci do železných dolů první žena. Ještě v roce 1984 však byl poměr muži – ženy 30:1. Skutečný příběh Josey Aimes, ženy, která chtěla tvrdě makat, ale nechtěla si nechat narůst hroší kůži...... . Tento drsný příběh s happy endem o osobní odvaze člověka však méně odolným a přecitlivělým povahám nedoporučuji. Pokud však vydrží, určitě s radostí na závěr uroní slzu. Dobrej scénář, kamera herci a všechno ostatní, ale tohle je opravdu o TOM příběhu. člověk by měl občas něco podobného zhlédnout, aby věděl, že svět není plnej srabů. A že hrdina nemusí být jen v akčním filmu. (11.11.2006)

Ano, tak tomu se říká emancipace, jít pracovat do dolů (tímhle vždycky argumentuji, když jsem nařčena z feminismu, že takhle si to představuji). Bohužel tohle dílo diskriminaci neřeší, tedy zaměstnaneckou, platovou ... Hrdinka tohohle filmu jde pracovat do dolů z ryze praktického důvodu, jen aby dostala vyšší výdělek, protože se nachází v tísnivé sociální situaci, ne proto, aby ukázala, že na to prostě má. Nu což v roce 1989, uznávám, to je dost pokrokové až odvážné. Film se stáčí jiným směrem ... snaží se řešit sexuální obtěžování (nebo snad sexuálně zabarvenou šikanu) na pracovišti, což je určitě úmysl vznešený, nicméně v podání tohohle dílka však čistě průměrný. Nedočkáme se vypjatých psychologických scén, nýbrž sledu dojemně ohraných situací, které jsou sice pěkně odehrané (překvapivě silnou hereckou sestavou), ve výsledku je však film jen utahaně bezobsažný. Je to dáno tím, že se snaží být až příliš vstřícný, není na pochopení v podstatě vůbec náročný, nesnaží se osvětlit precedent, který si hornice vysoudily. Je to jen průměrné rodinné drama zasazené do netradičních reálií, které je v první hodině koukatelné -to si ještě k hrdinkám a hrdinům dokážete najít cestičku- ale s přibývajícím časem vám začnou být docela lhostejní, protože se děj cyklicky opakuje (šikana, soud, rodina) a k ničemu pořádnému nespěje. Myslela jsem, že uvidím parádní soudní drama, nebo alespoň náznak psychologického dramatu, výsledkem je melodramatický skoro-kýč. Který hodnotím tak vysoko jen díky hereckým výkonům a díky mé nostalgii po pořádné feministické masáži :-o, ne to byl jen vtip. (27.10.2006)

Ten film mohol byť pokojne čiernobiely. Také čiernobiele v ňom boli aj postavy. Je pochopiteľné, že ťažká a nebezpečná práca v špinavom prostredí sa prejaví na štruktúre pracovníkov, ich správaní sa a vzájomných vzťahoch. Inak vyzerá obťažovanie v kancelárii a inak v povrchovom lome. Ale tam i tam musia existovať hranice tolerovateľného. A tie nie sú naveky určené, ale vytvárajú sa a menia v čase a pričinením jednotlivcov, ktorí majú odvahu vystúpiť z davu. Vychádzajúc iba z názvu som očakával príbeh. Dočkal som sa striktného rozdelenia osôb podľa ich rodovej príslušnosti. Dokonca aj otec a syn patrili v dvoch tretinách filmu k tým "zlým" mužom. Ale to bolo spolu s hlučnou a trochu nenáležitou hudbou asi jediné, čo mi prekážalo. Neviem prečo pri filmoch s ekologickou, emancipačnou alebo rasovou problematikou musia byť tieto témy nosnými a nenechajú ich pôsobiť na pozadí príbehu. Dosahuje sa tým často opačný účinok, než bolo zamýšľané. Tušil som, že s mojou angličtinou to nie je žiadna sláva a preklad North Country ako Jej prípad mi to iba potvrdil. (30.01.2010)