Burnt Offerings

Sedmdesátá léta horroru přála a Burnt Offerings je toho dalším důkazem. Od počátku mistrně budovaný příběh rodiny, která si na léto pronajme starobylé sídlo, se kterým není všechno tak úplně v pořádku, originalitou zrovna nezáří. Ale ono to vlastně vůbec nevadí, protože v tomhle kousku jde hlavně o atmosféru, která každou vteřinou houstne a houstne. Občas ji protne nějaká ta infarktová situace, jejichž vrcholem je jistojistě závěr. V zásadě mě nenapadá, co bych filmu vytknul, možná občasné drobné zaváhání v i tak pomalém tempu, ovšem to není nic, co by mé nadšení zmrazilo. Strach zas jednou prostoupil mé rychle stárnoucí tělo. Doporučuji! (23.07.2009)

Tak tenhle strašidelný dům mě zrovna dvakrát neoslnil. Nic proti hudbě, ta býla výborná a už vůbec nic nenamítám proti Oliveru Reedovi či Karen Black, ačkoliv v tomto případě by se jejich výkony hodily spíš pro divadelní prkna. Kámenem úrazu je pomalost a nulové budování atmosféry. Film se tak omezuje na halucinace v podání otce a podivné chování matky. Na konci film sice graduje do celkem solidního závěru, ale je to jako kdyby jste hodili velký šutr do rybníka, jehož klidnou hladinu do té doby narušovala jen žába, která přes něj dvakrát za hodinu přeplavala. Očekával jsem tedy podstatně víc. 30% (07.01.2015)

BURNT OFFERINGS je fantastický horror s neuvěřitelně hmatatelnou aurou zla. Skvělý scénář, vynikající herecké výkony a naprosto, NAPROSTO zničující atmosféra!!! Dosud u mě vedly mezi duchařskými horrory skvosty jako THE HAUNTING, THE CHANGELING nebo THE AMITYVILLE HORROR. BURNT OFFERINGS se výše zmíněným filmům hravě vyrovná a o ždibíček je i překonává. Momentální můj pocit je, že BURNT OFFERINGS je nejlepší duchařina, jaká kdy spatřila světlo světa. 70. léta byla pro atmosferický horror magické období a vznikly v něm jedny z nejlepších kousků. Curtisův BURNT OFFERINGS je toho skvělým příkladem. (17.02.2008)

Slušná hororovina na téma rodina vs. mysteriózní dům, s postupným propadáváním se hlavních postav do psychického zoufalství. Někdy děsivě přísná (topení syna v bazénu jeho otcem), někdy dráždivě tajuplná (stará paní v pokoji nahoře), ale často taky zbytečně natahovaná a nedořečená, vedoucí k nenaplněnému potenciálu i nedostatečnému uspokojení diváka (např. celý motiv řidiče z pohřbu matky hlavní postavy otce). Barák ale zvenčí mňamkózní a herci prvotřídní. Čtvrtou hvězdu si více zaslouží The Omen ze stejného roku 1976 (20th Century Fox), který tento konkurenční projekt United Artists totálně zastínil. (03.02.2022)

Rodinka si pronajme na léto luxusní dům, v jehož ceně je i podivnská stará paní, kterou s domem pojí sentimentální vzpomínky a odmítá ho opustit ("Pravděpodobně ji ani neuvidíte, většinu dne prospí.") Rozesmátá idylka se vyvine v teror tak pozvolna, že zpětně nejsem schopen uvědomit si přesný bod obratu. K filmu mě přilákala účast Bette Davis a díky ní jsem byl napůl připraven i na možnost, že Burnt offerings klame tělem a vyklube se z něj další grande dame guignol. To se nepotvrdilo. Je to tradiční haunted house horror, Davisová (atypicky obsazená do role dobrácké tety) hraje vedlejší roli a původ zla je někde jinde. Doufal jsem, že se vyhnu srovnání s tolikrát vzpomínaným Osvícením, ale asi to není možné. Nejde jen o rámcovou rovinu podobné zápletky, ale i o několik podezřele totožných detailů. Ale zatímco Osvícení jako celek je strohé, pomalu a plíživě znepokojivé psychologické drama, Burnt Offerings je přímočařejší, "žánrovější" horror a nebojím se říct, že patří k nejlepším ve své kategorii, jaké jsem dosud viděl. Váhal jsem i nad pěti hvězdičkami, ale nakonec si přece jen myslím, že některé delší konverzační scény mezi Oliverem Reedem a Karen Black by film nepostrádal a že mohl lépe prodat trošku přechválený závěr. 80% (07.02.2011)