Nabiť a zabiť

McGuigan vás nechá dívat doprava a mezitím vlevo konají prácičku hodná kočka a zlý pes. Tak tomu se říká Kansas City Shuffle.. Další z variací na Ritchie/Tarantino gangsta skládačky, tentokrát ovšem s velice osobitým stylem, nízkým stupněm předvídatelnosti a až na níže zmiňovaného Joshe kvalitními hereckými výkony. Mimochodem Willis budil dojem, že si odskočil z Šakala s novoročním předsevzetím chovat se konzervativněji ke svému účesu.. Mé hodnocení nakonec sráží moc podivných náhod, s blížícím se koncem nestíhající Hartnett a taky člověk odpovědný za výběr tapet (dělám si srandu, ty byly fajn..). Český distribuční název v sobě jako již po několikáté skrývá příznaky začínající demence autora. Nestačilo by nikterak originální, nicméně trefné Lucky Number Slevin? (20.08.2009)

Intelektuálové holdující přiměřeně intelektuální duševní potravě, jako jsou např. vytříbená díla Tarkovského nebo Bergmana, by se měli tomuhle filmu velkým obloukem vyhnout, protože se řadí do úplně jiné kategorie filmovými fandy nazývané "tarantinovky". Pohybujeme se ve sféře masové popkultury a jmenovitě kriminálky odehrávající se v New Yorku, kde spolu soupeří dva mafiánské klany, navíc kriminálky prošpikované cynickými vtípky a hláškami. Scénář zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co v daném subžánru vzniklo, a po pravdě řečeno, Nabít a zabít patří do kategorie snímků, které stačí vidět jednou a víckrát nemá smysl se k nim vracet. Kdybych měl chuť a příležitost ho vidět ještě jednou, šel bych nemilosrdně s procentuálním i hvězdičkovým hodnocením dolů. Na jedno pokoukání ale můžu doporučit, pokud tedy zrovna nechcete rozpitvávat nesmyslně překombinovanou cestu našeho hrdiny za jeho pomstou. Výrazně totiž tomu napomáhá odlehčený tón a přítomnost několika hereckých es, ze kterých bych vyzvedl zejména osvědčeného žánrového veterána Bruce Willise. Ten s typicky kamennou tváří a suchými hláškami kráčí scénu za scénou a nechává za sebou jen mrtvá těla svých protivníků. Zároveň si přes všechnu bídu své práce scénárista nechal pro své diváky v záloze pár překvapení, takže ani pokud jde o váš smysl pro žánrovou hru, nebudete ochuzení. Celkový dojem: 75 %. (07.09.2011)

LUCKY NUMBER SLEVIN chce byť veľmi cool až to nie je pekné. McGuigan nie je vizuálny macher ako Ritchie i keď sa snaží upútať pozornosť prostredím a scenárista nedokázal napísať cool hlášky iba cool vety (rovnako prázdne ako prostredie), do ktorých sa dobre že nie samotný herci zamotali. Našťastie sa vykonštruovaný scenár podarilo v závere dostatočne dobre vysvetliť no výsledný vážny dojem mi nesadol s počiatočným nadhľadom. (13.11.2008)

Stačí se podívat na prvních pět herců a musí být jasné, že film míří vysoko. Perfektní styl vyprávění bych asi nejlépe přirovnal k filmu Prestige. A že je to Tarantinovka? No, tak snaha určitě byla, ale Tarantino je ale pořád ještě o třídu výš. Nicméně to nebrání tomu si film skvěle užít. Scénář je perfektní a zápletka možná pro někoho předvídatelná, ale rovněž na té nejlepší úrovni...100% (13.04.2013)

Přestylizovaná jízda bez chuti, zápachu a vtipu. Místo dobré zábavy se mi režisér akorát pochlubil jak moc dobře tuhle story vymyslel. Jenže tohle už tu několikrát bylo a tak bez většího zájmu jsem to přežil až do konce. Jenom bych rád podotknul,. že bych byl rád, aby výtvarník scény, co na tomhle filmu dělal, se postaral i o můj byt - neb ty jeho výtvory byly dokonale boží. (07.12.2007)