Zlý večerníček

Fredolenrayovský bullshit, v ktorom každá veta dialógu píli uši. A ak si ich do pusy vložia tak ´´excelentné´´ herečky ( či skôr modelky z erotických časopisov ), je o trápnosti postarané. Kiežby som mohol pochváliť aspoň kultového Davida Carradineho, ale obávam sa, že aj on v tomto prípade siahol na dno. Poľutovania hodná záležitosť, ktorá mohla lepšie zúžitkovať telesné proporcie hlavných predstaviteliek a nechať ich vyniknúť v záplave gore efektov. (10.09.2014)

Nápad dosadit animované postavy jako monstra do komediálního slasheru mě nalákal, bylo tedy docela zklamání, že postavička je tu pouze jedna a to ještě na velmi krátkou dobu. Hororový Space Jam se tedy kvůli nízkému rozpočtu bohužel nekonal, stále je ale Zlý večerníček aspoň poměrně zábavná blbina o četě uklízeček (Ha, rádoby!), kterým zkomplikuje práci Necronomicon ze série Evil Dead (hanebné to vykrádání). Herecké výkony hlavních hrdinek nejsou ani tak béčkové jako spíš péčkové (ano, jsou to pornoherečky) a o herectví se ve spojení s nimi vlastně ani moc mluvit nedá. Velmi zábavná je vedlejší role béčkového krále Dicka Millera, zvlášť když v poměrně dlouhé scéně sleduje sám sebe v televizi a stěžuje si, že za Vědro krve nedostal Oscara. No já věřím, že v paralelním vesmíru ho dostal. David Carradine je tu prakticky jen od toho, aby nám v závěrečných minutách svým monologem vysvětlil, co se vlastně stalo, jinak jeho postava absolutně nemá opodstatnění. Ale hledat v tomhle díle vůbec nějaké opodstatnění - to bychom po Fredu Olenu Rayovi chtěli moc. (16.04.2019)

Tak za mě velký zklamání. Čekal jsem totiž, že to tady bude killit nějaká animovaná postavička a ono tomu tak docela nebylo. Páč tahle postavička lehce podobná Tasmánskýmu čertovi Tazovi se tady ohřála velmi krátce. Což mě celkem nasralo a film tak ztratil hlavní tahák a to proč jsem do něj vlastně šel. Zbytek filmu jsem tak musel koukat na nijak originální zubatou pizdu. Za to, že všechny holky aspoň ukázaly kozy, za Davida Carradina a Dicka Millera(oblíbence Rogera Cormana) a scénu kdy kouká na Vědro krve/A Bucket of Blood(1959) a hlášku s Oscarem dám 2hvězdy. (03.03.2024)

Při sledování Evil Toons jsi si připadal, jako by se Walt Disney domluvil s Hugh Hefnerem na společném natočení erotického hororu. Ti první namalují obrázky do knížky a vytvoří animované monstrum a zakladatel časopisu Playboy dodá dívky, které se nebudou stydět ukázat své přednosti. Jako nechci si stěžovat, holky vypadaly docela slušně – zřejmě měly ve smlouvě, že každá se vysvleče (o to lépe), ale po herecké stránce toho moc nepředvedly (alespoň tedy tady ne, přesto si zahrály v několika dalších filmech). Však on celkově je tento kousek spíše takovým roztomilým „céčkem“, od kterého se už od úvodní minuty nedají čekat žádné zázraky. Jasnou vábničkou byla účast známého herce (David Carradine), který se tady kromě úvodní scény tu a tam objevil. Úplně si ho dokážu představit, jak slintá někde vzadu za kameramanem. No při svůdném tanci černovlasé Madison Stone slintali asi úplně všichni. Mít takovou klisničku na rozjezd fotbalového zápasu i u nás, tak hraju doteď. Fred Olen Ray věděl moc dobře, že tento jeho film žádnou velkou díru do světa neudělá, ale po jeho zhlédnutí na něho hodně lidí jen tak nezapomene. Sečteno podrženo jde o průměrnou eroticko-hororovou komedii, která nám kromě nahých holek nabídne i trošku té krve, srandovních hlášek a hororové atmosféry. Ta tu však hraje druhé housle, takže fandové hororového žánru se musí spokojit s vyceněnými zuby, trochou křiku a záběry na mrtvá těla (až po akci). Evil Toons si však zařadím mezi ty filmy, které jsem rozhodně neviděl naposledy – přestože to je docela „bejkárna“. Člověk se potřebuje sem tam odreagovat u nějaké té blbosti. (06.05.2014)

Prevažne lacné vtipy inscenované animovanými postavičkami a pornoherečkami, ktoré sú hlavnou atrakciou. Film z marazmu občas vytrháva David Carradine aj zaujímavá persifláž hororov z 80. rokov. O štvrtej nad ránom, keď už nie je čo pozerať, je Evil Toons tá správna voľba. Priznám sa, že ma zatiaľ žiadne stretnutie s tvorbou Freda Olena Raya nepresvedčilo. (27.02.2012)