V ako vendeta

Dějově silné, podnětné, se spoustou otázek a nejednoznačných odpovědí. Je opět vidět, že scénáristé (bratři Wachovští) mají talentu a nápaditosti na rozdávání a že akční scifi kult Matrix nebyl náhoda. I Vendeta je žánrově těžko zařaditelný film, ale funguje výtečně. Akce je solidní a líbivá (sekvence v BTN, kdy maskovaný hrdina vyřídí v kontaktním souboji tři nebo čtyři strážné, je neuvěřitelně nasnímaná), ovšem ne na všech místech se povedla na sto procent. Závěrečný bullet time je vyložene otravný. Nejde ale ani tak o vizuál, jako spíše o obsah, s kterým si tvůrci vyhráli ještě o něco více. Vložky typu "život lesbické ženy" jsou neuvěřitelně emocionální a už samy o sobě mají sílu. Rýpání se v režimech je už jen taková nenápadná meziřádková kritika naší doby. A zda je vyhazování budov do povětří to pravé ořechové je v konečném součtu jaksi irelevantní. (20.12.2006)

Utopická historka o romantickém mstiteli. Výzva k revoltě proti řádu. Provokativní karikatura dnešního světa. Tím vším "V for Vendetta" chce být. Prvním je, díky skvělému Weavingovi a slušné Portman. Druhým chce být až příliš. Třetím by mohla být lépe, kdyby byly reálie propracovanější. Celkově je "V for Vendetta" skvělým filmem s mnoha zápory. Hlavním záporem je syndrom bratrů Wachowských – jednoduché a působivé podobenství pokud možno rozkošatit, rozvést všemi možnými směry a ztratit cestu, která vede k cíli. Taková je střední pasáž filmu, kde se skvělý nástup úvodu doslova rozprskne do všech směrů a slepit se film podaří až v pěkném finále. Nevadí mi aktivistický nádech, prvoplánové provokace. Je to taková roztomilá anarchie, navíc podpořená hlavním hrdinou, v němž se spojují černobílé dobrodružné filmy s postmoderními komiksovými superhrdiny. Vendettě nechybí velká vnitřní síla, přesvědčivost. Chtělo by to větší propracovanost a lepší scénáristy, bohužel. I tak: potvrzení pravidla, že komiksové předělávky nakoply komerční kinematografii zajímavým směrem. (23.04.2006)

Verím že komiksová predloha musí byť poriadne žrádlo, ale napriek tomu, že som ju nečítal, nemôžem prehliadnuť mnohé nedostatky filmového spracovania. Väčšina motívov i myšlienok ostáva niekde na pol ceste, sú načrtnuté ale nedotiahnuté. Film pripomína rozliatu vodu, ktorá nemá nikde svoj jednoznačný vrchol, len sa ďalej a ďalej rozlieva po okolí. Zobrazenie totality nebolo pre mňa presvedčivé ani nijak desivé. Pokiaľ by sme chceli hľadať paralely so súčasnosťou (a že ich teda je ! ) nájdeme ich, ale taktiež len veľmi bojazlivo a všeobecne načrtnuté. Film sa podľa môjho názoru bojí povedať niektoré veci na plné ústa, čo je veľká škoda. "V" je charizmatický a má vzhľadom k neustálemu maskovaniu výhodu, že mu stačia gestá a nepotrebuje mimiku, preto by som Hugov výkon až tak nadšene neospevoval, pokiaľ ide o E-Ve, Natálka je ako vždy krásna a hrá ako vždy výborne. A vďaka za znovuoživenie Stephena Reu, o ktorom už dlhší čas nebolo počuť. Pokiaľ ide o akciu, tej vo filme veľa nevidieť, pričom z dvoch akčných scén je jedna dosť slabá a druhá, záverečná je výborná. V ére bushizmu je však V for Vendetta veľmi príjemnou lastovičkou, snažiacou sa ukázať "iný" uhol pohľadu a poukázať na to ako sa mení "význam slov". Napriek tomu, že V for Vendetta tak trochu nevie čím chce byť, sa mi však tento zlepenček celkom páčil. 8/10 (28.04.2006)

,,Jediným verdiktem je vězte vendeta, vykonaná votivně, ne bez vášně, její význam váhy vítězství jednou vychýlí na stranu všech věrných. Věru vodopád verbální výmluvnosti vytryskl velmi, tudíž jen dodám.....“ Máte dvě možnosti. Buď dialogy jako od Shakespearea přijmete a zařadíte do dějové linie nebo vás budou nudit, protože očekáváte akční scény, kterých je poskrovnu, ale za to jsou natočeny bravurně. To hlavní, oč tu kráčí je (kromě pomsty samozřejmě) IDEA. Nemůžete se jí dotknout,obejmout, nekrvácí, necítí bolest, ale hlavně ONA vede k věznění a zabíjení, tedy k smrti.S myšlenkami typu ,,lidé by se neměli bát své vlády, to vláda by se měla bát lidí“ se lidem můžou (a měli by se) vybavit zážitky na časy nedávno minulé, kdy moc byla v rukách několika jedinců. Spousta podobenství a filosofie, ve kterém hledáte (jako kdysi) skryté indicie a podtexty. V době, kdy si všichni myslí, že největším neduhem společnosti je rasismus, nám může připadat téma totality přežité. Jen by mě zajímalo, jak toto dílo přijala mládež ,,na západě“. Zřejmě jako anarchii. (27.11.2006)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)