Réžia:
Bahman GhobadiKamera:
Shahriar AssadiHudba:
Hossein AlizadehHrajú:
Soran Ebrahim, Avaz Latif, Hiresh Feysal Rahman, Saddam Hossein Feysal, Abdol Rahman Karim, Ajil ZibariObsahy(1)
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (129)
Čekal jsem hodně, dostal jsem málo, respektive méně. Spousta cen a vysoké hodnocení mě namlsali a já očekával nezapomenutelný zážitek. Příběh ovšem nebyl tak dechberoucí, jak jsem si myslel a až na pár silných okamžiků, kdy se mi do slova draly slzy do očí a zastavoval tep (zejména přivazování nemluvněte ke stromu a nebo zneškodňování min ústy) film vyšuměl do neznáma. ()
Výborná depka, ktorá tak zo začiatku vôbec nevyzerá, skôr naopak. Príbeh zmrzačených detí bez rodičov, ktorí si zarábajú zberaním mín a vykladaním prázdnych nábojníc, je k záveru dosť depresívny. Na rozdiel od iných prispievateľov si nemyslím, že obsadením detí do hlavných úloh si autori premyslene a automaticky získavajú sympatie na ich stranu. Podobné filmy tu už boli a točiť filmy s deťmi je dvojsečná zbraň, jednoducho buď to funguje alebo nie. Buď príbeh je zaujímavý alebo nie je. Buď sú detský hrdinovia presvedčiví alebo nie sú. Tu našťastie všetko hovorí v prospech tvorcov. Film 80%. ()
Naprosto odzbrojující film. Nestydím se přiznat, že je to druhý film při kterém jsem ronil slzy. Samozřejmě i bez toho filmu vím jaké peklo tam v iráku děti mají. většina dospělích ale na to kašle a pořád se budou chovat jako nespoutané prasata a hulákat jeden přes druhého a přitom neslyší dětský pláč. většinu filmu jsem měl otevřené oči dokořán a divil se jak ten svět je uplně v prdeli. Plně se ztotužnuji s berunkou ()
Luxusní drsný film z Kurdistánu z doby války v USA Irák. Děj se odehrává v uprchlickém táboře mezi dětmi, kdy sledujeme jejich denní život a starosti které jsou dětem i dospělým v západních zemích neznámé. Výborné herecké výkony, které ale nesvádějí k prvoplánovitému dojáku. Nejdrsnější scénou pro mě byla záchrana dítěte z minového pole, drsné napětí kdy to bouchne a pod kým. Doporučuju. ()
Zajímavý a ne zrovna příjemný výlet do kurdského tábora, obývaného dětmi, které mnohdy musí řešit věci dospělých navíc zveličených otřesnými podmínkami. Přesto však film příliš na pilu netlačí, často se naskytnou i úsměvné situace a hlavně krásná kamera dokáže vytvořit ze špinavého a vyprahlého prostředí doslova divy. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (5)
- Jde o první film natočený v Iráku po pádu Sadáma Husajna. (hippyman)
- Tři měsíce cestoval Ghobádí po nejodlehlejších končinách Iráku a hledal vhodné dětské představitele. Vybrané děti pocházejí z různých částí země, všechny však spojuje kurdský původ. Dvě z nich navíc přišly o končetiny při snaze deaktivovat miny, které následně chtěly prodat na černém trhu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Vo filme veľakrát spomínané červené rybky sú jedným zo symbolov Nowruzu, Nového roka v Iráne, a symbolizujú život bez života. Sviatok sa oslavuje 20. marca, v deň amerického útoku na Irak (20. marec 2003). (Karush)
Reklama