Planéta opíc

Genialita. na svou dobu prostě nadčasovej film jako prase! Fantastický masky, neskutečně hutná atmosféra geniální příběh a neskutečně odrovnávací pointa na konci. A stejně si nemůžu pomoct, ale kdykoliv se podívám na některý z těchto oldschol filmíků které se obešli bez těch dnešních gigantických digitálních efektů, tak se nemůžu zbavit dojmu, že většina dnešní tvorby tomu nesahá ani po kotníky. každopádně jeden z nejzásadnějších filmů všech dob který si můžu pustit kdykoliv a nikdy se neomrzí.100% (11.09.2014)

Úžasné, jak Planeta opic nestárne. Právě naopak. Čím víckrát ji vidím, tím více se mi líbí (navzdory tomu, že si vždycky myslím, že už se mi snad víc ani líbit nemůže, jak je skvělá). Je to zkrátka neskutečně propracovaný sci-fi příběh se vším všudy, jehož poselství je stále aktuální. Bohužel. Masky jsou dokonalé, já prostě vím, že se dívám na opice, ne na lidi schované za gumovými (či jakými) čumáky, a stejně tak obdivuji herecký výkon Charltona Hestona, který většinu filmu stráví polonahý a asi polovinu navíc neřekne ani slovo... A přesto hraje jako ďábel. O Goldsmithově hudbě se snad ani zmiňovat nemusím - právě soundtrack k Planetě opic podle mě dokazuje, jaký nepřekonatelný génius to byl. Nenajdete podobně podivnou, propracovanou a originální hudbu, která by byla tak návyková. Snad kromě Vetřelce.__P.S. A nejzajímavější na tom všem je, že téměř všechno, co dělá tuto Planetu opic tak dobrou, má i remake od Tima Burtona... Téměř. (11.10.2009)

Filmová lahůdka pro zoofily, časem poněkud vyčpělá, ale hlavní myšlenka nezestárla a bohužel bude, vzhledem ke stavu lidstva, asi ještě dlouho aktuální... přinejmenším dokud se nezničíme. Poprvé jsem se s "Planetou opic" setkala formou nepříliš konzistentního vyprávění mladičké instruktorky na dětském táboře (pár měsíců po revoluci už nebyl pyjonýrský, vedoucí věčně naložení v lihu, místo družby jsme malým pšontkům za řekou vyhlásili válku - ba dokonce i celníci museli několikrát přijet ověřit, co je to na hranicích za bordel). Podruhé jsem "Planetu opic" slyšela o pár let později od komediálně nadané spolužačky - ta nám na lyžáku převyprávěla obsah knihy. Nedlouho poté jsem konečně ten slavný film i viděla... a teda nic moc - hlavně mě kupodivu ničím nepřekvapil:-). Ale uznávám kultovní status tohoto dílka, přimhouřím své kalné oka i nad zastaralostí a s trochou remcání tu čtvrtou hvězdu přihodím. 70% (22.02.2011)

Cornelius (čte z posvátných svitků opic): "Varuj se bestie Člověka, neboť on je spřeženec Ďábla. On jediný mezi božími primáty zabíjí ze sportu, pro potěšení nebo z chamtivosti. Ano, on zabije bratra svého, aby získal půdu jeho. Nedopusťte, aby byly jeho počty vysoké, neboť obrátí v poušť domov svůj i váš. Střeste se ho; zažeňte ho zpátky do džungle, neboť on jest poslem smrti." Dr. Zaius: „Lidská moudrost jde ruku v ruce s idiotstvím. Je hrozba. Chodící morová nákaza." (30.07.2012)

Zpochybňuje-li někdo uměleckost fantastiky (je to ruské hlubší i širší vymezení než klasická anglosaská sci-fi), měl by zhlédnout tento film nebo např. skvělá Čapkova díla (RUR, VĚC MAKROPULOS, KRAKATIT, VÁLKA S MLOKY, TOVÁRNA NA ABSOLUTNO) vedle mnoha jiných. To první i poslední, které od fantastiky můžeme i musíme očekávat, je přesvědčení, že svět budoucnosti, je-li zvláště dobře postižen, je "pouze" dokonale vyjádřeným, skrytým rozměrem naší současnosti. PLANETA se vyznačuje silným, ideově založeným příběhem, rozvíjejícím mimořádně nápaditou fabuli. Průhledná alegorie umožňuje na opičích hrdinech vyjádřit všechna negativa minulého století, aniž by bylo nutno sahat k faktografizující popisnosti. Trikové umění, použité v tomto filmu, zřejmě dalekosáhle předstihlo svou dobu; jisté je, že i dnes jeho projevy působí svěže a až neokoukaně. Ocenění zaslouží silný dystopický závěr, který tolik připomíná již zmíněný čapkovský pohled. Silné filmy nesnesou nastavovaná pokračování a PLANETA OPIC není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Čtyřicet let po premiéře je stále čemu se divit, co domýšlet, nad čím žasnout, proč odcházet oprávněně uchvácen a stržen. PLANETA patří určitě ke klasickým, zvláště silným dílům svého žánru. (21.02.2008)