Wichool

Film, ktorý vo mňe dozrieva aj pár dní po pozretí, každou snehovou vločkou na mojom okne upomína na nevysloviteľnú bolesť, zarmútok ako i krehkosť a jemnosť vzťahu vzniknutého v tých najhorších životných chvíľach si za svoju neutíchajúcu melancholickú rezonanciu v mojom vnútri plné hodnotenie nakoniec zaslúži. (18.12.2005)

Kdyby mi někdo řekl, aby shrnula tenhle film jedním slovem, určitě by to bylo slovo "modrá". Ten film má nejasnou modrou. Celou dobu jsem čekala, pořád jsem čekala, jak to bude těžké, ale ono to bylo lehké, jen jim to trvalo trochu dlouho, než si to uvědomili. Film rozhodně není špatný, jen je na můj dnešní den pojatý moc lyricky, asi moc umělecky, abych ho mohla lépe ohodnotit. Díky dvou hlavním herců jsem občas dokázala pochopit, poznat, vědět, co cítily postavy. Což na film, kde se pocity nejadřují slovy, není rozhodně špatný výkon. Ale když to tak musím říct - čekala jsem větší drama. Tohle opravdu bylo jen modré lechtání, které mou touhu po pořádné emoční ždímačce neuspokojilo. Padnoucí hudba, krásné záběry, sníh, "zakázaná láska", a přesto mě nic z toho nedokázalo zasáhnout, dojmout, rozbrečet. Prostě to tak nějak proběhlo. (23.01.2010)

Tak jsme si poplakali až nám uši uschly. Naprosto prázdný a bezduchý film na téma ona jemu on jí a všichni všem. A ten necezený, tak dokonale idiotský kýč na konci mě dojal, že bych si nejradši své slzy vymlátil na tvůrcích. Něco tak špatně odhadnutého jsem dlouho neviděl. Bůh mě netrestej, ale tvůrce takových filmů přetáhni minimálně pohrabáčem. Tfuj. Um jak z hnoje za bordelem. (14.01.2011)

Komorni, naturalisticke podani, s jakym je peclive vykreslen vztah mezi zoufalymi dvema lidmi poznavajicimi se v ponurem prostredi nemocnice, jejichz zivotni protejsky spolu v minulosti navazaly milenecky vztah a svuj pomer spolu i ukoncily pri tragicke autonehode, zobrazuje problematiku mezilidskych vztahu tak syrove a skutecne, az cloveka mrazi jen z pocitu, ze na obrazovce pred sebou nesleduje dokonale prolnuti dvou zivotu, ale 'bezne' a 'neresitelne' problemy z nej plynoucich. Situace, ktere ve sve podstate skryvaji romantickych okamziku spoustu i pres absenci dokonalych mist pro prvni polibky a neznosti. Temne problemy v sedem svetle skutecnosti, pred kterymi se vetsinou clovek jen schova do ustrani a rezignuje pro uplnou vycerpanost duse i mysli, jsou v Oechul ztelesneny tak bolestive a zive, a presto odtazite a chladne z pohledu cizi osoby nemajici sebemensi sanci vcitit se do skutecne rany nekoho, koho nezna a kym neni, do nestesti, ktere svym ledovym dotykem znici iluze a zlomi nenavratnou realitu, v jeden dlouhy, zly... bezvychodny sen. (16.12.2005)

Je to dosť dobrá romantická dráma. Má výborný príbeh o dvojici rozdielnych ľuďoch, mužovi a žene, ktorí sa v nemocnici stretávajú kvôli ťažkej nehode svojich životných partnerov, ktorí tvorili tajný pár a tak svojich najbližších podvádzali, čo si ich podvádzaní partneri uvedomia až takto nepríjemne a cez tento negatívny stav si k sebe postupne nachádzajú cestu. So spracovaním som nadmieru spokojný, film svojou nezvyklou zápletkou zaujme už od úvodu, čo sa mu s ľahkosťou darí aj cez pomalé tempo, ktoré sprevádza hlavne prvú fázu filmu, ale to samozrejme nie je žiadna kritika, pomáha to dotvoriť celkový nepríjemný pocit z toho, čo hlavné postavy musia preživať, ale viac sa mi aj tak páči nasledujúca časť, kedy sa takéto postavy pomaly zbližujú a vytvárajú prakticky až plnohodnotný vzťah. A chválim aj celú záverečnú fázu, ktorá síce nedopadne tak, ako by som si ako divák prial, ale do celkového kontextu to presne sedí. Nejakých výraznejších scén, ktoré by skutočne dokázali zapôsobiť tu moc nie je, prakticky si ani na žiadnu nespomínam, ale tu to aj celkom sedí, keďže film je zaujímavý hlavne ako celok svojou postupnou gradáciou a oceňujem aj celkovú atmosféru filmu, je taká realistická, tvrdá a väčšinu času aj dosť pesimistická. Herecké obsadenie je výborné, perfektná Son Ye-Jin, Bae Yong-Joon síce nemá potrebnú charizmu, ale tu mi sadol a jeho výkon pôsobí výrazne a okrem nich tu už žiadna plnohodnotná postava nie je, celé to stojí len na nich. Páči sa mi aj réžia a technická stránka, režisér Hur Jin-Ho už s týmto realistickým štýlom má svoje výrazné skúsenosti a tak s tým ani teraz nemal problém. Kvôli svojmu tvrdému pojatiu síce April snow neradím medzi špičku žánru, ale som viac než spokojný, film bez výraznejšej slabiny zaujme po celý čas. 78% (18.07.2012)