Jana Eyrová

Jako první jsem viděl adaptaci této klasiky, která byla natočena v roce 2011. Tato adaptace mě příjemně překvapila. Film z roku 1996 jsem viděl nedlouho poté a musím říct, že už takový dojem neudělal. Adaptace se od sebe zase tolik neliší, tudíž vlastně záleží na tom, v jakém pořadí se vidí. Kdybych jako první viděl adaptaci starší, asi bych si ji zamiloval více. Takhle ale vyhrává Fassbender. Na druhou stranu, jako Jana Eyre mi více seděla Charlotte Gainsbourg, pro kterou mám jednoduše slabost. Je to jedna z těch hereček, které nejsou sexy symbolem komerčního Hollywoodu, ale prezentují se hlavně skvělými hereckými schopnostmi a krása se u nich musí hledat trochu déle. Klidně bych jí ale dal přednost než mnohým herečkám, které si na umění jen hrají a role dostávají především díky pěknému zevnějšku. Franco Zeffirelli je skvělým režisérem, který prokázal, že mu problémy nedělá ani anglicky mluvený film. Skvěle zvládl přenést náladu a atmosféru britského venkova poloviny 19. století, vřesoviště doslova hovoří a zdi usedlosti šeptají. William Hurt předvádí, že charakterních rolí by měl dostávat více. Vše je doplněno skvělým citem pro dobu, která se odráží v kostýmech a také v řeči. Výborný film, ale jak říkám, prvně jsem viděl neméně skvělou adaptaci z roku 2011, která je až na drobnosti velmi obdobná, a to i v rámci výborných hereckých výkonů. Tahle nestárnoucí klasika ale bude vždycky táhnout. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/jane-eyre-ekologicka-afrika-cislo.html (24.02.2013)

Charlotte Gainsbourg uletěly včely, celou dobu se tváří jako by měla okamžitě omdlít (což nakonec udělá, ale najednou jí to nevěříte). A Hurt od ní jakousi malátnost v tomhle ucouraném a domrveném zpracování J.E. zjevně chytl. Pokus o zkrácení příběhu, který se celý do jednoho filmu vejít nemůže, vychází nelogicky. Pokud máte knihu rádi, netrapte se koukáním na tohle. A když už chcete vidět J.E. živou, doporučuju raději čtyřdílnou verzi BBC 2006. (28.03.2008)

Sice to bylo opět velmi náročné, ale díky Zeffirellimu jsem už lépe přežila i takového zkoušky trpělivosti jako Romea a Julii (1968), takže se pomalu takto dostávám i do nesmrtelného osudu Jany Eyrové. Velice mi pomohlo klasičtější vyprávění a nevšedně kouzelný casting. Této verzi určitě více věřím skutečné viktoriánské reálie, způsob myšlení hlavních postav a jejich jednání ve všech situacích, kteými procházejí. Malá Jana je fascinujícím výkonem tehdy čerstvě oscarové Anny Paquin, dospělou Janu pak hraje dnešní von Trierova oblíbenkyně Charlotte Gainsbourg s naprostou samozřejmostí, přirozeností a bez jakékoli strojenosti. Ideální je také Fiona Shaw jako Janina teta nebo Geraldina Chaplinová jako vychovatelka z Lowoodu. Zatím si ještě nejsem zcela jistá Williamem Hurtem, ale to přijde. Celý příběh o první manželce Rochestera tady není také nějakým totálním odtrženým fiaskem jako v poslední zfilmované verzi, ale jen logickou katarzí. A pokud Jana cestuje, neděje se tak zcela alogicky na základě hysterických úprků odnikud nikam, což také shledávám jako ryze pozitivní detail. (01.08.2012)

Dosti průměrné. Na naši verzi z r.1972 či na tu z 2011,to nemá ani omylem. Navíc jsem se zde poprvé (a bohužel ne naposled) seznámil s tou nejhnusnější a navrch až děsivě nesympatickou herečkou (jo,já vím,že knižní Jana je popisována jako nehezká až ošklivá,ale až takto?) kterou jsem kdy viděl a která mě pak bohužel oblažovala v několika Trierových filmech. Ne,už nikdy. Díky. Jednou to bohatě stačilo. Raději si přečtu knihu. Nebo zkouknu některou jinou ze zbývajících 5 verzí,co mám. (18.09.2018)

Po výpravné stránce je to velmi zdařilý film, nadprůměrně kvalitní. Jane Eyre (Charlotte Gainsbourg a jako malá Anna Paquin) je hrdinkou ženské romantické pohádkové literatury 19. století, kdy žena i přes těžké překážky a úklady ke štěstí přijde, navrch k bohatství a šťastné rodině. Ano v dětství byla terčem ústrků, ale to je zde jen okrajové téma. V dospělosti pak na prvním místě svého působení vychovatelky potkává svého budoucího vyvoleného: majitele panství cynického Edwarda Rochestera (William Hurt). A neuvěřitelnosti a zvraty pomalu vyplouvají na povrch: pán domu se zamiluje do umělecky nadané vychovatelky, která city samozřejmě opětuje, i když ve ctihodné důstojnosti tehdejších mravů. je odmítnuta bohatá a pohledná nevěsta, objevuje se ukrytá manželka pána panství, kterou byl nucen si rodiči v mládí vzít za svoji choť, odmítání, zbohatnutí Jane, které odkáže její zámožný strýček veškerý majetek, oslepnutí pána, znovushledání, obnovení zraku a šťastné soužití, kdy oba lidé konečně dosáhli toho, co v životě chtěli. Z dalších rolí: správkyně Rochesterova panství paní Fairfax (Joan Plowright), zlá teta Reed (Fiona Shaw), která nakonec na smrtelné posteli odhalí Jane pravdu o jejím bohatém strýci, despotický provozovatel dívčího internátu pan Brocklehurst (John Wood), stejně tvrdá vychovatelka slečna Scatcherd (Geraldine Chaplin), přívětivá vychovatelka slečna Temple (Amanda Root), vychovávaná svěřenkyně Adele (Josephine Serre), bohatá a urozená zájemkyně o pánovu ruku Blanche Ingram (Elle Macpherson), šílená Bertha (Maria Schneider), ukrytá pánova manželka, či její bratr Richard Mason z Jamajky (Edward de Souza). Tvůrci telenovel mají zajisté svou inspiraci v romantické literatuře 19. století. Zde to má alespoň háv uměleckého dramatu. (16.04.2012)