Réžia:
František ČápKamera:
Karel DeglHudba:
Jiří Julius FialaHrajú:
Gustav Nezval, Jiřina Štěpničková, Vilém Pfeiffer, Jaroslav Průcha, Marie Brožová, František Roland, Stanislava Strobachová, Vladimír Šmeral, Bolek Prchal (viac)Obsahy(1)
Stejnojmenný filmový přepis knihy o českém venkovském-selském hrdinovi od Jindřicha Šimona Baara. Jan Cimbura prodělal vojnu a odchází jako pacholek na venkovský statek. Majitel gruntu v něm dostane tu nejlepší oporu - Cimbura je vzdělaný, pracovitý, poctivý a mimořádný silák. Zachrání děti z hořícího lesa, postaví se proti loupeživým banditům, dokáže se postavit silou proti celému mužskému osazenstvu venkovské zábavy. Nakonec se postará i o kdysi vysněnou, ale jemu osudem odepřenou, venkovskou krasavici Marjánku, která ovdoví. Zajímavý je lidský rozměr Cimbury - má ráda zvířata a nechce je nechat trápit, zastane se obecního blázna - "Bláznivé Anýžky". (XXRadimSXX)
(viac)Recenzie (45)
Tento film lze bez rozpaků nazvat jihočeskou idylou. František Čáp, který tak krásně natočil Babičku, i zde oslavil dobrého člověka. Jeden z mála českých filmů, kde je ukázána katolická zbožnost jako samozřejmost. Nejen za protektorátu bylo třeba dobrých vzorů. Dnes je jich v českém filmu tak málo! Žida v šenkovně hrál František Roland, žádného antisemitismu (na nějž se hystericky až příliš často upozorňuje) jsem si tu nevšiml. ()
Cimbura je hrdina jako z americke produkce, skoda, ze ne kazdy cesky divak to dokaze ocenit. Povedeny film ve vsech smerech, kladna postava, hezka kamera, narodni citeni, lidove pisne a ve finale i dobry pribeh. Stepnickova pri kydani hnoje byla taky sexy.-). Samozrejme, ze dejova linka se Zidem tam byt nemusela, na druhou stranu takhle byli mnozi zide nasi spolecnosti vnimani a za lichvou skutecne stali. Krasny film. ()
Málokdo se dnes - bohužel - pustí do četby románu J. Š. Baara, jenž je poctou všem selským ctnostem a holdem jihočeskému venkovu. Naštěstí je zde jeho vynikající adaptace z autorské dílny F. Čápa, která si s předlohou v ničem nezadá. Gustav Nezval se výborným ztvárněním titulní role pasoval do pozice na slovo vzatého představitele zemitých selských tipů v českém filmu. Mimochodem - román i film se zabývají osudy skutečné osobnosti, která má ve své domovské Putimy pamětní desku a významné místo v regionální historii. ()
Marthos a jeho komentář obsahuje vše. I Žida. Za mne snad jen pár vět. V době natočení filmu, potřebovala rozťatá Republika takových Cimburů v každém okrese nejméně deset. Falešné heslo časů budoucích - Poctivě pracovat, poctivě žít - Zde, společně s přirozenou pokorou k životu, dostává úžasný, nijak neposkvrněný ráz, pro mě velmi silný a inspirativní film. ()
Lehce naivní a prolezlé lidovými písněmi (a to jak zpívanými, tak v orchestrálním podání), přesto působivé. Místy až moc (ženy, které vyrazily do Židova stánku komerce, aby si převzaly své manžely, vytrestaly servírku a vybílily Semitovi všechno zboží, aniž by za ně zaplatily). Žid se za celou dobu objeví pouze třikrát - poprvé, když dva Cimburou zmlácení mladíci přejdou z jedné hospody do druhé (v různých vesnicích), podruhé, když Žid vemlouvavě podsunuje jednomu z nich dlužní úpis. Potřetí je to až při minipogromu, při kterém je dlužní úpis spálen. Zajímavé je, že oba mládenci v této chvíli nadobro zmizí z děje... Sedmdesát let po natočení vnímám Žida jako tragickou postavu, která sice šmelí/lichvaří/whatever, ale zničení veškerého majetku a následný odchod s prázdnýma rukama jen pro ženskou žárlivost si přece jen nezasloužil. ()
Reklama