Mníchov

"Dáváme peníze z fondu, který neexistuje, do schránky, o níž nevíme, v bance, kde jsme nikdy nebyli. Nemůžeme Vám pomoct. Neznáme Vás." Kdyby mi těmito slovy oficiální místa vyjádřila svou podporu, tak bych se do vraždění ve jménu odplaty nepouštěl, pohodlně bych se usadil a sledoval bych Marca Spitze, jak loví z olympijského bazénu sedm zlatých medailí. Agent Avner je však na podobné jednání zvyklý a tak se připojil k násilí, které plodí násilí. Na můj vkus je to tedy docela dlouhé a hodně depresivní, ale je to taky zlehka tajemný kus dějin, který stojí za prozkoumání. (16.09.2016)

V případě Mnichova je možné a dokonce žádoucí srovnání s nedávno natočeným Baader Meinhof Komplexem. Zatímco německý snímek je precizní analýzou jedné teroristické organizace a dokáže do jednoho celovečerního filmu vměstnat její vznik, éru největších úspěchů a zároveň porážku a činí tak velmi komplexním způsobem, když na první místo staví analytický pohled na úkor zábavné složky, Spielberg použil známý teroristický čin jako východisko k natočení dramatu, které chce na prvním místě bavit diváka a zaujímat určité etické postoje. Určitě nejde o hodnověrný snímek z hlediska historické přesnosti už proto, že neexistují doložitelné dokumenty - tajné služby a teroristické organizace obvykle veřejnosti detaily svých operací neprozrazují. Agent Mossadu, který sloužil jako předobraz hlavního hrdiny, ostatně poznamenal, že charakter jeho hereckého představitele se výrazně lišil od jeho vlastních myšlenkových pochodů a konkrétního jednání a film určitě není hodnověrným přepisem událostí. Spielbergův přístup je sice divácky vděčný, ale z mého pohledu je jednání izraelského komanda zatížené neprofesionalitou a v řadě detailů nedůvěryhodné. Scénárista se až příliš inspiroval špionážními popkulturními thrillery typu Ronin, např. si jen těžko dokážu představit, že by špičková tajná služba Mossad, která je spolu s východoněmeckou Stasi považovaná za absolutní vrchol tajných služeb 2. poloviny 20. století, byla závislá na spolupráci s pro ně neznámou soukromou organizací s neurčitými cíly a nevypočitatelným chováním. Po herecké stránce jde o kvalitní projekt. Scénář i režie jsou tradičně, jak je u Spielberga zvykem, na vysoké úrovni. Takové nečekané setkání členů komanda se skupinou bojovníků OOP s řadou vybroušených dialogů a scénou soupeření o rozhlasový přijímač je samozřejmě divácky vděčné a dramaticky rafinované. Stejně tak zpracování jednotlivých teroristických útoků, poprav a soubojů potěší jak tradičního žánrového fanouška tak i diváka, který nehledá jen jednorozměrnou akční podívanou. Celkový dojem: 85 %. (08.08.2009)

Ač je Steve považován za Mistra vypravěče, občas se projeví i jeho druhý skrytý genius a Mistr natočí Dílo. Stačí, když bude o židech. První byl výtečný "Schindlerův seznam" a teď navazuje "Mnichov". Ten je možná o stupínek horší, ale i tak poskytuje velký prostor k zamyšlení. Mně osobně zvlášť udeřil do hlavy rozhovor Avnera a jiného chlapíka (omlouvám se, ale už si nevybavuji jméno) na schodech v "údajně" bezpečném úkrytu, kde se naši agenti nechtěně potkali s muslimskými "agenty". Ten mluvil za vše - jeden tvrdí, že číše je poloprázdná, druhý, že je poloplná. Oba mají v zásadě pravdu, ale nikdy se neshodnou... Nemohu se dočkat, až si "Mnichov" koupím na DVD a budu si znova a znova pouštět ty nejgeniálnější pasáže. Tento film má totiž skutečně co nabídnout. (31.03.2006)

Až nechutně akademický Spielberg, u kterého jsem měl permanentní pocit, že si „božský Steven“ přečetl, co všechno leze kritikům na nervy a pokusil se tedy vyjít „zlým jazykům“ vstříc. Možná je to dáno tím, že jsem se k tomu filmu dostal až po Letu číslo 93, možná je to dáno mou oblibou v Schindlerův seznam, ale u Mnichova jsem se většinu času nudil. Z filmu na mě sálal doslova chlad, přes který jsem příběh sledoval nejen coby fyzicky, ale především emočně nezúčastněný divák (což mi u téhle látky přijde až neuvěřitelné). Počáteční masakr byl tak útržkovitě podán, že nebýt seznámen s okolnostmi tehdejšího útoku, zřejmě bych tak úplně nepochytil, co se vlastně kde komu stalo. Spielberg se za pomoci syrové kamery a perfektní dobové atmosféry snaží seč může, ale na rozdíl od Kauzy CIA Roberta De Nira jsem nebyl zaujat samotnou spletitostí způsobu práce (které se tvůrci nijak zvlášť nevěnují), díky čemuž mi tu chyběl protipól k té úmyslně chladné atmosféře. V Kauze CIA jsem to vnitřní zničení hlavního hrdiny (i přes Damonův herecký minimalismus) chápal díky všemožným ukázkám práce tajných služeb, Bana mě nepřesvědčil ani řevem během soulože. (01.06.2008)

Mníchov sa mi hodnotí ťažko. Ak by som sa mala sústrediť na dejovú zložku a zamerať sa na všetky tie hmlisté postavy, ktoré sa mihajú pred kamerou, tak musím podotknúť, že mi množstvo obsahových nadväzností, slučiek či dialogických perličiek uniklo skôr, než som ich vôbec stihla vstrebať. Spielberg ochladol a Mníchov natočil pre politických intelektuálov, ktorí si vedia spojiť fakty a vyznajú sa v problematike palestínskych teroristov. Pre laikov - teda aj mňa - je to chvíľami nestráviteľné. Prečo teda 4*? Som prekvapená, ale aj takto nezrozumiteľný a chaotický film ma ani chvíľu nenudil a syrová atmosféra alebo celkový chlad bez amerických prikrášlovačiek ma vonkoncom nenechali chladnou. Hoci je Mníchov len politickou výpoveďou a nemá srdce, mám pocit, že moje hodnotenie na hranici 3-4 hviezdičiek je z hľadiska dôležitosti príbehu úplne irelevantné a nepodstatné. (21.12.2011)