9. rota

Tohle není blbost na kvadrát, proto sázím čtyři, což zajisté ruští tvůrci přijmou s jásotem a s radostí mi vystaví vedle Hradčana sochu, až se zase na pár let staví. Než však obrátí první stakany v hrdla a nahodí motory i rotory, fláknu jim též kritiku. Ta lidská dimenze filmu jim pořád nějak nejde. Hlubší náhled do nitra postav obsahuje informace typu: Voloďa má výraz jako debil, protože je debil, Ivan chlastá a hodlá v tom pokračovat, Aljuša je učitel a má strach, který dokáže i překonat za heroického vypouštění močového měchýře. Člověku pak nejde se s chcípajícím bohatýrem dostatečně ztotožnit. Tu přemíru hvězd dávám především recipročně, neboť když může kdejaký vymaštěnec žrát propagandistické ,,válečné" filmové svitky Amíků, netuším, proč by si i Rus nemohl říci své řízné urá! (01.07.2012)

Sovětská filmová škola vyráběla válečné filmy jako na běžícím pásu, ale 9. rota navazuje svým obsahem i zpracováním spíše na americké válečné snímky 80. let. Volně řečeno, jde o kombinaci Olověné vesty a Čety, kterou konec konců Bondarčukův film napodobuje i svým názvem. Není to žádná laciná napodobenina, ale řemeslně velmi solidní podívaná, po pravdě řečeno, jeden z nejlepších válečných kousků posledního desetiletí. Díky velkým investicím, které jdou do ruského filmu v posledních letech, a koprodukci to není ani finančně ošizený snímek, takže divák se může pokochat pohledem na bojovou techniku, velkoryse koncipované záběry vojenské základny a velkých bojových střetnutí. Po stránce castingu, hereckých výkonů a režie nemám žádné podstatné připomínky a takových 70 % filmu jsem si říkal, že sleduju pětihvězdičkový film, který se vyznačuje mimořádně vysokou mírou autenticity. Měl jsem možnost dlouze hovořit s očitým svědkem afgánské války, který ve válečné zóně prožil osm let, a jeho vyprávění se shodovalo s atmosférou filmu. Útok na přepravní letadlo nebo přepadení vojenské kolony v průsmyku dokonale zapadá do tehdejšího způsobu války. Scéna zničení letadla je navíc divácky nanejvýš působivá. Jenže přijde závěrečná velkolepá bitva, která je sice nasnímaná a režírovaná z hlediska popkulturního diváka opět vděčně, ale je už nerealistická a připomněla mi svým heroismem obrazy sovětské éry ve stylu "poslední hrdinní obránci Sevastopolu odolávají fašistické převaze". Závěrečné titulky konec konců charakter tohoto střetnutí, pokud jde o počet obětí, vykreslují podstatně střízlivěji. Podobné otevřené bitvy byly v afgánské válce zcela výjimečné, protože se při nich projevovala lepší taktická připravenost a větší palebná síla sovětské armády. Podobné je to konec konců v současném Iráku. Jinak je zajímavé porovnat tenhle ruský snímek právě s americkými filmy o vietnamské válce. Americké filmy - i ty protiválečně zaměřené - zobrazují své vojáky jako vítěze a pokud americký voják padne, pak téměř nezbytně musí předtím postřílet nejméně deset vietnamských vojáků. Ruští vojáci umírají jako mouchy. Kulky si je nacházejí mnohem častěji než afgánské povstalce. Primárním cílem 9. roty je ukázat ruské vojáky jako muže, kteří se nebojí zemřít, ale svůj úkol splní a zároveň ukázat, že tahle válka nebyla jejich. O jejich vyslání rozhodli starci z ústředního výboru KSSS. Dnešní Rusko nenavazuje ani tak na éru Sovětského svazu, jako spíš na předrevoluční Rusko a akcentuje zejména službu vlasti a sebeobětování. Zároveň není ve filmu jediná scéna, kdy by zjevně umřel afgánský civilista. Cílem filmu totiž není sebemrskačství jako v americké produkci, ruští vojáci přece jen plní svěřené úkoly....Celkový dojem 80 %. (01.08.2008)

To, že v Rusku vedia natočiť po formálnej stránke film kvalitou ekvivalentný Hollywoodskemu mainsreamu dokázala už Nočná hliadka. 9. rota to len potvrdzuje a na poli vojenského filmu svoj príbeh stavia na spoľahlivom a viackrát odskúšanom syžete -> kde jeho prvá polovica tvorí trdý drill čerstvo naverbovanej vojenskej jednotky (prostredníctvom čoho poznávame charatkery jednotlivých jej príslušníko)v, aby potom v druhej polovici nadobudnuté tréningové skúsenosti zúročila v reálnych podmienkách nekompromisného sledu vojenských zásahov (v tomto prípade ide o ruskú intervenciu v Afganistane v jej záverečnej fáze - konkrétne v roku 1988). Je to priemerný kríženec Full Metal Jacket, Ryana a Black Hawk Down. Nič nové -> formálne profesionálne odvedené remeslo, ktoré americký patriotizmus nahradilo rovnako gýčovým, často nelogickým "gerojstvom". (20.10.2005)

Nepříliš povědomý konflikt, ničím jiným snad snímek výjimečný není. Chvástá se reálným základem, ale úplně autentický film asi nebude. Důvodem není nic jiného, než po poměrně poklidném průběhu očekávané radikálnější zakončení. A tady mám problém. Netuším, co filmaře přimělo k volbě heroických scén ve stylu Johna Ramba v závěru. To člověka vyloženě rozesměje, škoda. (22.02.2012)