Tiger a sneh

Tenhle plytký patvar je v podstatě klon předchozí průjmohrůzy ŽIVOT JE KRÁSNÝ, ale protože se režisér tentokrát neschovává za povinně vavřínové kulisy typu Druhá světová válka, koncentrák a utrpení Židů, tentokrát snadno neschopnost filmu prohlédnete. No prostě děs. Zoufalec, kterej se takhle vnucuje ženské, si zaslouží výprask a režisér tohohle filmu znásilnění ve sprchách nějaké americké věznice. (08.10.2009)

Benigni se vrátil ke žánru a stylu vyprávění, se kterým mu to vyšlo v Život je krásný. Musím říct, že tentokrát mi Benigni celý film kazil, jeho kreace se mi vůbec nelíbily a do takového typu snímku se podle mě nehodí. Ale co se týče zbytku filmu, tak je celkem vydařený. Konec je krásně poetický a trochu otevřený. Nakonec jsem se vyrovnal i s pár nedostatky ve scénáři a celý film si užil. (28.01.2007)

Benigni mě už po pár minutách začal srát a vtipný mi přišel je zřídkakdy, Jean Reno se ve své roli očividně necítil a nebyl přirozený, také hudba mi přišla špatně použitá a hlavně celý scénář se spoustou logických chyb je opravdu špatný, postavy jsou nezajímavé a povrchní. Párkrát zasmál, párkrát mě něco potěšilo, ale to je asi tak všechno. Benigni by si měl uvědomit, že nenatočí další Život je krásný a měl by zkusit něco jiného, hlavně už konečně jinou hereckou polohu. (26.02.2006)

Můj oblíbený film, který je prostě nádherný a úžasný. Roberto Benigni je tak roztomile praštěný, že si ho nejde nezamilovat - skoro takový italský Woody Allen. A Nicoletta Braschi je něco neuvěřitelného (nota bene s přihlédnutím k jejímu věku v době natáčení). Tenhle film je tak báječně romantický, nápaditý a vtipný, že jsem ho i podruhé sledoval se zatajeným dechem, utíraje u některých scén slzy smíchu a dojetí. V jedné z nich zazní třeba jedno z nejhezčích milostných vyznání, jaké jsem kdy ve filmu slyšel: "Jestli umře, mohou skončit celé tohle divadlo na světě... Mohou vše odvézt pryč, vyšroubovat hvězdy, svinout oblohu a položit ji na nákladní auto, mohou zhasnout Slunce, tak moc miluji - víte, proč ji tak moc miluji? Protože ji miluji, když na ni září slunce. Mohou si všechno vzít pryč, tyhle koberce, sloupy, domy, písek, vítr, žáby, zralé vodní melouny, sedm večerů, květen, červen, červenec, ovčí srst, včely, moře... ". Každý, kdo byl někdy taky takhle zamilovaný, musí bez nejmenšího zaváhání napsat: udělal bych úplně to samé, co Attilio. (15.03.2014)

Tak Benigni se pokusil navazat na uspech Zivot je krasny a i kdyz se mu to zdaleka nepovedlo, presto nejde o vylozene spatnej film. Jsou tu takovy dva problemy, Benigni, ackoliv me prijemne prekvapil svym vykonem, tak zbytecne casto zmatkuje, neustale keca a pobiha tam jak naka postavicka z grotesky a sem tam to rusi dej. Druhej problem je, ze se Benigni nak nemuze rozhodnout, co to vlastne toci. Jestli film o velky lasce (coz je zde prezentovano posedlosti Benigniho po Braschi), komedii a nebo jakys takys valecny drama (navic bohuzel o valce, ktera me nejak nezajima a nic o tom nevim), takze se tu najdou hodne silny sceny (treba krasnej konec), ale zaroven taky kraviny naprosto mimo. Navic prvnich nakejch 40 minut, nez se dej presune do Bagdadu, jsem se v tom vubec neorientoval, fakt sem z toho nepochopil, jesli to byly ruzny casovy roviny, nebo nejaky jeho sny nebo co, nastesti pak se film uklidnil a az do konce uz byl celkem prijemnej. (04.08.2008)