USS Callister (S04E01)

Do you submit? Po úvodní dvacetiminutovce bych to čekal mnohem temnější, s ukotvenější vnitřní logikou, méně okatými logickými lapsy, více řešící morální jádro pudla a vůbec tak nějak výrazně "černozrcadelnější". Ovšem zároveň nechci (a hlavně nemohu) popřít, že výsledný "Galaxy Quest s přesahem" nepopiratelně funguje i baví. A to ne zrovna málo. (01.01.2018)

Strašná lenost. Námět atraktivní a chytlavý (byť jde jen o rozpracovaný koncept z vánočního speciálu + slavné epizody Twilight Zone), ale nedotaženost profilace postav a zkratkovitost každé interakce opět potvrzují limitace Black Mirror. A zde je to tím patrnější, jaký kousek to bylo od toho, aby se opravdu podařilo udělat sytý a propracovaný děj, který nespoléhá jen na svůj námět, ale i emocionální katarzi. Udělat o pár tahů víc, věnovat například protagonistovi víc rozmyslu... škoda mluvit 70 % (12.06.2019)

Asi nejlepší ze 4. série. Za mě určitě minimálně nejlépe zapamatovatelný díl. Opravdový psycho (sci-fi) nápad a dobré zpracování. Nejdřív divák neví na čem je a působí to divně, ale jakmile se nastíní, o co tu vlastně jde, začíná velmi poutavá, klaustrofobická podívaná s dost výraznými prvky beznaděje. 85% (07.10.2021)

Z dílu, kterej začal tak trošku komiksově a na chvíli pokračoval v trošku nudným futuristickým stereotypu, se vyklubala skvělá zápletka s fantastickým záporákem. Je to trošku drama, trošku sci-fi, trošku komedie, trošku parodie a to mě tu ohromně bavilo (byť se normálně tomuhle mixu žánrů vyhýbám a když už, tak ho kritizuju – zvláštní). USS Callister je pro mě určitě jedním ze tří, čtyř nejlepších dílů seriálu. A jen tak na okraj – Cristin Milioti v roli Nanette Cole je roztomilá jak mraky. 😇 (04.01.2018)

Tak tohle byla pecka - fakt jsem si to užil celý, od začátku až do konce; výbornej nápad i jeho zpracování, tempo, vtip i hlášky, skvělý herecký obsazení (Plemons jasnej, ale hlavně Milioti a Simpson!), a nakonec asi vlastně i to zakončení - hepáč je sice na BM trochu nezvyk, ono to ale nakonec nijak nepatřičně (aspoň podle mě) nepůsobí. V tom bizarním světě chorý mysli ošklivýho bráchy Matta Damona nějaký rozumný pravidla nebo realistický zákonitosti neplatěj, ale za mě to bylo čitelný - jde přece o fantastickej svět, takže i když si v tom tvůrci často hledali nějakou tu berličku (jako třeba akce typu Vlízt do motoru = jeho oprava, Vír = červí díra = aktualizace hry, cotakyjinýho, žejo = internet = šance na záchranu atd.), tak přesto mi to vůbec nevadilo, protože to jednoduše všechno dohromady krásně fungovalo. Byla tam i spousta skvělejch momentů až reddwarfovskýho nebo futuramovskýho typu (božský vzývání kapitána a jeho obdivuhodnejch schopností nuceně podbízející se posádkou, nebo třeba pauznutí hry a následný znuděný čekání "komparzu" včetně bedesa a pavoučí příšery na to, až se hlavní herec zase vrátí/odpauzuje), jejichž absurdně komediální vyznění "kazí" předevšim mrazivý, všudypřítomný, navoněný a stylizovaný zlo kapitána věznitele. Mimochodem, ta otázka, co vlastně z "normálního" člověka dělá zlýho člověka, to je pro mě jedna nejzajímavějších a nejkomplexnějších otázek vůbec - něčeho podobnýho se týká třeba i Dogville: Je zlym člověkem jen ten, kdo svejm choutkám a představám dá průchod? A co když někdo jen neni v situaci (nemá moc nebo možnosti), kde by se jeho zlo mohlo naplno projevit - je pak míň zlej jen proto, že se zatím neměl jak, kde nebo na kom realizovat? A co teprve (jako právě třeba tady v USS Callister) průnik reálnýho a virtuálního světa - co o člověku vlastně vypovídá to, jak se chová ve virtuální realitě? Tohle já můžu - a USS Callister tadyty věci nadhazuje parádně. Za mě zatim jeden z nejlepších a nejzajímavějších dílů celýho Black Mirror. (24.02.2018)