Obsahy(1)
Zemědělský instrukční film o velkochovu drůbeže. Při zakládaní velkochovů se JZD obracejí na moderně zařízené líhňařské podniky, které pěstují v umělých líhních miliony kuřátek vybraných chovů, vysoké užítkovosti. Aby uznaná plemena nosnic skutečně poskytovala maximální užitek, k tomu je třeba odborného zacházeni a ošetřování. Z toho důvodu byly založeny kursy, v nichž se zemědělci seznamují se základy práce ve velkodrůbežárnách. Uplatňovat všechny zásady pokrokového chovatelství drůbeže není jednoduché a je proto třeba velkého úsilí a péče našich družstevníků, chtějí-li dosáhnout vysokých výnosů ve svých drůbežárnách. (FILMOVÝ PŘEHLED 48 / 1953) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1)
Chovu slepic nebyla u nás dříve věnována velká péče. Na venkovských hospodářstvích byla slepice pěstována jen jako vedlejší produkt. Slepice se živila tím, co našla na zemi nebo na hnojišti, často se jí nedostávalo bílkovin nebo škrobovin a nikdo se nestaral o možnost nápravy. Také kurníky slepic, tmavé, dusné a často i vlhké přístřešky nebyly právě nejvhodnější podmínkou pro úspěšný chov drůbeže, a proto průměrná snůška slepic ze zanedbaného chovu nečinila často více než 60—80 vajec ročně. Teprve JZD přistupují k budování velkochovu drůbeže, k výběru nosnic z uznaných plemen, ke školení odborných ošetřovatelů drůbeže i k budováni prostorných, světlých a teplých drůbežáren. Nyní se stává skutečností, že chovy slepic s průměrnou snůškou 160—180 vajec ročně nejsou již vzácností. Péče o výchovu mladých odborných chovatelů je nám pak zárukou, že i naši zemědělci sdružení v JZD dosáhnou právě tak velkých úspěchů i na tomto poli budováni našeho socialistického zemědělství, jako sovětští kolchozní pěstitelé drůbeže. Filmový přehled 48/1953 ()