Welkeom tu Dongmakgol

Dobrá polovina filmu se tváří jako lehká absurdní komedie s krásnými záběry (ano popcorn je naprosto skvělý) a není na tom zase nic tak zvláštního, ale pak přijde válka až do Dongmakgolu a příběh nabere neuvěřitelné tempo, emoce, lidskost a tak nepřikrášlenou pravdivost, že to zvedlo honocení o celou jednu *. (15.05.2006)

No ja neviem, prišlo mi to také trochu nijaké. Prvých pár začiatočných minút v štýle nervydrásajúcich vojnových kinohitov ma posadila na zadok. Príbeh o piatich Kórejcoch (troch zo severu a dvoch z juhu) a jednom Američanovi, ktorý sa stratia a dostanú sa do horskej dediny, odrezanej od okolitého sveta celé desaťročia, je veľmi príjemný, zábavný a občas aj napínavý, s tragickým záverom. Lenže ono sa tam vlastne nič nedeje - vojaci sa v dedine hádajú, postupne sa spriatelia, zabijú diviaka, odpália sklad potravín (ale ten popcornový dážď stál za to). Niežeby mi vadila kombinácia vojnovej drámy a uletenej komédie, ale prišlo mi, že herci mohli ešte pritlačiť (niektorých by som dokonca vymenil), vážne scény mohli byť vážnejšie a celkovo som si predstavoval skôr vykreslenie osudu tvrdých vojakov, ktorí sa napriek vojne spriatelia a rozhodnú sa spraviť všetko pre záchranu nevinných. V tomto prípade by som uvítal temnejšie pojatý hollywoodsky remake, v ktorom by paradoxne aj tie humorné pasáže vyzneli ešte zábavnejšie. Záverečná scéna ale bola TOP. (19.11.2013)

Jihokorejské filmy mám rád, protože se soustředí na příběh, vývoj postav a jejich kinematografie je ukázková, V tomto případě mi ale neučarovalo nic. Nenašel jsem žádnou postavu, která by mi ulpěla v paměti a tím pádem mi bylo jedno, co se s nimi stane. A to nevěstí nic dobrého. Přitom jsem z filmu cítil, jak moc se snaží být výjimečný, ale netrefil se do mého vkusu. Největším trumfem filmu je jeho příběh. Několik vojáků Severní a Jižní Koreje, tedy dvou na smrt znepřátelených armád, se setkává v zapomenuté vesničce v horách, kam se dostanou po odříznutí od armády. Aby to nebylo dost komplikované, ve vesnici se též ukrývá americký pilot havarovaného letadla. Přirozeně mezi všemi zavládne nedůvěra. S pomocí bezstarostných vesničanů a příhody s granátem, který vyhodí do vzduchu spižírnu, se ale všichni pouští do dlouhé sklizně, aby bylo co jíst. Časem se tedy mezi všemi vytvoří pouto a na nějaký čas se všichni stanou velkou rodinou. Vše ale rozsekne záchranná četa amerického námořnictva, která se snaží osvobodit svého pilota. Při vyhrocené situaci je až na jednoho vojáka celá jednotka zabita a naši hrdinové musí zabránit blížícímu se náletu na vesnici. V tuhle chvíli přišla jediná emocionální chvíle celého filmu, protože hrdinové musí opustit vesnici a vydat se na vrchol hory. Tam zabrání náletu, ale sami přitom zemřou. Za mě lehký nadprůměr. (08.10.2014)

Nevím, jestli existuje slovo, které by přesně vyjádřilo barevnost tohoto filmu. Jestli ano, musí být rozkošné, bláznivé a vtipné. Rozhodně se jedná o nejoriginálnější vojenský film, který jsem viděla. Ano, tak jak už někdo řekl, při jeho sledování se cítíte jako v nebi. Yeo-il je kouzelná, nejkouzelnější! Bez přemýšlení 5* (10.09.2012)

Korea je nádherná země, uvědomuji si to u každého jejího filmu, třebaže válečného. Rozdělení země je i po tolika letech stále aktuální a tak režiséři točí stále nové a nové fimy - často válečné. Tenhle se ale výrazně odlišuje. Samozřejmě je to asijský film a tak se neobejde bez zpomalených scén, afektovaného přehrávání (typické asijské grimasy a poulení očí)... Na to si ale divák už mohl po řadě filmů zvyknout. Jejich kinematografie je jiná i když se stále více přibližuje západním trendům. Zároveň je to ale film velmi poetický a nutí k zamyšlení. Té komediálnosti tam mnoho nehledejte a vtipné momenty spočítáte na prstech jedné ruky... Jeho hlavní váha je v té protiválečné myšlence. U Korei, kde proti sobě v době konfliktu stáli lidé té samé země to platí dvojnásob. Ta absurdita tohoto válečného konfliktu očima normálních lidí a pár vojáků (jehož příčiny a důvody jsou ovšem mnohem hlubší) z filmu přímo čiší. Odpouštím tudíž všechno nereálné a že tam toho bylo, odpouštím i tu závěrečnou zbytečně akční půlhodinku (ač jako fanda do letadel bych měl být nadšen) a dávám 4 hvězdy. Za tu myšlenku, za to ztvárnění a za krásnou hudbu za tu smyšlenou vesničku Dongmakgol, kterou bych však chtěl vidět na vlastní oči. * * * * (25.10.2014)