Crash Road

Dost možná nejnaivnější film všech dob. A nic proti naivitě. Agáta (obsazená do opaku svého mediálního obrazu) se toulá po českých luzích a hájích a s roztaženýma rukama (zatímco všichni by jí chtěli roztahovat nohy) si vyměňuje s ostatními úsměvná moudra i vtipné hlášky. Nikdo sice nic neuhraje, ale co má být. Girl power! "NEMUSELA MI NABLEJT ZROVNA DO JAHOD." (02.10.2008)

Agáta Hanychová jezdí po republice, sype ze sebe rádoby moudra a utíká před všemi, kteří se s ní chtějí vyspat (což představuje téměř každá mužská postava). Její herectví je naprosto příšerné, to musí poznat snad každý, se zbytkem obsazení jsem až takový problém neměl. Celý proces se měl zastavit u scénáře, protože jak si někdo přečetl ty infantilní dialogy, muselo mu být jasné, že získá přinejlepším nějakou malinu. Vizáž filmu působí téměř jako home video a nemohu stále pochopit, jak "režisér" mohl získat příspěvek od Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dokud se budou podporovat takovéto snímky, český film půjde do kytek. (23.01.2012)

Je to zvláštní... těšil jsem se, jak tenhle film strhám, že jsem si koupil DVD s filmem, kterému jen o fous uniklo ocenění Plyšový lev za rok 2007 (Poslední plavky jsou ale přece jen horší). Ale... přes veškeré chyby filmu (když Agáta v jednom momentě prohlásí, že nepije, málem jsem se potrhal smíchy - to se nedá považovat za chybu, ale spíš za absurditu takového ražení, jako když se v Andělské tváři Míša Kuklová snaží dokázat, že je ještě panna a přitom má za sebou dva díly Playgirls), které tu mnozí jmenují, na mně tenhle film zapůsobil - ne jako film samotný, ale spíš smutným osudem Veroniky. A taky tím, že i já bych chtěl létat... (05.10.2008)

Co tohle mělo být to fakt nevím. V životě sem neviděl nic horšího. Dokoukal sem jen kvůli tomu, že mě zajímalo jak tohle může skončit, nebo ještě protože sem hledal alespoň jeden světlejší okamžik filmu. Ale nenašel sem. Žalostné ve filmu úplně všechno včetně příšerných hereckých výkonů, hlavně Agáty... To je člověk který nemá ani zrnko hereckého talentu. Tvůrci chtěli nalákat jen na jméno Agáta Hanychová a to nevyšlo. Její žalostné napodobování hraní, nepřirozený hlas, vše hrůza. To jak se pokoušela hrát, jak ji každý hází klacky pod nohy, jak má smolný život, že se vše proti ni spiklo... Jak procházela různými příběhy na své cestě, jak je řešila a na co si přitom hrála, opět hrůza. Nepochopím jak na tohle může stát dávat nějaké peníze, na film co nemá žádný smysl... Mé hodnocení by bylo pokud by byla ta možnost - minus 10% - (0%) (01.03.2009)

Rachel to v Přátelích jednou řekla hezky: "Nejsem na dně. Nejdřív je totiž dno, pak pětimetrová vrstva hnoje a pak teprve jsem já." No tak zhruba v této lokaci se nachází i Agáta Hanychová a zbytek štábu tohohle filmu, který by si radši ani neměl říkat film. Tenhle film má vlastně jen dva klady, a i ty závisí na vaší kongnitivní schopnosti - a) pohled na Agátu Hanychovou vás neirituje, ba naopak vás přitahuje a b) jste tak cyničtí, jako já, a budete si celý film dělat srandu z toporného herectví, děr v ději či všudypřítomné pseudofilozofii hrající si na tajemno. V jednu chvíli si ten film tuším dokonce dělal srandu sám ze sebe (ve špatném slova smyslu). Výsměch všem hudebním soundtrackům je pak doprovodná hudba, která se snaží líbit, ale zhruba v dobré půlce scén se k dění na obrazovce (plátně) vůbec nehodí. Závěrečná scéna pak korunuje tento vyleštěný výkal - režisér se ani neobtěžuje kvůli ní zastavit titulky. Pro mě nejhorší film co jsem kdy viděl, který se ovšem ironicky stal asi mým nejvtipně komentovaným. (13.04.2010)