Grindhouse: Planéta Teror

Nebudu se tady dlouho rozepisovat, protože to v podstatě nemá smysl. Bavil jsem se a to tak, že hodně. Spousta akce, spousta zombíků, jednoduchý přímočarý děj. Navíc mě velmi potěšili béčkoví herci Jeff Fahey a Michael Biehn, jejichž herecké kariéry nechává Rodriguez v závěru vybuchnout a symbolicky ukončit. Jediný, pro mě ale zásadní zápor, bylo určité zapojení do celosvětového kontextu (Bin Ladin apod.). Pokud by Rodriguez nechal film a jeho fikční svět vyřádit se jen v lokální oblasti a nerozšiřoval jej globálně, hodnotil bych za pět. Možná jsem to vysvětlil poněkud polopatě, snad to příležitostný čtenáři pochopíš. P.S. Joe C. D'Amato vs. Joe D'Amato - jen shoda jmen, nebo souvislost s pornoprůmyslem něco značí? (12.11.2007)

„Pre mňa budeš navždy Palomita." Gratulujem Robertovi Rodriguezovi k tomu, že sa definitívne stal doživotným hračkárom, neschopným rozprávať príbeh. On by možno aj chcel (hoci, ktovie...), no zrazu zbadá nový počítačový efekt a ten má naplno jheo pozornosť a na čosi ako scenár sa v tej chvíli okamžite prestane myslieť, lebo malý Robert sa musí hrajkať, Na rozdiel od talentovaného kamaráta Tarantina (AUTO ZABIJAK) skopíroval štýl, starý desiatky rokov a bez vlastného vkladu (ak teda nerátame to, že si robil hudbu, strih a nosil kávu režisérovi, teda sám sebe). Kým Tarantino dokáže diváka na zadnom sedadle posexovať tak rýchlo, že sa ani necíti byť zneužitý, Rodriguez je na to, aké zábavné kraviny nakrúca (DESPERADO, OD SÚMRAKU DO ÚSVITU), smrteľne vážny. A nie, nerešpektujem tvrdenie, že rozpráva vtip s vážnou tvárou. Občas sa zasmejete (skôr nad „chýbajúcim dielom“ a nad "receptom", než nad stereotypným zrážaním zombies). Občas znechutene odhliadnete od plátna (penis), občas si vypočujete ťažkotonážnu hlášku, uvidíte peknú akčnú scénu (Freddy Rodriguez a nemocničná chodba) a znalcov potešia Michael Biehne a Tom Savini. Rozkošné (ale aj dosť nudné) cvičenie v žánri. Cinematik PN 2007 (08.09.2007)

Nejzábavnější Rodriguezův film od Desperada? To snad ne! Ani by nevadilo, že je film nabouchaný samoúčelnostmi a plytkými hereckými výkony - beztak se na to v tomto subžánru nehraje, zvláště když napodobuje starou brakovou horrorovou vlnu-, ale s avizovanou zábavností je minimálně polovina Planety Teror dost na štíru. Klidně by mi stačilo ke spokojenosti, když po place pobíhají lepé děvy s brokovnicemi, chlapi si hrají na drsňáky (F. Rodriguezovi jsem to ale vůbec nežral), fuckuje se o stošest, kolem se komíhají směšní zombíci s krví konzistence slizu a sem tam něco vybouchne. Jenže tenhle krvavý guláš chutná tak nevýrazně a podruhé už na něho nebudu mít chuť. Ani kvůli Rose McGowan a jejímu úvodnímu rajcovnímu go-go tanečku. (15.08.2007)

Ač je to k nevíře, Rodriguez filmovými znalostmi trumfuje i Tarantina a jeho Planeta Teror je naprosto dokonalým koncentrátem žánrových úchylek, vrtochů i nedostatků. Pátrat po smysluplnějším ději může leda tak ten, komu se trashová estetika hnusí, popř. si ji nikdy na vlastní divácké smysly nevyzkoušel. Nejodvázanější nášup roku, který vrší jeden nápad za druhým, kde vše korunuje Rose McGovan, kterou tímto pasuji na nejžhavější dračici letošní filmové sezony a Rodrigueze na nejodvážnějšího freaka, kterému se nic nepříčí (smrt zvířat či dětí). Chci okamžitě Machette, popř. Grindhouse II! (21.10.2007)

V ramci stylu Rodriguez dokazuje, ze v mladosti z kopirovaneho "videl". Lenze tam kde tridsat rokov dozadu podobne B-ckove filmy burali tabu, dnes Rodriguez jednoduchym kopirovanim stylu bez pridania vlastnej hodnoty nema sancu na celovecernej stopazi plne zaujat divakovu pozornost. Nehovoriac o tom, ze to umyslene poskodenie filmovej kopie je vazne stalym opakovanim neskutocne otravne a navyse aj podlo zbabele (smutno prekvapivo aj u Tarantinovej polky) ;-), pretoze NASLEDUJE SPOILER: pre muzske oko potencialne zaujimava scena je ukoncena oznamenim o missing reel. [NY screening] (14.04.2007)