Réžia:
Alejandro González IñárrituScenár:
Guillermo ArriagaKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Gustavo SantaolallaHrajú:
Brad Pitt, Cate Blanchett, Peter Wight, Harriet Walter, Trevor Martin, Matyelok Gibbs, André Oumansky, John O'Mahony, Adriana Barraza, Elle Fanning (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film je tretím v poradí, na ktorom Alejandro González Iňárritu spolupracoval so scenáristom Guilleromom Arriagom. Rovnako, ako v predchádzajúcich spoločných dielach, aj tu sa náhodne prepletá niekoľko zdanlivo nesúvisiacich ľudských osudov. Americká dvojica Richard a Susan musí kvôli Susaninmu zdraviu predĺžiť pobyt v Maroku. Opatrovateľka Amelia sa bojí, že nestihne svadbu syna v Mexiku a rozhodne sa, že tam potajomky odíde aj s opatrovanými deťmi. V Japonsku rieši mladé hluchonemé dievča svoje psychické problémy...Film získal Cenu za réžiu na MFF v Cannes a viac ako 30 ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (899)
Předešlým Iňárrituovým filmem "21 gramů" jsem byla přímo nadšená, takže na Babel jsem se hodně těšila. Po odchodu z kina jsem jím byla trochu zklamaná, protože konečná katarze zdaleka nebyla taková jako právě u mozaiky lidských osudů a váze lidské duše. I Babel je jakousi mozaikou, ale zdaleka ne tak propletenou. Jenže po chvíli zjistíte, že ho nedokážete vyhnat z hlavy, že se pořád vrací. To je pro mne u filmu nejvzácnější vlastnost. A proto těch pět hvězdiček. Mimochodem, zmiňovat herecké kvality všech zúčastněných, sílu scénáře a zručnost režie či snad hudební podbarvení je už naprosto zbytečné. Mexická kinematografie už nějakých pár let velice příjemně překvapuje. ()
Iňáritu je vyjímečný tím, že dokáže nechat dokonale vyznít dramatičnost situací. Onu dramatičnost, která spočívá v reálnosti. Dostává lidi do krajních mezí, do situací, ze kterých není jednoduchá cesta úniku. Je obtížné a nelehké tyto osudy sledovat a nikdy bych nechtěl v podobných ,,krajních mezích" figurovat. Děti, radosti a starosti. To je to oč tu kráčí. Hlavně ,,Marocký " příběh ve mne vyvolává otázky,,kde je vina, kdo je odpovědný za skutky druhého ?" Je to jiný film než 21 gramů. Takový...jednodušší na koukání. Ovšem uvnitř je stále ten pocit tísně. ()
Babel je originální. Babel je jakási bomba, která vám vybuchne u hlavy během jeho sledování a nenechá vás chladnými. Má co říct, říká to zajímavě, trochu kontroverzně, několika jazyky... Pan režisér opět dokázal přijít s něčím novým, dokázal mě zaujmout a oslovit. Přes to všechno, co je navíc podpořeno famózními hereckými výkony (Brad Pitt se opravdu nezdá) a výbornou vizuální, hudební i technickou stránkou nemůžu dát hodnocení nejvyšší. Proč? Protože mi do celku moc nezapadala a moc mě nezaujala část příběhu z Japonska. Působila na mě nepatřičně, rušivě, dojmem, že jí tam režisér prostě chtěl mít, protože se mu líbila, ale jako by náležela do úplně jiného snímku. Její provázanost se zbylými příběhy je dost vykonstruovaná, nezapadá mezi ně, třeba by si zasloužila vlastní film, ale sem se mi jednoduše nehodí. ()
Stejně jako u 21 gramů jsem váhal jestli dát 4 nebo 5 hvězd a až druhá projekce rozhodla. Je pravda, že A. G. Iñárritu použil stejný, již dvakrát viděný koncept skládání příběhů a dokonce ani celá pointa filmu (komunikace) není tak silná jako ve zmiňovaných 21 gramech, přesto se mě film dotýkal jaksi více. Konkrétně nejvíce mě zasáhli Pitt s Blanchett, kteří potvrdili, že patří mezi absolutní špičku a svým charizmatem dotáhli svůj příběh takřka k dokonalosti. A nedaleko za nimi byla hořkými emocemi naplněná japonská část, jenž zpracovávala problematiku hluchoněmých tak, jak jsem to nikdy dříve neviděl (mluvím nejen o diskotéce) a byť se na rozdíl od ostatních příběhů neodehrávala v prostředí, jak vystřiženého ze zemí třetího světa, zapadala mi, zejména svým emocionálním dopadem, do filmu dokonale. Navíc, když k tomu přidám výbornou režii s bezchybným střihem (skvělě odhadnutá délka a "dávkování" záběrů i scén), nemohu jinak - 9/10 ()
Babel sice není tak efektní, šokující (bezmezné násilí, bojoví psi) a depresivní (dusná past v podobě nového bytu určeného k milostným radovánkám) jako Alejandrův debut Amores Perros, přesto bude popcorn opět nepříjemně drhnout v krku a colu si pro tentokráte raději ani nedáte. Opět vznikl mezinárodní film, opět se díky němu pohybujeme v náročné narativní struktuře. Divák se tentokráte orientuje podstatně lépe (i když u 21 gramů nešlo rozhodně o žádné mínus, přesto Alejandro zvolil divácky poněkud vděčnější cestu) a sledujeme tak tragickou událost jedné zbloudilé střely, která se odehraje kdesi v Maroku, ale vzápětí se šíří rychlostí blesku i do dalších částí světa, kde přidává další střípky do logicky fungující mozaiky. Nehody a útrapy nepřicházejí z čistého nebe, ale jsou výsledkem náhod a nerozvážných omylů. Originální režisér, který se v poslední době stal velmi žádaným zbožím, tímto snímkem uzavřel vskutku výstavní „trilogii“, kdy první snímek představoval spletitý příběh na úrovni velkoměsta, druhý snímek se pustil na mezinárodní pole a Babel své putování ukončil v globálním měřítku. I v Babelu se dotýká ožehavých témat (terorismus, imigrace), i těch zcela lidských (propast odloučení, ztráta komunikace). Dokonale vypiloval svůj jedinečný vizuální styl, každý příběh má svoji atmosféru, rytmiku i melodiku. Lokace jsou dokonale vybrané, od poeticky větrné marocké pouště až k extramodernímu, střihově bohatému Tokiu. I práce s herci mu jde náramně – tlumeného (za mě výtečného) Brada Pitta nechal s jeho věkovými nedostatky, nenalíčeného, s šedými vlasy, Cate Blanchett sice celý film jen leží a trpí, ale i tak nesklouzla k sentimentálnímu ztvárnění bezbranné ženy. Velice ale potěší chůva Amelia v podání Adriany Barrazy, Mustapha Rachidi v roli Abdullaha, otce dvou chlapců, stejně jako talentovaná Rinko Kikuchi, jejíž svět je pod tíhou nekonečné hluchoty a jež se snaží své sexuální zkušenosti získat docela agresivním způsobem. Ińárritu sice v mých očích natočil poněkud „chladný“ film bez (úplně) emocionálního náboje předešlých počinů, přesto mě zasáhnul o notný kus více (stejně jako v případě Little Miss Sunshine) než Oscarem za nejlepší film roku ověnčená Scorseseho Skrytá identita!! Celkově 80%. ()
Galéria (39)
Zaujímavosti (21)
- Brad Pitt se vzdal role ve filmu Skrytá identita (2006), který produkoval, aby dostal roli v tomto snímku. Považuje se za fanouška režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritu a velmi o roli stál. (don corleone)
- Chlapec (Boubker Ait El Caid), který neopatrně manipuluje s puškou, byl pro svou roli vybrán poté, co ho režisér viděl hrát fotbal na městském plácku. (don corleone)
- Jelikož se jednotlivé segmenty natáčely na třech kontinentech a ve více zemích, mnozí herci se poprvé setkali až na premiéře filmu. (imro)
Reklama