Star Trek

Docela masakr, ale co jiného taky čekat od rozpustilého a chytrého geeka. Abrams dává roztomile okatě najevo, že vyrůstal na Star Wars (fetišistické snímání lodí, závěrečný úprk) a nebojí se rýpat do fantazií obtloustlých třicátníků v kostýmech, kteří hudrují při sebemenší odchylce od pravidel zajetého univerza. Málokdo dneska takhle svižně staví a boří žánrová klišé, viz patetické sebeobětování x Beastie Boys, aby do nás následně pral jednu over the top scénu za druhou (injekce). Drhne snad jenom ta nostalgická epizodka z planety Hoth, u které jsme lehce tlačeni k vytažení kapesníků a obdivu CGI tvorečků co se navzájem žerou. Jinak asi nejlepší rebranding co jsem za poslední roky viděl. Ta značka bude mít velký zvuk. (29.04.2009)

Na jednu stranu je nový Star Trek parádním znovuvzkříšením (pokolikáté už?) pradávné série a perfektním nakročením k dalším dílům. Scénáristé na to šli chytře - SPOILEROIDNÍ VĚTA - vytvořením nové časové linie se odprostili od staré Kirkovo posádky Enterprise a získali tím neomezenou volnost při vymýšlení scénářů pro příští filmy. Zarytým fanouškům připravili spoustu narážek na to staré známé a třeba mně umožnili poprvé v životě vidět starou Enterprise na velkém plátně a téměř zamáčknout slzu při poslechu těch několika známých tónů a pohledu na starého Spocka. Perfektní práce byla odvedena i v castingu - se staronovou posádkou musí být spokojený snad každý, od Spocka, přes Kirka (fakt sexy :)) po McCoye (podle mě naprosto geniální volba Karla Urbana). To všechno je zabaleno v patřičně bombastickém hávu, velkolepé výpravě a krásných tricích. Na druhou stanu ale mi některé drobnosti přišly... jak to jen říct... dětinské? Možná spíš zbytečné a trochu nepatřičné. Myslím tím rádoby-komediální vsuvky á la Jar Jar Binks, aby film zabral i na mladší generaci (mimozemský pomocník Scottyho, Chekovův přízvuk apod.). Stejně tak hudba, kterou jsem slyšela už před návštěvou kina, bohužel nefunguje moc sama o sobě, ani ve filmu. Škoda, že už mezi námi není Jerry Goldsmith, protože nový ST by si zasloužil něco lepšího, než přehnaně monumentální fanfáry. Jinak spokojenost a budu se těšit na další dobrodružství kapitána Jamese T. Kirka. (14.05.2009)

Ale Spocku, je vrcholně logické, že pláčeš po mamince. - Děkuji tatínku. - Nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn, tatínku. Teda co to plácám. Je mi asi 150, tak je vrcholně logické, že jsem už senilní. Tak po tomhle se mi Galaxy Quest líbí ještě víc. Film o záchraně planety Iowa a návratu minisukní do světa Star Treku (velmi pozitivní prvek, za to jedna hvězdička) jako by byl dokonalým předobrazem pro tuto parodii (zvláště scéna se Scottym v jakémsi skleněném potrubí vyvolala vzpomínky na scénu s buchary). Tím víc překvapující je, že ona parodie vznikla o deset let dříve. Asi jsem byl naivní, když jsem od filmu čekal trochu promyšlenější děj bez logických děr (samí vesměs pozoruhodně neschopní zajíčci na nové lodi, teleport na nepřátelskou loď ve dvou (proč už tam rovnou neposlat přepadový komando), Spockovo zničení vrtáku zatímco celá planeta Iowa dělá prd a přebíhá z místa na místo? BTW proč že ta čená díra musela bejt uvnitř planety? A co romulanská loď dělá celejch 25 let, proč třeba když už může cestovat časem někoho třeba nevaruje... Co tam máme dál? Tak třeba stav silnic vs. vznášedla, dnes povinný samurajský meč - proč proboha, hafo samoúčelných scén (s autem) a ultrašťastných náhod (Spock verze 2) atd. atd. Tohle je film pro generaci MTV, co tak halasně "vypíná mozek" (jestli tedy vůbec má co vypínat). Všechno je vypulírované, čisté, i ta občasná krev z nosu našich hrdinů je taková estetická a načančaná. J. J. Abrams (a s ním zástupy jeho fandů) nechodí evidentně po stejné cestě jako já. (25.12.2009)

Několik set odlesků, potetovaný Zdeněk Pohlreich a dva Spockové. Džej Džej to vzal pěkně od píky a nejenže dokázal vdechnout život jedné dávno mrtvé legendě; on navíc ještě pro stříbrná plátna zresuscitoval pozapomenutý žánr space opery jako celku. Abrams s Giacchinem pumpují adrenalin všemi doušky, přeobsazená (byť trestuhodně nevyužitá) posádka srší charismatem, ale debilita scénáře (jakkoli částečně i záměrná) jim všem podráží nohy spolehlivěji než našim hokejistům to věčné hákování. Navíc jsem nepřekousl fakt, že čím blíže je to konci, tím více to zajíždí do klasického mustru Star Treku, akorát v technickém hávu nedělajícím ani v nejmenším ostudu roku svého vzniku. Ano, je sice logické, že to nakonec dojede do všem známé podoby, ale pro mě to v tu chvíli přestává být čímkoli zajímavé. (10.05.2009)

Abrams válí! Lépe přenést fenomén do nového tisíciletí (a k novým divákům) nešlo. Jen jedna malá rejpavá – podobně jako kdysi Martin Campbell v Casinu Royale servíruje Abrams to nejlepší hned na začátku. Úvod má v sobě tolik emocí, že by to mohlo konkurovat Titanicu a jednomu se až nechce věřit, jak rychle lze emocionálně vtáhnout do hry. Pak už se hraje na jiné city – na city nostalgie. Mládí, nepoznamenané Star Trekem, to bude považovat jen za cool podívanou s potřebnou dávku sex-apelu. Starší ročníky ocení veškeré narážky na původní seriál, díky kterým dostávají scény ten správný chuťový ocas. A finále je zničující, herecky i filmařsky. Přesto, na body vede úvodní scéna. P.S. Výběr herců je neuvěřitelně přesný. Jeden by si skoro myslel, že původní posádka prošla počítačovým liftingem… (29.04.2009)