Žízeň

Žízeň v sobě ukrývá všechny odstíny červené. Odhaluje bouři smyslnosti, sexu a neukojitelného hladu po krvi. Ale hlavní podstatu vnímám v její obnažující VÁŠNI, tryskající všemi upířími i mými smysly. Chan-wook Park ochutnal a podlehl. Varování: Tento film může při nadměrném emočním vypjetí způsobit zážeh! U mě se tak stalo. (26.07.2022)

Hodnotím director's cut. Keď som film videl pred rokmi prvýkrát, tak ma pomalá prvá polovica celkom nudila, ale potom si ma svojou nepredvídateľnosťou film začal postupne získavať a finále ma totálne nadchlo, takže celkovo by som dal filmu 7/10 aj keď priebežné pocity sa mi behom filmu dosť menili. Aj po druhom pozretí by som mu dal rovnaké bodové hodnotenie, ale tentoraz by to bolo za konštantných 7/10. Možno pretože že som už vedel čo ma čaká, tak som si vychutnával aj postupný zrod hlavnej postavy, ale zároveň už ma film nemohol prekvapiť, takže druhá polovica už pre mňa nebola taká úchvatná ale len logickým vyústením predošlého deja. No a dej tvorí príbeh o už klasických Chan-wook Parkovských pošahaných postavách, ktoré spája nejaké rodinné/kamarátske puto. V centre príbehu ale stojí nenápadná mrcha, ktorá ako náhle sa dostane k moci tak ukáže svoju pravú tvár a to jak rada manipuluje s chlapmi vrátane hlavného hrdinu. Akurát je príbeh okorenený o upírsku tématiku, ktorá do príbehu zapadne tak prirodzene, že na seba ani príliš nestrháva pozornosť a po chvíli vám to nepripadne divné. Je to jeden z troch Parkových pošahaných filmov, ktoré ma bavia. Hlavne vďaka zaujímavým štyrom ústredným postavám (kňaz a pošahaná rodinka - matka, syn a mrcha snacha), ktoré sú fantasticky stvárnené. Slabinou je možno len to, že stopáž je fakt trochu prestrelená a tempo pomalé, ale výsledkom je netradičný mix žánrov, ktorý zaujme jak drsnosťou, dramatickým vyznením medzi postavami tak aj čiernym humorom. 7/10. (11.07.2019)

Som rad, ze zhoda s reziserom pretrvava nadalej... Komplexny multizanrovy pohlad na upircinu, kde sa z jednej nalady prechadza do druhej z lahkostou a razanciou ostreho noza skrz makke maslo. Po stranke stylu brilantne a vypiplane do posledneho detailu, co u Parka uz nejaky ten rok je standardom. UPDATE: Zhliadnuta rozsirena verzia (cca 10min. navyse), ktora prehlbuje hlavne postavu Tae-joo. Celkovo po druhom pozreti este silnejsie ako prvykrat, hlavne vdaka sustredeniu na detaily. (05.07.2009)

Už skutečně velmi dlouho nepřišla na filmová plátna upířina, která by na už ze všech možných stran provařený žánr nahlížela takto originálně a zároveň při tom využívala prakticky všech důležitých úpírských schémat. Chan-wook Park žánr nebourá, on se na něj prostě jen dívá trochu jinak. A dělá to způsobem který sice skutečně místy působí trochu roztříštěně a snad i zdlouhavě, ale celkově je právě tou roztěkanosti docela slušně podtrženo kouzlo filmu, ve kterém se zběsile skáče po žánrových variacích a stylech, aniž by se nějak výjmečně vzdálil od hlavního tématu... a aniž by byť jen na chvíli přestal jak prohlubovat příběh a postavy, tak i velice dobře bavit. 9/10 (06.12.2009)

"Před tchýní se nešustí, nevraždí a nekleje! Kdo se toho dopustí, toho tchyně prokleje!" Naopak, krmit letargickou tchýni patří k dobrým korejským mravům, aby nebyla nevrlá a manželský inmortui rigor mortis trojúhelník mohl klapat k všeobecné spokojenosti. Navzdory tomu, že se vychechtaný zvlhlý manžel, šutrem zatížený, sáčkuje do postele mezi manželku a milence, aby jim znechutil vychutnávání mimomanželského savého styku. Varování: film rozhodně není (je?) vhodný pro vdavekchtivé hororové fanynky, neb obsahuje nestrašidelnější scény s tchýní všech dob, alespoň co Omnibusova paměť sahá. Ale teď vážně, bez srandiček a legrácek. Tenhle krví psaný příběh o tom, že i katoličtí upíři jsou jenom lidé, alespoň co se láskou rozervané hladové duše týče, mi zaťal dráp hluboko do srdce, drsně zmačkal kapotu busu a zakousnul se mi hladově do koulí, ech, chtěl jsem říct do koule na řadicí páce a do mé romantické duše. Kolik litrů krve můj prokletý monstrózní chtíč z Ok-bin Kim sobecky vysál? Všech pět. (25.12.2022)