Kupředu levá, kupředu pravá

Opět se potvrdilo to, že komunističtí nadšenci neumí argumentovat. Nejsem levičák ani nějaký extrapravičák, nejradši bych byl, kdyby u nás vládla strana středová s programem, který bude především podporovat rodiny takovým způsobem, aby tu byla co nejsilnější střední vrstva, jako ve Švýcarsku, Rakousku či Skandinávských zemích. Dokument nám ukazuje dva póly, jeden superlevicový a jeden superpravicový. Ti pravičáci jsou evidentně z bohatších rodin a jsou to podobná individua jako ti levičáci, jen s tím rozdílem, že ti modří jsou ochotní kvůli moci chodit i do solárka. OMG! Na druhé straně tu máme tlupu levičáku-revolucionářů, kterých jsem se místy i bál. To, co pak ze sebe vyblil ten dlouhovlasatý revolucionář, nad tím mi ještě teď zůstává rozum stát. (každý ať si tuto scénku najde sám). A teď historka ze života: Nedávno jsem seděl ve volební komisi s jednou malou a nevýraznou 24letou dívčinou. Ta holka, ačkoli byla v komisi už podruhé, vůbec neměla ponětí, jak to v komisi chodí a když došlo na sčítání hlasů, tak ani netušila, jak se vůbec pocítají. Jsem si v duchu říkal, co je ta holka zač, že neumí spočítat čárečky na papíře. Posléze jsem zjistil, že je vyučená prodavačka, momentálně bez práce. Ze srandy jsem jí řekl: Ale teď si dala o 35 hlasů více ODS, ti zaplatili co??? :-D A ona na to: ´´No těm ani náhodou!!!´´ ... celý sčítací list ODS jsem musel po ní samozřejmě přepočítat. Když jsem ji vezl domů, tak jsem se zeptal, co studuje a proč by nedala hlas ODS a ona na to, že volí jedině KSČM. Na můj dotaz, proč je volí odpověděla cituji: ´´No oni komunisti nám nikdy nic neudělali, tak proč bych je nevolila. Jo a všiml sis, že vůbec nepouští do televize filmy z doby komunismu? To oni se bojí ukázat, jak to tu bylo dobré´´. Na tuto větu jsem jen otevřel pusu a vyvalil oči. Ona pak dodala: ´´To máš jedno, nebudem to řešit.´´ ...... Tímto jsem vám chtěl jen ukázat, že kromě opilých starých komunistů, kteří jen nadávají na dnešní dobu existují i mladí, totálně zmanipulovaní exoti bez vzdělání, kteří háží do uren právě kandidátky KSČM. Abyste si nemysleli, že si to tady vymýšlím, tak se přiznám, že znám jen minimum hrdých voličů KSČM a z toho je jeden chlápek od nás z paneláku, který je neustále v lihu, v paneláku dělá bordel a jediné co umí, je nadávat na dnešní dobu a na všechny lidi okolo sebe. Neznám jediného voliče KSČM, s kterým bych dokázal vést diskuzi na úrovni, což je tedy dáno bohužel jejich nízkým vzděláním a jejich naivním názorem, že za komunistů se měli lépe. Což o to, možná měli práci a bydlení, ale co neměli a vlastně nikdy nepocítili, byla svoboda... Když se vrátím ke konzervativcům, tak až na toho vedoucího, je to banda maníků a tam je zas vidět hrozba toho, že jdou po prachách, jak hajný po škodné. To, že milují Klause nepovažuji za problém, spíš je to taková prča. :-) Já Wencu nemiluju, ale respektuju ho jako prezidenta, který má svůj názor a jako jeden z mála ví, co to znamená princip demokracie (důkazem budiž jeho euroskeptismus a jeho kritika regulativní politiky Bruselu). (31.10.2010) (menej) (viac)

Keď som videl, že to bude dokument o panoptiku politického spektra, najmä u mladých ľudí, bolo mi jasné, že to bude zlé, ale že až takáto tragédia to bude, tak to by som si možno dopredu rozmyslel, čo si pozriem. Obraz hlúposti a možno aj obraz hlúposti väčšiny ľudí. Mnohí ľudia ešte nechápu, že akýkoľvek „izmus“, možno okrem humanizmu, ich nespasí. Človek potrebuje slobodu, no zároveň je tvor spoločenský a tiež potrebuje aj nejaké tie istoty, vzhľadom na to, že doba pokročila a v jaskyniach žiť nemusíme. Práve vzhľadom na akúsi hlúposť väčšiny a na to, že najväčších odborníkov je málo, začali vznikať centralistické modely, avšak vo všetkých systémoch sa akosi dopredu nepredrali len tí najlepší a najmorálnejší, ale často najväčší prospechári, korupčníci, rodinní príslušníci, tí ktorí mali lepšiu východziu pozíciu, mali kapitál, prípadne zastávali vyhovujúce názory. Takéto systémy postupne stratili prepojenie so životom obyčajných ľudí, prestali mať motíváciu niečo zlepšovať a tak sa vždy vynárali decentralizované ideológie napríklad anarchizmu, či libertariánstva. Problémom však je, že aj napríklad u liberálnejšieho prúdu sa začali tvoriť veľké rozdiely na základe podobných nerovností a také privatizácie len poškodili spoločné verejné statky a mnohé následky dospeli buď do korporativizmu alebo rovno fašizmu, či nejakej diktatúry ako aj v iných modeloch. Na druhej strane anarchizmus síce dáva slobodu a život v komunite, no tiež popiera niektoré autority, napríklad náboženské a to proste nejde, lebo svet je rozmanitý a aj o ten poriadok v globále sa musí niekto postarať, ak nejaká skupinka a komunita začne vyvádzať. Komunity tiež môžu byť nebezpečné a ubíjajúce jedinca a tak pevne dúfam, že sa postupne dostaneme cez priamu či polopriamu demokraciu do akéhosi novodobého poňatia anarchizmu v zdrojovej ekonomike a Venus projecte, ktorý je tolerantný a technické otázky necháva na technológiu, lebo ľudia sa skrátka neosvedčili, máme skrátka zlé vlastnosti, ktoré po uchopení moci vedia tým, ktorým vládneme ublížiť. Musíme skrátka nájsť ten správny pomer a začať sa venovať podstatnejším veciam ako politické kariéry, honba za mamonom, či inými úchylkami. Toto je len jednoduchá ukážka nezmyslu partokracie, niet divu, že ľudí už omrzela. Politici by mali byť odborní a mali by byť zároveň akýmisi manažérmi, no ani tak cez tú byrokraciu a nastavaný systém nemusia dokázať pomôcť ľuďom, vlastne často skôr pomáhajú vlastným mecenášom, či lobistom a prinášajú a schvaľujú svoje vlastné nápady, ktoré môžu ísť úplne proti ľudovým. Ani priama či polopriama demokracia nie je liek, ľudia môžu ísť proti sebe z neznalosti, či iných dôvodov, no môže ich nasmerovať zas ďalej. Nechce sa mi veľmi rozoberať charakter vystupujúcich postáv, tí ľudia boli takí obyčajní, tieto veci, čo som písal by asi nepochopili, boli priam exhibicionisti, podaktorí s akoby jemnou dávkou psychopatie a sociopatie. Každopádne vládnu podobní ľudia, akurát možno múdrejší a skúsenejší s vysokým egom a predsudkami, či pochybnými filozofiami, ktorými ovládajú masy, zaraďujem sem aj tých, čo ťahajú za nitky. Film by sa mal skôr volať marxisti proti konzervatívcom, aj keď vzhľadom na českú politickú scénu tam dosť plietli aj liberálne myšlienky. Nedivím sa, že Česi z toho tiež chcú už nájsť cestu von, podaktorí to nevydržia a odchádzajú nadobro z krajiny, avšak problém je to celosvetový, akurát vo svete sú rôzne kultúry, niektorí sa viac vzdelaní, materiálne bohatší, uvedomelejší, no nájsť ideálnu krajinu je takmer nemožné. Film je dosť amatérsky, nejde hlbšie do politiky, je to len akoby zdokumentovanie správania na volebnej kampani, bez nejakých režisérskych pikošiek, zvratov, dokonca aj tá dĺžka vzhľadom na to, že dokument nie je nejak zmysluplný, je to len náhľad do smutného stavu, neponúka nič s wow efektom, čiže je premrštená. Amarickí režiséri ako Stone, Moore a podobne vám vedia odhaliť povahu a smerovanie politiky, života ľudí a národov behom pár scén. Toto mi príde ako také pozorovanie, zostrihanie a skompletizovanie nezaujímavého materiálu akoby len kvôli cenám, skúškam, sponzorom. Toto nie je pre intelektuálov, maximálne, ak sa intelektuál potrebuje vyzvraciať. (20.01.2014) (menej) (viac)