Funny Games USA

Já jsem hnusnější a šílenější film nikdy snad neviděl a ani už nikdy vidět nechci. Hlavně jsem čekal na nějaké jasné rozuzlení, jenže pan režisér mi pak díky jedné scéně ukázal, že to s tou krutostí myslí zcela vážně, takže sem si ji stejnak užil až až. Jenže nejhorší na tom všem je, že to všecko je krutá realita, která co se týče budoucnosti může přijít a o to horší budou následky. Mladá generace je dnes neskutečně agresivní a rvavá, ale pravda je, že už nějakou tu řádku let, a ve filmech to začíná být aktuální až teď. Proč? Možná také proto, že se o dětech jako o agresorech dobře točí a že je vidět jak lidský faktor okamžitě klesá ke dnu a diváka to baví sledovat, jak člověk ničí člověka hlavně psychicky. Vždyť kdo si v mládí občas na někoho nezařval, nechci říct nešikanoval, ale občas něco někomu neudělal. Horší na tom všem je, že ti mladí se v dnešní době pustí už i do staršího, a vůbec se toho nebojí, co jim pak udělat, to teda fakt nevim, důležitá je především výchova, jenže to je kór u tohoto filmu ještě horší problém, protože ti chlapci se jinak chovají naprosto přátelsky, ale zřejmě je to všecko jenom hra jak vybudit pozornost a nic víc. Ocenit se na režisérovi musí hlavně to, že s tématem přišel ve vcelku brzké období. Přecijen originál je deset let starý. Takže krapet předběhl dobu. A další věc, která mě na tom vadí je hlavně to, že Američané prostě musí mít zase něco jenom pro sebe a veřejnost. I když tady se to dá pochopit. Režisér chtěl zviditelnit své dílo v době, kdy už je to aktuální a upozornit na sebe, že už to natočil před deseti lety a že je vlastně geniální, ale tak proč ne. Já jsem tenhle film musel chvíliemi přepínat, protože se fakt na to nedalo koukat a nechtěl jsem se posraným filmem deptat, což dokazoval vcelku obstojně. (03.09.2009)

Remakovat vlastní film? Proč ne! Zvlášť když po všech stránkách dokonalí Američané strašně neradi čtou titulky. A to by v případě původního snímku německého intelektuála Michaela Hanekeho z roku 1997 museli. Režisér a scénárista Haneke se proto (určitě za slušný peníz) rozhodl natočit i americkou verzi. Zákeřnost a syrovost zůstala. Můžu to s čistým svědomím říct, i když jsem opěvovaný originál neviděl. „Dvojka“ totiž zákeřná je. Přátelsky pomrkává po divákovi, aby mu mohla v nestřeženém okamžiku pěkně hluboko vrazit kudlu do zad. Přitom je snímek skutečně jen o tom, jak dva mladí hošani terorizují tříčlennou rodinu v letním sídle u jezera. Je to potrava pro intelektuály i pro milovníky klasických vyvražďovaček. Na své si přijdou obě skupiny. Výřeční „golfisté“ v bílých rukavičkách si tak prostě přijdou půjčit vajíčka, ale jakmile golfovou hůl použijí proti noze živitele rodiny, v rukavičkách přestávají jednat. A s rodinkou rozehrají pro jednu stranu zábavně krvavé hry. Jenže tady vůbec nejde o to, kolik krve se na plátně objeví, ale o to, že Haneke z psychologické hry látku povyšuje na sofistikovanou satiru o stavu dnešní společnosti. A diváka spolehlivě vtahuje do krutého dění. Když jednomu z mladíků upadnou vajíčka na zem, divák zbystří a zapochybuje stejně jako hlavní hrdinka. Nepříjemný stav prožívá s ní. Když to odnese vodě neodolný mobilní telefon, je to jasné. Vše pak umocní pohledy hošanů do kamery, kdy se ptají diváka, komu fandí. Mrazivé a bezútěšné. Přitom nějaké opravdu surové scény na plátně neuvidíme. Často se dějí mimo obraz a slyšíme jen projevy a až pak vidíme následky. Syrovost podtrhují i táhlé záběry bez jediného střihu nebo bezmoc v podobě nefilmové vyšší moci s použitím televizního ovladače. Skvělý nápad. Všechno to představuje slušný studijní materiál, i když musíme férově poznamenat, že běžného diváka (a těch bylo v kinech určitě mnohem víc) nechají docela klidného. Klidného ho naopak nenechají herecké výkony, Naomi Watts obzvlášť. Beru, že ona i Tim Roth jsou profláknuté tváře a na plátně ikonicky vyčnívají, ale já jim jejich utrpení věřil!! Ač Haneke není mým šálkem kávy, tentokrát oba palce nahoru!! (11.04.2013)

Snaha o moderní exploitation a nakonec z filmu máme psychologické drama. Plusem je slizká dvojice záporáků a zajímavý námět, ovšem do extrémů film nezachází. Naked Naomi Watts je mimo záběr, krev zde chybí. Jak může v exploitationu někdo vynechat násilí a nahotu a soustředit se pouze na psychologii postav ?? Jakmile dvojice opustí dům nastává dokonce půl hodinová nuda, né nejsem tímhle počinem spokojen. 55% (11.07.2015)

Hanekeho originál som videl dávnejšie, no doteraz sa mi vždy zatají dych pri spomienke naň, ako na film, ktorý má možno najhnusnejšie a najnepríjemnejšie záporné postavy v medziach svojho žánru. A dával som len malú šancu, že remake môže tromfnúť svoj hnusne chladný a psychiku trýzniaci originál. A pritom sa dejom takmer vôbec nelíšia. To, čo som vyčítal tomu o desať rokov staršiemu filmu, Haneke pochopil a vylepšil presne to, čo bolo treba. V prvom rade sa pod zlepšenie kvality podpísali herci. V Amerike je predsa asi len lepší výber a Haneke si nemohol vybrať lepšie. Atmosféra bola na nevydržanie, takmer bez hudby, perfektne spracované dlhé scény bez strihu krájali napätím moju trpezlivosť. Ak by sa dala merať intenzita mrázu, ktorý mi počas filmu behal po tele, určite by padol svetový rekord. Všetko to vystihol môj pocit, keď sa Paulova tvár v samom závere, na začiatku titulok, objavila na celom plátne a ja som mal chuť naň napľuť. No a navyše, keby som ako divák originál nevidel, určite by som ho nepozeral s časovej blízkosti tohoto filmu, pre slabšie povahy je možné duševné poškodenie. Treba to zapiť nejakou ľahkou komédiou. 90%. (06.11.2008)

Absolutne dokonaly psychothriller (alebo absolutne dokonala drama?), ktory vas posadi do stoliciek. Hladate pointu? Nech sa paci, kazdy clovek, ktory videl tento film vam povie nieco ine, kazdy to nejak inak pochopi. A to je na tomto filme najuzasnejsie, ze sice viete co sa stane, ale ked sa to stane, absolutne vam to vyrazi dych. "Ciao, bella..." Kazdy moment tohto filmu, ci uz dlhe zabery "na nic", cielene psychicke, ale i fyzicke tyranie, dlhe dialogy a hlavne neuveritelne vykreslenie postav robi z tohto filmu vynimocne majstrovske dielo. Enyky benyky kliky bé, abr febr dominé, helce pelce do pekelce, ten musí jít z kola ven. Bum... A uz sledujete, ako si Paul robi sendvic a ked sa vrati do miestnosti, zaber - krv rozrpsknuta po stene, na telke a vy sa trasiete na celom tele, ze co som to prave videla. Pardon, nevidela, pretoze vnimate len zvuky, ktore vam pan reziser vychcane ponuka, ale aj napriek tomu to prezivate rovnako, ako keby ste boli v miestnosti s obetami a vrahmi. Pani herci si zasluzia za svoje vykony obrovske absolutorium a keby som stretla v skutocnom zivote na ulici Toma a Jerryho alias Beavisa a Buttheada alias Paula a Petra, tak by som utekala kade lahsie... (31.08.2009)