Réžia:
Tomáš SvobodaScenár:
Tomáš SvobodaKamera:
Václav MyslivecHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Petr Svojtka, Kateřina Macháčková, Petr Kostka, Josef Kemr, František Řehák, Ivan Vyskočil, Zdeněk Junák, Jiří Tomek, Petr Skarke, Ladislav Lakomý, Karel Hábl, Mojmír Maděrič, Ivana Valešová (viac)Obsahy(1)
Příhody začínajícího učitele na jeho prvním působišti venkovské škole, kde se snaží uplatnit své ideály, neformální metody výuky a čerstvě získané znalosti. Mladý a roztržitý muž z města, to se svými ideály na venkově nemá jednoduché. Střet s mentalitou místních občanů, svéráznými kolegy a milostné vzplanutí, to vše stačí k tomu, aby si divák postavu učitele v podání nezapomenutelného Petra Svojtky zamiloval. (Česká televize)
(viac)Recenzie (24)
Vezmu-li v potaz, že jde o film televizní (k tomu z roku 1977) a že se jeho příběh vlastně z poloviny točí kolem dětských motivů, odpustím mu jeho jednoduchost a lehkou naivitu...a připočtu-li k tomu fakt, že se točil v dědině (a jedna scéna i na pozemku), kde od mala bydlím a žiji, a skutečnost, že pan Kemr zde předvádí, jaký je výtečný herec i v situaci, kdy má hrát typickou mrchu, vychází mi celkem solidní hodnocení... ()
Jako celek těžko přežitelné, v některých jednotlivostech ovšem velmi vtipné, a to nečekaným dada způsobem, u kterýho jsem si nebyl jistej, jestli náhodou celej štáb nefrčel na nějakým tripu. Ale to by asi nepřipustil Josef Kemr, jenž je skvělej v úplně každý scéně a mimochodem používá hláškovací dikci jako později Schmitzer v Černých baronech. Že by čórka? ()
Nejvíc z celého filmu mi utkvěla hospodská rozprava o setkání s kombajnem. A nejvíc taky pobavila. Kufr plný nadějí je vcelku pohodová televizní záležitost. Kateřina Macháčková je ještě švarná děvucha a vesnice působí relativně kouzelně. Petr Svojtka má plno učitelských ideálů a chtěl by to dělat jinak. Otázkou je, jak mu to vydrželo. Ve třetí třídě se s dětmi ještě pracovat dalo, zajímalo by mě, jak by to dělal s těmi dnešními nevychovanými parchanty, za nimiž stojí rodiče a kasají se v lepším případě ústně, v horším šrajtoflí nebo postavením. Každopádně souhlasím s tím, že praktikovat školu způsobem, jakým se to dělá u nás, nemá budoucnost. Doba jde holt dopředu. A vzhledem k mnoha okolnostem je dnes škola skoro na obtíž, mnoho lidí se obejde bez vzdělání, což je sice šokující a děsivé, ale je to fakt. Když člověk překoná snahu tvůrců vylepšit vesnici než jaké to na venkově skutečně bylo, lze si tenhle film užít. Sám Petr Kostka říká: "Máme už skoro všechno a lidi pořád odcházejí, už není co vymyslet, tak co třeba bazén?" Tehdejší vesnice ale nebyly tak moderní, jak nám tvůrci předkládají. ()
Hodnotím-li v kontextu doby a v té době vznikajících televizních záležitostí, tak jistě nadprůměr. Trochu se i vymyká z tvorby předčasně zemřelého režiséra Tomáše Svobodu, který je zde s Rudolfem Rážem i spoluscenáristou. Ze své filmové skladatelské manýry se zde trošku vymanil i autor hudby Karel Svoboda. ()
Krásný film, který nám popisuje, jak by mohla být škola zábavná, kdyby náš systém nechrlil jen bandu nadrcených sucharů s papírem, avšak bez opravdové schopnosti něco naučit (v podání výborného pana Kemra), ale kdyby dal možnost především těm, kteří by to dělali srdcem, a tedy lépe, jako např. pan Svojtka. ()
Reklama