Reklama

Reklama

VOD (1)

Dráma založená na živote futbalového hrdinu Ernieho Davisa, prvého Afroameričana, ktorý získal Heismanovu Trofej. (Tolf)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (122)

junxi91 

všetky recenzie používateľa

Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (menej) (viac)

Arachneuss 

všetky recenzie používateľa

Americký fotbal považuji za výsměch a životopisná dramata za nudnou rutinu. I přesto musím ocenit minimálně vynikajícího Denise Quaida, chytlavou hudbu a ve všech ohledech chytlavou režii od Garyho Fledera, kdy i obyčejná konverzace je přetavena v neskutečně napínavý moment. A když dojde na zápasy v přeplněném stadionu či pouhý trénink, tak se jedná o téměř bezchybný touchdown. Ukázkový příklad nedoceněného filmu, který naprosto propadl finančně a tudíž se ani tuzemská kritika nenamáhala jej jakkoliv dokopat k Oscarovému klání. Nebo to byl strach, že by film o černoších, kde dobrá polovina bílých jsou dementi s tunelovou vizí, mohl nedejbože otevřít rány z minulosti? ()

Reklama

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

[2,5*]    "Just goes to show, Coach likes winning more than he dislikes Negroes."     Športová dráma, ktorej najväčšími devízami sú skutočné historické pozadie spolu s nástojčivým protirasistickým posolstvom. Na druhej strane ale film v mojich očiach zráža značná klišéovitosť, hlavne v stvárnení vzťahov a v audio-vizuálnej zložke. Čo sa tých vzťahov týka, v rodinných záležitostiach je mohutná dávka patetizmu (kristepane, to čítanie z "Dobrej Knihy"!), romanca je taká nemastná-neslaná a vývoj postavy trénera z rasistu na "dobrého človeka" je strašidelným stereotypom. Obrazová stránka je zase charakteristická zbesilým striedaním filtrov (sépiový, čiernobiely a ďalšie), neurotickým strihom (hlavne pri zápasoch), celkovo ten prefarbičkovaný obraz pôsobí akosi umelohmotne. Avšak už len samotný fakt, že sa jedná o film z prostredia amerického futbalu, je u mňa (ako milovníka normálneho futbalu) veľkým hendikepom daného filmu. Takých filmov je totiž na mraky, jeden ako druhý, takže tá téma začíná byť poriadne tuctová. Na filme môžem pochváliť len pár vecí, ako sú výborný herecký výkon Dennisa Quaida a samozrejme to spomínané posolstvo. V tom smere je film naozaj silný, zobrazenie tých "ľudských hoväd", hlavne na americkom Juhu (Texas vládne!), je desivo pôsobivé. Vysoké hodnotenie na ČSFD si celkom nedokážem vysvetliť, veď je to taká výsostne americká záležitosť a pritom hodnotenie na IMDb je výrazne nižšie.     "You defending this nigger? How you gonna call yourself a white Christian?" "I'm Jewish." ()

Shit 

všetky recenzie používateľa

Mám rád sportovní filmy a mám v nich rad americkej fotbal, paradoxně na něj v reálu vůbec nekoukám, ale mam rád tu jeho tvrdost, rychlost a dynamičnost, takže tohle sem rozhodně nemoh minout a udělal sem dobře, drama to je kvalitní, rasismus to ukazuje sice zbytečně na každým kroku, ale tady to ani nějak nevadí, navíc to je podle skutečných událostí a to tomu určitě taky nějaký to procento přidá. Pokud dojde na zápasy, tak jsou dynamciký, napínavý a umí strhnout, což mam rád, herci jsou taky skvělý, včetně Dennise Quaida, kterej se sem s tim svým kyselým ksichtěním dokonale hodil, takže velká spokojenost, sice Vítězové a poražení stále neporaženi, ale tohle bylo taky výborný ()

cyberhawk 

všetky recenzie používateľa

Mam rad filmy podle skutecne udalosti. Mam rad sportovni filmy. Mam rad kvalitni filmy s vyborne budovanou atmosferou, prijemnou hudbou a sympatickymi herci. The Express vam nabizi vse. Pokud byste se divili tak jako ja, proc se takovy film jmenuje The Express - je to proto, ze film je natoceny podle knihy Ernie Davis: The Elmira Express od Roberta C. Gallaghera. ()

Galéria (31)

Zaujímavosti (5)

  • Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)
  • Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)

Reklama

Reklama