Strážca zákona

V podstatě můžu napsat totéž, co se objevilo v komentáři k thrilleru Zemřít znovu. Technická stránka je brilantní, Marchal patří ve Francii k režijní špičce nejen ve svém žánru. Těžko lze cokoliv vyčítat hereckým výkonům, Daniel Auteuil je podle mě momentálně největší herecké eso francouzské kinematografie a dokáže svého vyhořelého zatrpklého policajta ztvárnit naprosto přesvědčivě. Hudba, střih, kamera - to všechno je skvěle sladěné a naplňuje režijní záměr. S obsahem už ale potíž mám, byť scénář je logicky vystavěný, celé je to ale tak nějak přeexponované. Všechny konflikty jsou dovedené do krajnosti a vytváří nejen pesimistický, ale přímo nihilistický obraz dnešní Francie a její spravedlnosti. Navíc hlavní hrdina je nejen nedokonalý, ale může sloužit jako ukázkový příklad zmaru člověka, který svou sebedestrukci dokázal vypilovat k dokonalosti, a jen stěží si tak dokáže získat divácké sympatie. Film např. pracuje s myšlenkou, že 25 let kriminálu je zjevně nedostatečným trestem pro muže, který spáchal dvojnásobnou vraždu. Je to vlastně nepřímá výzva k polemice o trestu smrti. Popravdě řečeno, nevěřím na zázračné změny charakteru a výchovné prostředí věznice, ale muž na pokraji sedmdesátky je po 25letém věznění už příliš vyčerpaný a těžko bude plánovat a provádět další zločiny. Po emocionální stránce jsem se zkrátka s MR73 nedokázal ztotožnit. Celkový dojem: 65 %. (21.09.2010)

No, rozhodne skvele natocena kriminalka. Ostatne od Marchala bych ani nic jinyho necekal. Ve filmu se odehravaj vlastne dve linie, obe jsou fajn, ale precejen linie o chytani vraha je zajimavejsi, proto trochu zamrzi, ze je ukoncena tak trochu odflakle. Druha linie nabude na zajimavosti az nakou pulhodinku pred koncem filmu, pricemz zaver je fakt paradni a konecne se dostane ke slovu v nazvu zminena pistole MR 73. No a navic je tu perfektni Auteuil, kterej sice vypada jak starej ozralej vandrak a je to v podstate zase typ poldy, co se mu v minulosti neco stalo, jenze tady je fakt jeho zoufalstvi dotahnuto na maximum a on sam hraje fantasticky, ze si proste nemuzu stezovat. O to vic zamrzi, ze misty nema moc co hrat, protoze celej dej je podanej docela pomalym tempem, je tu celkem nouze o naky silny sceny a nic moc se tu nedeje. Cimz nechci rict, ze by film nudil, to ani nahodou, je to zajimava kriminalka, ale proste bych si to dokazal predstavit i zajimavejsi, ale tvurci asi meli trochu spoutany ruce kuli pravdivy predloze filmu. (20.02.2009)

Marchalove opätovné stretnutie so žánrom, ktorý hrá v dejinách francúzskej kinematografie jednu z najvýznamnejších rolí a ktorý sa prinavracia, aj vďaka Olivierovej snahe, opäť na výslnie, i keď treba podotknúť, že slnečné lúče sú v najnovšom opuse tohto tvorcu viac než raritným artiklom, čo je zjavné už podľa plagátu. Snímka sa však napriek svojej pochmúrnosti a sugestívnosti nevyhýba nudnejším pasážam či príbehovej nevyrovnanosti. Jedna z najpôsobivejších scén, sprevádzaná depresívnou baladou Leonarda Cohena Avalanche, sa odohrá hneď na začiatku. Výhrady rozhodne nemôžem mať k realistickým násilným scénam nekompromisne sa vkrádajúcim do divákovej mysle. A potom tu je Daniel Auteuil... Jeho životom zradený veterán bojujúci proti skorumpovanému systému i proti sebe samému je postava, ktorej som veril každé gesto. MR 73 je predsa len o niečo nevyváženejší, než predchádzajúci Marchalov film Vojna policajtov a taktiež to nie je film vhodný na relaxáciu po náročnom dni, no rozhodne neľutujem, že som ho zhliadol a režisérovi držím palce a dúfam, že talent, ktorý je nesporný, sa ešte naplno rozvinie v jeho nasledujúcich projektoch. (17.11.2008)

Tento film je podle skutečných událostí. Drsně natočený snímek, kdy se hlavní hrdina sice stále opíjí, ale neztrácí přehled a dokáže logicky uvažovat. Ačkoliv je odvolán z případu několika brutálních vražd, vrací se jako ten, co byl vyhozen oknem a našel dveře. Líbí se mi toto podání a tleskám tomuto snímku. V originále se jmenuje MR 73. MR 73 je zbraň, kolt ze speciální série. CITÁT - Je hezčí než ženská. Vyvrcholení příběhu je hustý a šokující. (19.02.2011)

Olivier Marchal tentokrát už příliš tlačí na pilu... Venku je neustále zataženo, na zem padají potoky vody, vraždy jsou vyloženě sadistické, hlavní hrdina tížený rodinnou tragédií se topí v litrech alkoholu, pochcává se, vyrábí jednu botu za druhou, při vyšetřování případu selhává, mnozí kolegové jím (vcelku právem) pohrdají. Policejní tým-netým krom elegantní velitelky tvoří skoro samí santusáci, kterým byste nevěřili, že jsou od policie, ani kdyby vám mávali plackou a potvrzením ministra vnitra pod nosem, ve volném čase okrádají oběti zločinů, v bordelu jsou víc než doma. Vyšetřování vražd je vlastně věnováno pouhé procento času, navíc je vedeno takovým stylem, že nalezení vraha se dá přirovnat k malému zázraku (a to uznávám, že při policejní práci musí mít člověk i trochu štěstí). Po jeho odhalení navíc dojde k takovým veletočům, až jsem nestačil kroutit hlavou.. Celkově je děj "MR73" koncipován pouze a jenom za jediným účelem - aby se hrdina brodil čím dál tím hlubší špínou, bez ohledu na to, jestli se do ní noří vlivem vnějších sil nebo vlastní vinou. Prostředky, kterými scénář přimáčkne hrdinu na samé dno a dotlačí ho k "nevyhnutelnému" závěru, však nepůsobí důvěryhodně, logicky. Už úvodní scéna překračuje mantinely absurdity a samotný konec filmu vše jen podtrhuje - navíc si nemyslím, že tragédií, kterou si Schneider prochází, se dá omluvit všechno, jak by si asi Olivier Marchal přál. Opravdu působivý umí být "MR73" pouze ve scénách, ve kterých se objevuje Philippe Nahon alias recidivista Subra - z něj čiší opravdové zlo a temnota, zbytek filmu si na ní bohužel jen křečovitě hraje. (14.11.2014)