Skins

Obměňovat po určité době obsazení není vůbec špatná myšlenka a jistě by se díky ní dalo natočit mnoho sérií bez výraznějšího kvalitativního úpadku – s čímž tvůrci zřejmě počítali. S čím už ovšem pravděpodobně nepočítali, je fakt, že když si člověk na postavy za dvě sezóny zvykne, těžko se mu s nimi pak loučí. Takže to nakonec až tak dobrý nápad vlastně není. Ale to rozhodně není jediný důvod, proč šly Skins po dvou sériích do kopru. Scenáristé totiž s výhledem na větší dramatičnost začali postavy druhé (třetí a čtvrtá série) a třetí (pátá a šestá série) generace přepisovat ze dne na den, z epizody na epizodu. No a to seriálu láme vaz, protože nejenže jsou „hrdinové“ zmíněných generací povětšinou hrozně nesympatičtí, ale oni se i chovají absolutně nesmyslně. To také zapříčinilo, že zatímco první dvě série jsem zhltnul během týdne a rád si je kdykoli zopakuju, se zbylými čtyřmi jsem se trápil dobré čtyři měsíce a už je nikdy nechci vidět. Trochu závidím těm, kteří byli (ať už z vlastní vůle nebo souhrou šťastných náhod) všemu od druhé série výš ušetřeni a těm, kteří se na Skins teprve chystají podívat, rázně doporučuju udělat to samé. Nejoblíbenější postava: Chris (plus celá první generace). Nejneoblíbenější postava: Effy (plus prakticky celá druhá a třetí generace). // Znovu jsem se podíval na první dvě série a musím hvězdičku v hodnocení přidat, tohle je prostě dokonalost za plný počet a ani čtyři následující debilní sezóny na tom nic nezmění. Jenom škoda, že kdy vznikly. (04.06.2012)

- první generace aneb první dvě série - Příznačně byli "Skins" nominovaní na kupu cen v kategoriích drama a ne komedie. Navzdory zavádějícímu, nebo přesně řečeno navnazujícímu prvnímu dílu se nejedná o teenagerskou komedii vystavěnou okolo obvyklých motivů ztráty panictví a nezřízených večírků. S každým dalším dílem více krystalizuje drama zaměřující se na vztahy a profilaci jednotlivých postav. Seriál přichází s důmyslným dramaturgickým konceptem, kde se každý díl zaměřuje na jinou postavu. Díky tomu všechny figurky schematicky načrtnuté v prvním dílu (hulič, panic, sexbomba, suverén, troska) dostávají osobnost, mnohoznačnost a své vlastní konflikty, pocity i tužby. V charakterech postav stejně jako ve zvoleném stylu zůstávají "Skins" plně věrni svému cílovému publiku. Zatímco všechny dospělé postavy, tedy rodiče a učitelé, jsou v souladu s optikou teenagerů vykresleny jako karikatury, náctiletí hrdinové jsou plně vyprofilované bez jakýchkoli předsudků či přednastavených vzorců. V případě první generace seriálu to znamená, že hrdinové nespadají do žádné outsiderské či rebelské subkultury, de facto jsou to členové jádra třídy, kteří se ve volném čase oddávají hlavně paření. Ale i parties, hulení a pilule jsou jen kulisa pro to hlavní, co hýbe světem teenagerů - vypjatě dramatické vztahy, které tvoří alfu a omegu celého seriálu. Krom toho, obzvláště druhá série první generace "Skins" bravurně vystihuje hořkosladkost na konci posledního ročníku ročníku střední, coby doby prosycené pocitem blížícího se konce a strachem z bolesti vycházející z konfliktů a hroutících se idealistických plánů. "Skins" jsou seriál pro mladé o mladých, který je ve všech aspektech (včetně stylu a skvělé hudby) až unikátně věrný své cílové skupině, ale při tom nelze říct, že by byl naivní. (22.09.2013)

Skins neukazuje mladé tak jako v jiných seriálech, kde se neustále řeší vztahy, co si na sebe obléct, kdo s kým a různé další zákeřnosti. Skins nabízí tak trochu kontroverzní, ale za to realistický pohled na mládež. Příběh ani děj není nějak složitý. Ukazuje svět mladých takový jaký opravdu je. Na první pohled se může zdát, jakoby nikdo z nich neměl nic lepšího na práci než jen drogy, nikdy nekončící párty či sex. No stačí trochu nakouknout pod pokrývku a ukáže se, že pravda je jiná. Problémy postav jsou reálné a lehce je zpozorujete i mezi lidmi s kterými se běžně vídáte. Ať už jde o pocit osamělosti, vnitřní problémy, různá tajemství, hladání vlastního místa či snaha o začlenění se. Dospívání není vždy procházkou růžovou zahradou a je opravdu těžké najít sám sebe. A o tom Skins jsou. Seriál nám neukazuje pouze pěkné chvíle plné štěstí a radosti, ale i ty ošklivé a nelítostné stránky života. Postavy, stejně tak jako děj, působí skutečně a člověka si rychle získají. Každý z nich má nějaké problémy, i když se tak na první pohled vůbec nemusí zdát. Každá z generací je něčím jedinečná a odlišná od těch ostatních. Nikdo není stejný, a každou generaci tak tvoří směsice různorodých charakterů. To máme 6 sérií, ve kterých se nám představily tři různé generace. A potom poslední 7. sérii, kde se vrátili 3 postavy typické pro svoje generace. Seriál Skins si na nic nehraje, nic přepřikrášluje. Je realistický, otevřený a vmnoha směrech i vulgární a právě tím, si podle mého dokázal získat tolik příznivců. Co se týká oblíbené generace, tak tou je a vždy pro mě bude 2. generace. Pokaždé se mi stalo, že jsem minimálně jednu postavu v každé generaci nějakým způsobem nemusela, ale v této se mi to nestalo ani zdaleka; všichni jsou tam buďto tak roztomile naivní, přiblblí a nebo úžasní. V mém srdci jediné místo patří jedné postavě a tou je Cook. Dost zvláštní osobnost, která má v sobě nejen kus nenapravitelného devianta, ale také lásku, radost, soucit a pochopení, které střídá bolest a utrpení. Cook je podle mého jedna z mála skvěle napsaných postav a to hlavně proto, že člověk ani nemusí nic moc vymýšlet, ale pouze stačí čerpat z reality každodenního krutého života jednoho životu napospas odsouzeného teenagera. - "Nothing good ever stays with me, absolutely nothing." (09.04.2017)

První série. Geniální záležitost. Už dlouho jsem nebyl tak emocionálně rozložen na molekuly jako u poslední epizody. Nemám slov. Jsem rád, že jsem to nezalomil po prvním díle, to bych se byl připravil o spoustu krásných zážitků. Dramatické scény fungují absolutně dokonale. Těch humorných je sice výrazně méně, ale když na ně došlo, tak jsem se smál hodně nahlas. Herci byli/jsou absolutní sympaťáci. Koho jsem si oblíbil nejvíce? Mikea Baileyho neboli Sida. Nečekal jsem, že se někdy objeví seriál o mladých lidech, který je tak nehorázně upřímný a zároveň pro mě silně návykový. Jdu shánět druhou sérii a věřím, že to bude ještě lepší. I když... dá se vylepšit první série?________Druhá série. Platí prakticky totéž, co o první sérii. Nezbývá mi než před tvůrci smeknout. Byly to báječné chvíle trávit čas s bristolskými hrdiny. Především musím vyzdvihnout herce, kteří hráli naprosto uvěřitelně a byli vůbec neotřelí. Občas to byla pěkná depka, občas jsem se zasmál pěkně nahlas. Koncept jeden díl = jeden hrdina mi naprosto vyhovoval, protože to byla skvělá možnost poznat jednotlivé aktéry mnohem podrobněji. Ovšem jsem přesvědčen, že závěr první série byl mnohem lepší a víc se mi strefil do mé melancholické povahy. Nějaká vada na kráse? Ano, jediný Maxxie se musel o svou kapitolu dělit._______P.S.: Vzhledem k tomu, že v dalších sériích je již jiné herecké obsazení, které mě naprosto nezajímá, tak toto pětihvězdičkové ocenění platí pouze za první a druhou sérii. (08.04.2011)

Zatím viděny pouze dvě série, takže svůj komentář budu po dalších sériích aktualizovat. Nejdříve to ale shrnu jako celek. Výborná záležitost. Teen seriálu je na seriálovém poli hromada, ale žádný nesahá "Skins" ani po kotníky, tady totiž nevedou šestnáctileté děcka životní proslovy jako čtyřicátníci a seriál nezobrazuje žádnou pohádkovou realitu, ale skutečný život dnešní mládeže se vším tím špatným i dobrým. Myslím, že naprosto každý si zde najde postavu, se kterou se ztotožní, nebo přinejmenším někoho, koho osobně zná ve svém okolí. A i když se mi některé situace zdály lehce přehnané až absurdní (nebo, že by to bylo tím, že je pro mě nepředstavitelné, že bych se v podobné situaci mohla ocitnout?), tak zkrátka takhle kvalitní teen seriál se jen tak nevidí. 1. série: Výborný rozjezd, první dva díly fakt perfektní. Pak ale přišly trochu slabší části, kdy jsem se trochu začínala nudit, naštěstí jsem to nevzdala, protože především závěrečné dva díly zvedly celou úroveň seriálu. Ještě musím pochválit výborný britský humor, ačkoliv seriál je především drama, tak i zde se vyskytuje několik vtipných momentů, u kterých jsem se smála někdy víc, než u některých komedii. - 70% ||| 2. série: Tuhle sérii bych ohodnotila slovem "wow". Takhle dobře napsaný seriál jsem už dlouho neviděla. Druhá série obsahuje snad všechno, co může takový teenager zažít a postavy se skvěle a hlavně uvěřitelně vyvíjejí. Tvůrcům palec nahoru za opět poslední dva díly, kde už se seriál stal skutečně silným dramatem. V posledním díle se sice vyskytuje asi nejvíc absurdit za celý seriál, ale je to tady podané takovým způsobem, že jim to zkrátka odpustit musím a celý díl mě i velmi dojal. A ten lehce otevřený konec se mi líbil moc, tahle parta mi bude chybět (proto mám také strach se pustit do třetí série) - 90%. (31.05.2011)