Réžia:
Frank DarabontScenár:
Frank DarabontKamera:
David TattersallHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, Michael Jeter, Graham Greene, Doug Hutchison, Sam Rockwell, Barry Pepper (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V roku 1935 pracoval Paul Edgecomb ako vrchný dozorca v celách smrti jednej lousianskej väznici, kam priviedli nového odsúdenca, obrovského černocha Johna Coffeyho. Aj keď pôsobil mierumilovným dojmom, bol odsúdený za vraždu dvoch malých dievčat. Omnoho viac starostí ako väzni odsúdení na smrť, spôsobuje v tom čase Paulovi ťažký zápal močového mechúra. Jediná priaznivá správa je, že sadistický, všetkými nenávidený dozorca Percy plánuje podať žiadosť o preloženie, ale iba vtedy, keď bude môcť viesť nasledujúcu popravu. V tom čase je privezený ďalší väzeň, nebezpečný Bill Wharton, ktorý hneď po svojom príchode napadne strážnika. Jedného dňa chce s bolesťou zmietaným Paulom hovoriť Coffey. Keď sa dozorca priblíži, chytí ho rukou v rozkroku. Po tom, ako šokovaného Paula pustí, černoch vydýchne z úst čierny oblak. Súčasne si uvedomí, že jeho bolestivý zápal zmizol. Ďalší zázrak predvedie neskôr, keď Percy s potešením zabije ochočenú myš, ktorú choval jeden z trestancov. Svojou nadprirodzenou mocou ju pred prekvapenými strážami oživí. Pri poprave Percy zámerne nenamočí hubku, ktorá sa prikladá na odsúdencovu hlavu. Popravovaný muž sa namiesto rýchlej smrti uškvarí v strašných bolestiach. Paul ho donúti napísať žiadosť o preloženie. Keď je potom svedkom bolesti svojho priateľa, riaditeľa väznice, starajúceho sa o umierajúcu manželku s neliečiteľným mozgovým nádorom, presvedčí kolegov, aby mu pomohli dostať k trpiacej žene Johna Coffeyho, ktorý by jej možno dokázal pomôcť. Černoch ženu skutočne uzdraví. Ale vo väznici nečakane napadne Percyho a vdýchne do neho čierny oblak. Omámený dozorca vzápätí zastrelí Billa Whartona, ktorý sa ho pokúsil napadnúť. John rozpovie Paulovi pravdu. Vrahom dvoch malých dievčatiek nebol on. Zúfalý Paul to už dávno tušil. Hľadá spôsob, ako zabrániť poprave nevinného... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 918)
Stephen King je génius. Frank Darabont je génius. A kdykoliv se tihle dva dají dohromady vzikne bezchybné dílo, které se nesmazatelně zapíše do duše těch, kteří ho viděli. Podobně jako VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHAWSHANK se příběh odehrává ve vězení, přesněji na ZELENÉ MÍLI, kde odsouzení čekají na smrt. Na začátku příběhu se setkáváme se starým Paulem Edgecombem, který vzpomíná na dobu svého mládí a na jednoho z vězňů. Na člověka, který měl ohromný dar. Na Johna Coffeyho (jako kafe, ale napsaný jinak). A my se tak stáváme svědky jednoho z nejdojemnějších příběhů všech dob. ()
Vydžet se dívat na tento film bude pro jednu skupinu lidí utrpením a pro druhou požehnáním.Prvním říkám jděte na akční film druhým říkám aspoň někdo chápe, čemu se říká pořádný film :) a zajděte na Vykoupení z věznice Shawshank!! Bezchybná záležitost, která i přes neuvěřitelnou délku nenudí, překvapuje, pohladí a rozplaká. Frank Darabont je velký dábel a doufám, že bude točit a točit, protože jeho filmy stojí za to. ()
Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. ()
"Každý z nás musí umrieť, nie je výnimky, ja viem, ale občas, ach Bože, Zelená míľa je tak dlhá...". Päť rokov potom, čo režisér Frank Darabont natočil mimoriadne podarenú adaptáciu poviedky Stephena Kinga "Vykúpenie z väznice Shawshank" sa vrhol na sfilmovanie jeho románu "Zelená míľa". Dojímavý, mysteriózny príbeh, ktorý sa opäť odohráva vo väzení. Tento krát však nie v Shawshanku , ale v Cold Mountain. Tam, na bloku E, čakajú odsúdení zločinci, vrahovia, až sa naposledy prejdú uličkou, ktorej sa hovorí "Zelená míľa", ku elektrickému kreslu. Ocitol sa tam aj záhadný, obrovský černoch John Coffey. Toto je jeho príbeh, tak ako ho napísal Stephen King a tak ako ho previedol do filmovej podoby Frank Darabont. Čiže výborná literárna predloha a profesionálne, citlivé filmové spracovanie.***** ()
Paul Edgecomb potkává Johna Coffeyho a já netuším, že mě čeká nejbolestnější film, co jsem kdy viděl. Neskutečná síla po celou stopáž a vygradované finále, na které jsem užasle zíral a nemohl popadnout dech. Není moc filmů, které mě víc dojaly a zároveň si nejsem jistý, jestli bych psychicky ustál druhé zhlédnutí. Co herec, to životní výkon a další geniální film Franka Darabonta, který překonává dokonce i emocionálně gradující Kingovu předlohu. ()
Galéria (85)
Zaujímavosti (99)
- Toto je prvý z dvoch filmov z obdobia 30. rokov 20. storočia, v ktorom hral Tom Hanks, a pre ktorý zložil hudbu Thomas Newman. Druhým filmom bola Cesta do zatratenia (2002). Režiséri Frank Darabont (Zelená míľa) a Sam Mendes (Cesta do zatratenia) pri svojich filmoch vždy používajú Newmana. (WalterIK7)
- William Wharton (Sam Rockwell), vyšinutý vrah, který způsobil mimo jiné smrt dvojčat Katie a Cory, za jejichž vraždu byl odsouzen John Coffey (Michael Clarke Duncan), pocházel z převážně bělošského okresu Purdom. Ve filmu je zmíněno, že před trojnásobnou vraždou, za kterou dostal celu smrti, spáchal všechno možné. Mezi jeho zločiny patřilo například uškrcení psa řetězem (stejný způsob, jakým se později pokusil zabít bachaře Deana – Barry Pepper), vandalismus, loupeže, drobné krádeže, podpálení seníku, již v deseti letech ukradl dynamit a odpálil ho u potoka a přibližně v 17 letech sexuálně obtěžoval devítiletou holku, přičemž před trestem ho zachránila jeho vlastní matka. (Nick321)
- William Wharton měl být podle knižní předlohy devatenáctiletý mladík, jeho představiteli Samu Rockwellovi bylo ale v době natáčení 31 let. (IvcaSammet)
Reklama