Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roku 1935 pracoval Paul Edgecomb ako vrchný dozorca v celách smrti jednej lousianskej väznici, kam priviedli nového odsúdenca, obrovského černocha Johna Coffeyho. Aj keď pôsobil mierumilovným dojmom, bol odsúdený za vraždu dvoch malých dievčat. Omnoho viac starostí ako väzni odsúdení na smrť, spôsobuje v tom čase Paulovi ťažký zápal močového mechúra. Jediná priaznivá správa je, že sadistický, všetkými nenávidený dozorca Percy plánuje podať žiadosť o preloženie, ale iba vtedy, keď bude môcť viesť nasledujúcu popravu. V tom čase je privezený ďalší väzeň, nebezpečný Bill Wharton, ktorý hneď po svojom príchode napadne strážnika. Jedného dňa chce s bolesťou zmietaným Paulom hovoriť Coffey. Keď sa dozorca priblíži, chytí ho rukou v rozkroku. Po tom, ako šokovaného Paula pustí, černoch vydýchne z úst čierny oblak. Súčasne si uvedomí, že jeho bolestivý zápal zmizol. Ďalší zázrak predvedie neskôr, keď Percy s potešením zabije ochočenú myš, ktorú choval jeden z trestancov. Svojou nadprirodzenou mocou ju pred prekvapenými strážami oživí. Pri poprave Percy zámerne nenamočí hubku, ktorá sa prikladá na odsúdencovu hlavu. Popravovaný muž sa namiesto rýchlej smrti uškvarí v strašných bolestiach. Paul ho donúti napísať žiadosť o preloženie. Keď je potom svedkom bolesti svojho priateľa, riaditeľa väznice, starajúceho sa o umierajúcu manželku s neliečiteľným mozgovým nádorom, presvedčí kolegov, aby mu pomohli dostať k trpiacej žene Johna Coffeyho, ktorý by jej možno dokázal pomôcť. Černoch ženu skutočne uzdraví. Ale vo väznici nečakane napadne Percyho a vdýchne do neho čierny oblak. Omámený dozorca vzápätí zastrelí Billa Whartona, ktorý sa ho pokúsil napadnúť. John rozpovie Paulovi pravdu. Vrahom dvoch malých dievčatiek nebol on. Zúfalý Paul to už dávno tušil. Hľadá spôsob, ako zabrániť poprave nevinného... (TV Markíza)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (1 918)

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Silný příběh o dobru a zlu v nás, který zajisté rozšíří počet odpůrců trestu smrti a v něm zářící mé oblíbené hvězdy nižší svítivosti Barry Pepper a Sam Rockwell. Kdykoliv teď uslyším Fredovo Cheek to Cheek, vybaví se mi magický obr za mřížemi, který je věčně unavenej jako pes. Darabont je bezesporu držitelem titulu: "Mistr vězeňských dramat dle předlohy Stephena Kinga“. ()

Kaka 

všetky recenzie používateľa

Michael Mann má "Time is luck", Tom Hanks má "Zasluž si to". V rozmezí dvou let hrál ve dvou filmech podobně fenomenálních, kde časoprostor byl jen druhé housle. Hlavní roli hrál správně prožitý život. Zatímco však ve Vojínovi Ryanovi byl v roli zachránce, v Zelené Míli je tím zachráněným. Darabont umí MISTRNĚ pracovat s emocemi, kdy to dělá jednoduchým uchopitelným způsobem (hudba/střih/vedení herců), avšak přesto to není prvoplánovité a patetické s kobercovým útokem na diváka. Film plný drobností, i velkých gest, ze kterého si každý vezme to co on sám má nejraději. ()

Reklama

ClintEastwood 

všetky recenzie používateľa

Tohle je mysteriózní klenot. Strhující vězeňský film o hodných (až na jednu výjimku) bachařích a jednom vězni, který způsobil zázrak. Scénárista Frank Darabont režírovat opravdu umí a já Zelenou míli řadím na stejnou úroveň jako Shawshank. Samozřejmě hodnotím maximálně, protože takhle silných filmů je opravdu málo. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Další a další minuty rozplétají atmosférické a hluboce lidské dílo, které skrývá kus filmařiny. Zelená míle nikam nespěchá, přepečlivě buduje atmosféru, seznamuje nás s postavami. Hodina je pryč, my jsme se zahřáli a vlastně nás všechno podstatné teprve čeká. Ale to vůbec nevadí. I tak je právě víc než tříhodinová délka tím největším problémem snímku. Když jsme ovšem v tak vybrané společnosti (kameraman Tattersall, skladatel Thomas Newman, herci Hanks, Duncan, Morse, Cromwell, Sinise, Jeter, Rockwell, Pepper a nad nimi mistr Darabont), tolik to nevadí. ()

Galéria (85)

Zaujímavosti (99)

  • Eduard Delacroix (Michael Jeter) číta v cele časopis Weird Tales z novembra 1937, avšak dej filmu sa odohráva v roku 1935. (Raccoon.city)
  • Pro složitější scény s myší byla použita kombinace živé myši a animací. Americká humánní asociace velmi pečlivě hlídala, jestli nebylo žádné myši při natáčení ublíženo. (IvcaSammet)

Súvisiace novinky

Nová kingovka nabírá Hiddlestona s Hamillem

Nová kingovka nabírá Hiddlestona s Hamillem

09.05.2023

Fanoušci Stephena Kinga by měli zbystřit, následující filmová novinka by jim totiž mohla udělat velkou radost. Do adaptace povídky The Life of Chuck byli totiž čerstvě obsazeni herci Tom Hiddleston … (viac)

Sněhurka a Darabont

Sněhurka a Darabont

27.06.2014

Na návrat Franka Darabonta k celovečerním filmům čekáme dlouhých 7 let. Režisér Vykoupení z věznice Shawshank, Zelené míle nebo Mlhy se v posledních letech usídlil v televizi, kde vzkřísil zombie… (viac)

Michael Clarke Duncan zemřel ve věku 54 let

Michael Clarke Duncan zemřel ve věku 54 let

04.09.2012

Jeho nejvýraznější rolí byl bezesporu dobrácký obr Coffey ze Zelené míle, za jehož ztvárnění získal nominaci na Oscara. Jeho mohutná přítomnost (výška 196 cm) však byla nepřehlédnutelná v jakémkoli… (viac)

Darabont a King opět spolu

Darabont a King opět spolu

08.02.2007

Frank Darabont ještě nedokončil svůj nejnovější projekt a už se rozpovídal o svých budoucích plánech. V nynějších dnech pokračují přípravy na jeho další film The Mist, který vychází z novely mistra… (viac)

Reklama

Reklama