C.k. dezertéři

Slušná komedie z posledního roku 1. světové války, která líčí zahnívající poměry v jedněch odlehlých kasárnách se švejkujícími vojáky, chápavým a rozumným velitelem, pedantskými poddůstojníky a jedním omezeným, sadistickým důstojníkem, který se pokusí posádku převychovat. Srovnání se Švejkem není zcela přesné, jde o trochu jiný styl humoru, jen o podobnou tématiku. Osobně mi trochu vadilo, že šlo o takový ten příliš dobrácký humor podobný tomu, co se praktikuje v novodobých "hezkých českých" komediích, které nostalgicky pojednávají o naší nedávné minulosti. Chtělo to víc jedovatého sarkasmu a nebát se zobrazit hrůzy války v celém rozsahu. C.K. dezertéři jsou film o válce, kde se neumírá. A to je trochu falešné. Celkový dojem: 60 %. (01.08.2009)

Máte rôzne druhy dezertov. Napríklad, keď k vám príde svokra, určite jej nedáte Merci, lebo jej za nič neďakujete, ale radšej siahnete po niečom pozáručnom, najlepšie už otvorenom. Alebo keď na oslave vám kamoš povie, že môže pustiť Desert Rose a vy sa už tešíte na hit Stinga, aby ste rýchlo zistili, že to je meno pornoherečky, to je už iný dezert. No a podobne tu. Tešíte sa na Švejka v inom, podobnom vydaní a vidíte poľský málo vtipný výplach, ktorá Švejkovi nesiaha ani po ten obraz, čo na neho srali mouchy, a to dokonca ani obrazovo, hoci film má výhodu tak 30 rokov. A kým Švejk hláškuje a necháva nesmrteľné odkazy, napríklad výrok po začatí paľby: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“, tak tento poľský počin nič nesmrteľné nezanechal, možno pár vojenských nadávok, možno pár absurdít so spievajúcim kastrátom. Zanechal len to, čo vieme všetci, že armáda je a vždy bola len banda buzerantov, čo hľadajú nepriateľa a keď ho nevedia nájsť, hľadajú ho vo svojom vnútri, lebo inak je to fakt len mix psychopatov, hlavne teda vo velení. (24.01.2024)

Byla jednou jedna pestrá monarchie, která i když měla svých problémů dost, tak napadla slabšího souseda. Byla z toho válka, kterou tato i jiné monarchie skončily svoji existenci. Na jejich troskách vznikly státy z niž některé měly mnohém kratší existenci než toto staré mocnářství. Podle mě bohužel.  Toto je úsměvná a trochu švejkovská komedie z posledního roku války o které se říkalo, že je poslední. (16.08.2023)

Snaha docílit humorného pohledu i na velmi temné věci života, mezi něž patří především válka, je-li vedena arogancí rozumu a spekulativního záměru, končívá zpravidla rozporuplně. Polské úsilí o vytvoření švejkovské adaptace dopadá ještě hůře než kdysi Vaňkovo dokončení Švejka. Pančovaný originál zůstane vždy více polotovarem než zralým uměleckým dílem. Pouť několika vojáků nazdařbůh nádražími a městy rakouskouherské monarchie navzdory času nemůže z uměleckého pohledu dopadnout dobře. Z haškovského nadhledu a zemitého humoru tu zůstávají jen vnějškové napodobeninové kulisy a vesměs hluchá snaha o gagy. Víno se mění v nepoužitelnou zplodinu. I tak však zbývá dost relativních kladů: slušná kresba prostředí, vcelku zdařilé postižení atmosféry první světové války, osobitosti polského pohledu na tuto tematiku, doutnající vzpoura ve vojenské mase ad. Sympatická je i vůle neupadat do schematických klišé v pojetí postav hlavních hrdinů. Tyto - i další, byť spíše pomíjivé - klady propůjčují DEZERTÉRŮM stále slušnou pověst a současně i solidní úroveň. Porovnáváme-li je však i se Steklého adaptací švejkovského tématu z poloviny padesátých let, činíme tak - bohužel - s vědomím, že srovnáváme nesrovnatelné. (27.12.2010)

Čistě technicky vzato dobře natočený film. Kamera, výprava, herecké výkony, režie, to všechno je velmi slušné... Jinak ovšem poměrně veliká nuda, která trvá dvě a půl hodiny. Zvláště průběh útěku je téměř k nepřežití. Vtipy nejsou nijak zvlášť vtipné a záběry, na nichž jsou vojáci tak ožralí, že se pomalu ani nemohou hýbat taky ne. O scénách s lehkými děvami raději pomlčím... 65% (04.08.2009)