Diablova dielňa

Jsem vážně velmi potěšena, myslela jsem si, že už téma druhé světové války, nelze podat nějak zajímavě, je na ní příliš mnoho filmů. Ale zmýlila jsem se. Skvělý snímek, kde vše závisí na důvěře, zásluhách, štěstí a padělatelství- umu. Herecké výkony skvělé, prostředí taktéž. Doprovodná hudba kvalitní. Dlouho jsem se rozhodovala mezi 4* a 5*, nakonec dávám 5*, jelikož jsem po celou dobu přemýšlela, jak to dopadne a bála se, co se stane. Byla jsem překvapena a potěšena, protože hlavní rozuzlení není vůbec takové jak si člověk celou dobu myslí. (11.02.2012)

Základem diváckého úspěchu je silný příběh vycházející ze skutečnosti. Ani se nechce věřit, že ho filmaři nevyužili dřív. Symbolika rulety hazardéra Salmona Sorwitsche je využita i v úvodním a závěrečném zarámování příběhu do poválečného vzpomínání. Kladem je přiměřená délka, autentičnost - davové koncentráčnické scény jsou hodně působivé. Zajímavá scéna je při osvobození lágru, kdy proti sobě stojí dvě skupiny Židů. I když se navenek zdá, že Sorwitschova skupina využívala ze své pozice určitá privilegia, tak zásah nacistů (střílení při hře stoního tenisu, " rádobyhumánní ochrana" před nákazou TBC) vždy připomene, že Sorwitsch a spol. byli pouze loutkami. (21.05.2010)

Nekvalitně natočený film, ve kterém se nestane vůbec nic zajímavého. A celé to má ošklivý vizuál. Salmon Sorwitsch byl za druhé světové války králem padělatelů. Jeho židovský původ ho dostal až za brány pekelných koncentračních táborů. Tam ho párkrát přetáhli obuškem přes hlavu, abychom věděli, že život v koncentráku je krutý, jinak hodoval, náckům kreslil obrázky a posléze  na jejich příkaz pro ně vyráběl bankovky různých měn. První velká potíž nastala v samotném představiteli hlavní role. Ve tváři Karla Markovicse jsem marně hledal jakékoliv ruské a židovské rysy. A jelikož ve filmovém světě ztvárnil nacistického ministra propagandy Goebelse, tak daleko lépe by se svým vzezřením zapadl do tábora nacistických pohlavárů. A špatný výběr na hlavní roli korunovalo jeho úděsné herectví, kdy si celý film vystačil s jedním kamenným výrazem. Dalším problémem byla slabá výpravná stránka filmu. Kulisy obávaných míst sestávaly z ledabyle stlučených prken příbytků vězňů, kdy se v podstatě nevyskytoval nějaký komplexní záběr celého areálu. A nějaká hrůza z vyhlášeného místa smrti na mě fakt nedýchla a nedolehla ani omylem. Vězni dobře živení, žádné hladové dny se zrovna moc urputně nekonaly. Celý film má formát nekvalitně natočeného televizního filmu, kdy všichni účastníci odvádějí průměrné až nevýrazné herecké výkony. Z postav mně žádná neutkvěla v paměti. Dost směšně působily, to se mně opravdu chtělo smát, některé skutečnosti, jako třeba když padělané bankovky byly (záměrně) podstoupeny kontrole expertů nad experty a nikdo nepoznal, že se jedná o falsifikáty. Neskutečně debilní! Nejlepší byl námět, na poměry žánru poměrně neotřelý. To by se ale musel k jeho realizaci najít kvalitní režisér. Stefan Ruzowitzky nedisponuje zajímavým režijním rukopisem. Ve výsledku je film pěkný blábol. 4/10 (26.01.2023)

Ďáblova dílna jako součást jedné z ďáblových továren, jejichž síť řídil zrůdný pan Továrník ze své berlínské kanceláře, v níž nakonec kvůli tlaku konkurence a špatným výsledkům svého konsorcia rezignoval jedem a kulkou na všechny posty v řídících orgánech.. Na jedné misce vah postavena lidská čest, důstojnost a odvaha a na druhé ta nejzákladnější lidská vlastnost - touha přežít a možná taky trochu té penězokazecké profesní ctižádosti. Z tepla domova a s odstupem času lze tato fatální rozhodnutí těžko hodnotit, natož soudit. Komorní film bez příkras, autentický a nesklouzávající k patosu, leč přesto všechno s omezenou schopností člověka hlouběji zasáhnout. (20.05.2010)

Námět tohoto filmu nebyl pro mě nic nového. Věděla jsem, že se to stalo na základě skutečné události, věděla jsem to od tatínka ke konci války. Bůhví, odkud měl on tak přesné zprávy, ale byla to senzace a vědělo se to. K filmu bych chtěla říci, že musel být naprosto přesně zfilmován, protože se filmování zúčastnil Adolf Burger, přímý účastník v této padělatelské dílně koncentráku Sachsenhausen. Ale více jak celý film vám na DVD napoví "bonus", kde hovoří Adolf Burger s režisérem osobně, ukazuje padělky (i anglické známky), vše mělo nabourat anglickou ekonomiku, jenže byl konec války a už se toho stihlo velmi málo, neřku-li NIC. Důstojníci v táborech už mysleli na to, jak si zachránit vlastní kůži, likvidovali kompromitující materiály a tiskařské stroje, no a nechali vězně už napospas svému osudu. Ti židé, kteří se vrátili, vyprávěli věci, které byste možná marně v některých knihách hledali. Proto dávám filmu 5*, protože nafilmovat všechny hrůzy do jednoho filmu by nedokázal ani sám Mengele. P.S. Jak může někdo napsat, že se u tohoto filmu nudil, no to už jde mimo moje chápání ! (03.03.2009)