Výmena

Clintova téměř bezchybná práce s žánrově rozvětveným vyprávěním, na němž je znát, že se nejcharismatičtější pistolník Divokého západu učil od těch nejlepších, má jen pár vad na kráse. Především Angelině tyhle role na rozdíl od lepých děv s bouchačkou věřit příliš nelze a roztahaný závěr, z něhož mám pocit, že si Clint nebyl jistý, jak celý film zakončit. Vždyť doplňující titulky "co se stalo dál" mohly přijít již o dobrých 40 minut dřív. To ovšem nic nemění na tom, že Clint umí a scény z léčebny a farmy považuji za takřka geniální. (28.12.2008)

Rvačku nikdy nezačínej, ale vždy ji dotáhni do konce…. Eastwood dobře ví, že v jednoduchosti je krása. Stačí mu k tomu jen výborně napsanej scénář, odvaha plynule přejít od psychologického drama k drsnému thrilleru a neustále naznačovat, že může být ještě hůř. V situacích, kdy už není co ztratit se Clint vyzná, protože nám může naservírovat svoji pravidelnou dávku emocí. A Angelina? Ano, HRAJE tu. A pomáhá zachovat pocit, že jsem viděl další ze skutečných příběhů, který působí neskutečně. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ **** Co uvidíme (možná) příště? Scénárista M.Straczynski se zase hrabal v dobovém tisku a našel článek s jasným titulkem: STUDNA! Bude starý Brůna zase neklidný? A co na to Honza? Vstane Žitný? Nebo jen poteče žitná? (21.02.2009)

„Nikdy se s nikým nebij, ale když si nezačneš, bojuj až do konce.“ Angelina Jolie bojuje úplně jinými prostředky, než jsme u ní zvyklí (v čerstvé paměti mám její abnormální akrobacii z Wanted) a i pokud bychom se shodli, že nakonec vítězí, určitě ne nějak drtivě. Na filmech Clinta Eastwooda, potažmo na Eastwoodovi samém, oceňuji neochotu přijímat kategorické soudy. Nic není jednoznačné, každé rozhodnutí může být zpochybněno. Byl jsem dokonce ochoten akceptovat, že Christine, představena jako trochu tajemná, samotářská žena, ve skutečnosti nikdy syna neměla, že šlo pouze o výplod její fantazie. Vnímám to jako důsledek režisérovy šikovné hry s více žánry, z nichž ani jeden nezaujímá dominantní postavení a – co potěší – „povinná“ romantická podzápletka chybí docela. Muset mermomocí škatulkovat, přijde mi nejpříhodnější označit Výměnu za „caprovský“ film. Eastwoodův silně humanistický souboj jedince proti mnohem mocnějšímu, zkorumpovanému systému, vyznívá podobně rozporuplně jako u Capry a ani kladná hrdinka není zosobněním ryzího dobra (dává přednost práci před synem). Ryzí zlo oproti tomu představuje policejní kapitán Jones, jenž mi byl v podání Jeffreyho Donova krajně nesympatický a jehož hloupě zákeřné chování mi přišlo takřka úsměvné. Útrapy, jimž je kvůli němu Christine vystavena, lze společně se zvratem ukončujícím druhou dějovou linii sarkasticky označit za expozici zaručeně oscarových témat. Osobně bych to viděl spíše jako snahu vytřískat ze silné dramatické látky co nejvíc. Bohužel, s přivěšováním dalších těžkých ozdob se větve zpočátku pevně stojícího stromu ohýbají až k zemi. Film nakonec nemá dost síly zasadit stejně přímý úder jako komornější Million Dolar Baby. Mít Výměna o třicet minut méně, anebo (při její výpravnosti spíše) o třicet minut více, asi bych v kině zůstal sedět ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků. Konec, který jim takto předchází, stejně zůstává skvělým důkazem Eastwoodovy vyzrálosti – osobní i filmařské. 85% Zajímavé komentáře: Mahalik, Jordan, Phillo, Antek (12.01.2009)

Tak jsem si říkal, jak byl rok 2008 filmově chudý. A teď se najednou na počátku roku 2009 dostávám k takovým skvostům jako byl Milionář z chatrče či Výměna, která jej ještě překonala. takový pocit jsem měl naposledy snad při sledování Zodiaca, opět příběh podle skutečné události, který nechce diváka nijak ohromovat efektnostmi na citově založeného diváka, ale skutečně se snaží rekonstruovat o co tehdy šlo. A sluší tomu víc, než nějaký vykonstruovaný závěr. Eastwood má vypravovací dar, po tomto filmu už o tom nemůže nikdo pochybovat. Jako další plus je přelínání žánrů. Ten není podstatný. Poprvé mě nadchla taky Angelina Jolie, skoro bych jí uvěřil, že se narodila na počítku 20. století. Emancipovaná nezdolná žena je přesně to co jí nelze upřít. Nikdy nezačínej boj, ale vždycky ho dokonči! (10.05.2009)

Když ve filmu dojde k soudním procesům, začne se to tvářit moc angažovaně. I Angelina, do té doby zničená ponižovaná matka, je najednou hrdá, usměvavá, skoro pyšná. Tahle část mi neštimovala, připadala mi špatně podaná. Do té doby hodně dobré, ale upřímně nevím, jestli to není trochu víc tématem než zpracováním. Nemůžu to neporovnat s Fincherovým Zodiacem, který i z docela klidné závěrečné scény dokázal vytáhnout mrazení v zádech ("tohle je muž, který mě postřelil"). P. S. Angelina J. je dobrá herečka, pokud nehraje Angelinu J. (11.01.2009)