Pevné puto

Stručně řečeno, zvláštní. Jackson umí, ale přiběh přebíhá od jedné roviny k druhé až příliš často a člověk si nedokáže k žádné z nich vytvořit dostatečně pevné pouto. Vizuálně lahůdkové a emocionálně hodně silné scény z "meziprostoru" občas divně kontrastují s "reálným světem" (ano, hlavně s dýmící Susan Sarandon), ale i přes to všechno se to Jacksonovi daří udržet pohromadě. Ono někdy nejde o to jaký příběh vyprávíte, ale jak ho vyprávíte. (16.04.2010)

Je fajn, že Jackson jede proti zažitým konvencím při budování napětí. Po chvíli vás ovšem všechny ty makro detaily digitální kamerou a bezpohlavní nebeské výjevy začnou ubíjet stejně jako smutný kukuč nebohého táty od rodiny. Řemeslná síla a řvoucí kotel nápadů, hlavní devizy kdysi nápaditého režiséra, dostávají po několika výborných jednotlivostech (přípravy vraždy, kukuřičné pole) těžký knokaut od vycizelované nebeské selanky. Jak moc tomu chybí silná umělecká vize si člověk uvědomí u bezradné montáže Susan Sarandon i dalších zbytečných exkurzů do duhového nebe. A u toho rampouchového konce se máme vážně ukájet tím, že na každého jednou dojde? (03.01.2010)

|| Scenár: Peter Jackson, Fran Walsh, Philippa Boyens / Predloha: Alice Sebold - Lovely Bones| Hudba: Brian Eno | Distribúcia: Paramount Pictures | Štúdio: DreamWorks Pictures, Film4 Productions, WingNut Films | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 93,621,340 $ || Ani majster tesár nemôže odviesť bezchybnú prácu, keď má nekvalitný materiál. O to viac ma prekvapuje, že po neúspešnom jednaní DreamWorksu so Spielbergom nakoniec kúpil práva Jackson a jeho tým. --- Peter bol vraj unesený knížkou Alice Sebold, ktorá bola tiež zaintersovaná do filmového projektu. Film sa mal natočiť už na začiatku milénia, ale začiatočné scenáre sa autorke novely, Seboldovej, nepáčili. Spoločnú reč našli až s Walshom, Boyensom a Jacksonom v roku 2006. --- Snové predstavy otca Susie sú stvárnením orgastickými, gýčovitými predstavami Seboldovoj o medzipriestore medzi nebom a zemou. Tieto scény sú podporené Jacksonovým umením pracovať s digitálnym obrazom/scénou/záberom, a tvoria tak najrozporuplnejší vizuálny dojem na moje mozgové blany za posledné roky. A to by mi ešte ani tak nevadilo, než to, že to v skutočnosti vôbec nebolo zaujímavé, napínavé a nemalo to čo povedať. Na takéto halucinogénne experimenty bez rozprávačského umu nemám v inventáru vkusu miesto. Ani od môjho obľúbeného režiséra. Petre, rýchlo späť do stredozeme, tam si doma! 40% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (27.08.2014)

Kde nic není ani smrt nebere (scénář) a méně znamená mnohdy více (triková stránka). Předkládané obrazy jsou sice nejednou nádherné, ale emočně naprosto vyprázdněné. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna Peter Jackson dojede na syndrom provázející tvorbu Tarsema Singha. A přitom to v úvodní půlhodině má všechno potřebné, včetně u tohoto typu snímku tolik potřebných zmiňovaných emocí. O to více bolestnější je zbytek stopáže, jelikož výtečný "prolog" akorát dokazuje, že by to bývalo šlo i jinak. Kupříkladu více v náznacích namísto okázalých CGI krajinek. (03.01.2010)

Silný zážitek. Přestože jsem to nečekal, Peter Jackson ve mě vyvolal hodně emocí, především kladných a po celou dobu si se mnou pohrával přesně, jak by režisér s divákem měl. K ruce měl skvěle vybrané a kvalitní herecké obsazení (Tucci to tedy rozjel, ale všichni se mu snaží stačit), opravdu hodně peněz, dobrou předlohu, ale k úplnému uspokojení mi chybí ještě kousek. Možná to trochu laciné využití (pro mě slavné) Song to the Siren, možná opravdu hodně efektů, které v určitou chvíli jsou spíše ke škodě, ale v druhé chvíli mě totálně odrovnají (viz. přechod z obávaného domu do bažin apod.). Hudba mi chvílemi trochu připomínala soundtrack k Sunshine, takže tu bych pomlčel. Největší problém mám však asi s koncem, který prostě... pro film neustále se pohybující na pomezí temna a světla takový ... zvláštní (spoiler:happyend s vrahem byl laciný a pointa o smyslu pout také). Ty velké peníze jsou tu dost vidět, ale i bez nich by to byl opravdu silný film, skvěle natočený a podtrhující status Jacksona jako velkého režiséra, který nechce zůstat jen u slavné LOTR trilogie. Přes výše zmíněné je však Pevné pouto jedním z mála filmů o posmrtném životě, který opravdu stojí za vidění a jejich představa světa po smrti je... úchvatná. Opravdu silný zážitek hnedka z počátku roku 2010...PS: Jak přicházejí sny i přes nižší rozpočet, jinak laděné efekty a příběh, byl pro mě emočně i příběhově silnější... (08.01.2010)