Seirei no moribito

Výborné a velmi chytlavé anime se skvělým příběhem, audiovizuálním zpracováním a dokonce i vtipem, zvláště u šamanky Torogai, která hlavně na konci "chrlí" jednu skvělou hlášku za druhou. A také nesmím opomenout výborně propracované postavy, zdůraznění sebemenších detailů a souboje, ty jsou opravdu něco speciálního. Tohle všechno dělá tohle anime nečím vyjímečným. (12.02.2009)

Kenji Kamiyama se po kyberpunkových, filosofických (a skvělých :-)) Kôkaku kidôtai pustil do něčeho úplně odlišného a vychází mu to parádně. Místo budoucnosti nacpané technikou se seriál odehrává v době, kde nejlepšími zbraněmi byly meče a luky. Zatím jsem shlídl jenom prvních pár dílů, ale už z těch můžu říct, že je to jedno z nejlépe nakreslených anime jaké jsem kdy viděl. Krásná hudba je samozřejmostí a jediné co mi tentokrát moc nesedí jsou písničky v openingu a endingu. (27.10.2007)

Seirei no moribito je anime, u kterého mne nevýslovně mrzí nedotažený scénář, protože v kontrasu k němu je fikční svět, ve kterém se příběh odehrává, dosti propracovaný a je vymyšlený věrohodně (pravděpodobně je to dáno povoláním autorky knižní předlohy). Právě proto jsou ale vidět určité nelogičností či stěží uvěřitelné náhody v této seriálové adaptaci, na kterou již autorka neměla vliv. I sám Kamijama napsal scénář jen k několika epizodám a je to znát. Stejnou měrou mě rozčilovaly vatové díly (fillery), protože autoři seriálu museli využít sezónní 26 dílné řady a pochopitelně ředit děj. Tomuto seriálu by proto prospělo, kdyby byl alespoň o polovičku kratší nebo byl převedený do filmu. Už vzhledem ke svému zpracování, které je vysoce nadstandardní a někdy jsem skoro zapomínal, že sleduji obyčejný seriál (hlavně kresba krajiny a potom profesionální Kawaiův hudbní doprovod). Celkově tedy za *** s tím, skutečná kvalita kolísá mezi ** a ****. (26.02.2008)

Po vizuální stránce dosahuje Seirei no moribito chvílemi až filmových kvalit. Co se množství pohybu a detailů týče, těžko by hledal mezi současnými seriály konkurenci. Dalším plusem byla postava Balsy. Po všech těch středoškolačkách s emocionálními problémy je příjemnou změnou vidět schopnou ženskou hrdinku, které je více než šestnáct (tedy s výjimkou dvou dílů) a která nepotřebuje pořád zachraňovat. Příběhová stránka by ale mohla být více strhující. Pomalejší tempo vyprávění v prostřední části nevadilo, ale když ke konci začalo jít do tuhého, vyřešilo se všechno snad až moc snadno. (19.10.2007)

Guardian of the Sacred Spirit je žhavým kandidátem na anime roku, a to nejen díky skvělému, dospělému příběhu, který v sobě kombinuje fantasy s asijskou kulturou provázenou detailní animací a dobrým soundtrackem od Kenji Kawaie – OP a ED jsou naopak poměrně slabé. Celou dobu trvání seriálu mě překvapovalo, jak se seriál zaměřuje na zdánlivě bezvýznamné detaily všedního lidského života a lidské činnosti. Všechny tyto body spolu s poselstvím o rovnováze, o věčném koloběhu života, o nezabíjení a o tom, že největším zlem na světě je nevědomost, vytváří obrovský dojem filmovosti, tudíž mi nezbývá jinak nežli hodnotit 100 % (06.11.2007)