Juno: Nezrelá na dieťa

Jak tak koukám, tak jsem tento film viděl a napsal zde k němu komentář v roce 2008 a potom jsem ho úplně vypustil z paměti. Dal jsem mu tenkrát jednu hvězdičku. Teď jsem na to narazil v televizi a chvíli mi to trvalo, než jsem si uvědomil, že jsem to už kdysi dávno viděl. Nevim, jestli se mi za ty roky změnil smysl pro humor, ale tentokrát mě film občas tim suchym humorem i pobavil. Akorát jsem se teda u toho nedokázal zbavit jakýhosi divnýho pocitu, když Ellen Page tady hrála těhotnou holku a dneska je z ní nějakej bezpohlavní hybrid. (11.07.2021)

So this was supposed to be like totally cool, like indie kind of cool, right? Tahleta indie vlna nás v Česku celkem úspěšně míjí, ale teď už chápu, proč řada lidí na západě kroutí očima nad podobně frikulínovskými filmečky, kde se protagonisté seznamují skrz The Smiths nebo White Stripes, nosí tašku přes rameno s odznáčky, mají polepené školní skříňky a chtějí bydlet v loftech. A konkrétně tohle je fakt až nechutně milé. (17.01.2010)

Juno je velmi příjemný snímek, je tam spousta fórků, romantika, vtipný hlášky, prostě pohodka, ale na plný hodnocení to prostě nestačí. Moc pěkně se na to kouká, ten film zvedne člověku náladu, Juno je správně trhlá a i Paulie je dobrej pošuk, ale něco tomu prostě chybí..Možná nějaké hlubší poselství? něco víc než "Je možné s někým být napořád" :) Snad nechci moc....Ale líbilo se mi to, takže 4 **** jsou asi tak akorát. (13.02.2008)

Juno je komedie, která se od začátku až do konce pohybuje v mnohokrát ověřených vodách amerického mainstreamu. V Evropě by podobné téma tvůrci zpracovali buď do podoby osudového dramatu nebo maximálně jako hořkou tragikomedii, Reitman ale natočil příjemný pohodový film o nepříjemných věcech. Pečlivě ulámal všechny potenciální hroty, takže hrdinka, která zjistí osudový průšvih v podobě nechtěného těhotenství, má skvělého chápajícího otce, macechu, která má - světě, div se - porozumění větší než vlastní máma, výbornou kamarádku, které je možné se vždycky svěřit a díky níž není nikdy sama, a konec konců i fajn kluka, se kterým i přes počáteční zádrhel hodlá navázat plnohodnotný vztah. Čím víc o ději uvažuju a podrobuju ho kritické analýze, tím víc zjišťuju, že je po obsahové stránce tak na 3 hvězdičky. Všechny potenciálně nepříjemné konflikty jsou už dopředu zaretušovány. Jen pro příklad, když se Juno rozhodne jít na potrat, nečeká ji skupina rozhořčených, bigotních a nepřátelsky naladěných demonstrantů, jak je to v Americe běžné, ale rozpačitá, komicky vyhlížející spolužačka, která evidentně neprotestuje z vlastní vůle, a celá scéna končí úsměvným dialogem. To, co film povyšuje nad průměr, jsou právě vtipné dialogy a řada hlášek, které vtipně posouvají děj dopředu, a i když už dávno nejsem teenager, myslím, že dobře vystihují pohled náctiletých, a zejména výborný výkon Ellen Page v hlavní roli, která je prostě jako hubatá praštěná puberťačka neodolatelná. Film disponuje navíc velmi dobře poslouchatelnou hudbou a zajímavé jsou už úvodní titulky s využitím animace. I když má tahle komedie řadu slabin, opravdu jsem se pobavil a odcházel z kina s příjemným pocitem, takže s oběma očima zamhouřenýma: 90 % celkového dojmu. (22.10.2008)

„Ale jemu to aj tak došlo...“ Mamou v šestnástich ma dojalo viac, ale aj keď na konci začala Juno konečne „riešiť svoje veci“ a keď z dvier vypálil nabalený J.K. Simmons smer nemocnica, mal som slzy na krajíčku. Bohužiaľ, JUNO je jeden z mála filmov, ktorý ma dokázal rozplakať, ale pritom „zvyšok filmu“ nebol žiadny zázrak. Hoci je Jason Reitman diabolský talent (kreslené úvodné titulky som si pozeral štyri razy po sebe), krytý producentom Johnom Malkovichom (!), čakal som čosi lepšie resp. EŠTE lepšie. Neviem, či to bolo spôsobené mojimi veľkými očakávaniami, sterilnými hereckými výkonmi (okrem Simmonsa a jeho Allison Janneyovej, ktorí výborne stvárnili „normálnych rodičov“) alebo protivnou a prehnane sarkastickou ústrednou hrdinkou. Nepochybujem, že na svete sú milióny takýchto potvor a ostatne čo by ste čakali od bláznivej nabúchanej tínedžerky (odpustite slovník, ale Juno by to tak povedala). Ale JUNO nie je dokument a stráviť hodinu a pol v spoločnosti protivného dievčaťa nie je nič milé. Pripomínalo mi to bohužiaľ WRESTLERA: strojený pokus Hollywoodu o „špinavú“ nezávislosť, malo to svoje momenty, ale nie veľa. Chcel som JUNO milovať, ale nechala si to pre Bleekera. (27.05.2011)