Bratia

"NOBODY CAN REALLY BE TRAINED TO WATCH SOMEONE DIE." ----------- Najhorším aspektom celého filmu bolo práve to najdôležitejšie - Toby Maguire. Jeho výzor sa hodí skôr na roly pohodových dobrákov. Ani drsný účes a tvrdý pohľad na tom nič nemení. A možno práve o to tu ide. Že takúto nepríjemnú diagnózu dostane ktokoľvek. Aj z ružového zajačika na baterky Duracell sa môže stať nebezpečný jedinec. PTSD som intenzívnejšie prežíval v Man Down, i keď celkové spracovanie fandí v prospech dvoch bratov. Záver prišiel moc rýchlo. V podstate to, čo sa má diať, sa deje až po hodine, preto nie je dôvod čudovať sa, že zvyšných 40 minút sa zdá byť nedostačujúcich. Nehovorím to tak často, ale naozaj by to chcelo dlhšiu stopáž a hlavne smerodajné finále. Tieto otvorené ukončenia mi už lezú krkom. (02.07.2018)

Jednoduché drama, které poukazuje, jak krutost války dokáže ovlivnit vzorného vojáka a jeho rodinu. Opět musím upozornit, že tohle už člověk jistě několikrát viděl, ale opět musím připomenout, že to vůbec není na škodu si podobné téma zopakovat. Režie se může zdát nudná (pro někoho asi nudná je), ale podle mě je vedena pomalu a nenásilně. Každý si tak stihne nadýchat té atmosféry, která právě probíhá pod taktovkou „zkušených“ herců. Natálce věříte každičkou chvíli, i přestože v nejhorším dni svého života vypadá jako modelka. Jakeovi bych hned skočila do náruče, i v tu chvíli, co by po mě házel ty klíče. Mé hormony se plaší. Jak je možně, že mi trvalo tak dlouho si všimnout, jak skvěle hraje a že je opravdu kus chlapa? (Prince si musím co nejdříve zopakovat) Ale pavoučí muž jim to kazil… Celý film se tváří prakticky stejně, takže mu pak závěrečný výstup chtě nechtě nevěříte. Bratři nepatří mezi špičku válečných dramat, ale je příjemné vidět i jiný pohled na věc. (21.08.2010)

A teď se asi krucinál budu muset podívat na ten dánský originál, protože mě zajímá, jak se tam popasovali se spojením tolika protichůdných nálad na poměrně krátkém časovém úseku, protože Jim Sheridan to tam seká jak malé dítě s plastovýma nůžkama a dává mi to celé jenom pramálo smyslu. Tím, že je to tam tak podivně vměstnané vedle sebe, působí oba dva titulní chlapíci spíš jako parodie na postavy z masa a kostí, Maguire nicméně o trochu víc, Jake pro mě pláče alespoň trochu věrohodně. Natalie mě utvrzuje v mém přesvědčení, že dobrou herečkou přestala být někdy před rokem 2000. Co mě ale dost potěšilo byla práce obou dětských představitelek, protože ty dvě malé dcerky na mě působily jako nejdospělejší a nejhotovější postavy celého filmu. (11.01.2018)

Líbí se mi Sheridanův režijní rukopis a dostatek syrovosti, jímž oplývají některé šikovně stříhané scény. Některé prvky jsou stokrát viděné, některé zajímavé. Určitě nestandartní pohled na válečný syndrom a depku, kterou spousta lidí má. Bez zbytečného moralizování a přehnaných mouder. Dobré herecké výkony a film, který něco řekne. (25.04.2010)

Původní dánský film jsem neviděl, ale určitě by mohl stát za pokus. Bratři se mi moc líbili, hlavně proměna Tobeyho Maguireho k nepoznání. Na druhou stranu je třeba zmínit, že to se to režisérovi pracuje, když už originál podle hodnocení na csfd byl vynikajícím filmem (případ Skrytá identita). Bratři jsou lehce uvěřitelným příběhem, který sice nepůsobí nikterak velkolepě, působí až obyčejně, ale tak nějak si představuju zlomeného vojáka. "Konec války vidí jen mrtví." (27.01.2010)