Bratia

Jim Sheridan má na kontě pár vydařených snímků, z nichž těmi nejlepšími jednoznačně jsou ty s Danielem Day-Lewisem. Mám za to, že Sheridan není až zase tak moc dobrý režisér. Spíše si umí vybrat zajímavé scénáře a hlavně obsadit do svých filmů zdatné herce, na jejichž umu pak film stojí. To platí i v Bratrech. Gylenhall, Maguirre i Portmanová podávají v rámci svých rolí přesvědčivé výkony a film je tak hlavně o nich. Jen mi uniká smysl tohom proč se tyto filmy, navíc ještě za čerstva točí znovu. Původní Bratry jsem sice neviděl, ale vůbec nepochybuju o tom, že budou lepší. Kdyby tato americká verze filmu nevznikla, nikomu by nechyběla. (20.06.2011)

"Proč jsi nemohl zůstat mrtvý?" Taková milá otázka jistě potěší každého, kdo si prožil ve válce své trauma. Já jsem tedy velký pacifista, takže se nezúčastním ani případné války Vanuatu s Fidži a to ani kdyby mě to mělo stát chatrč. Moje hlava totiž nikdy nepobrala, proč milující otcové prchají od rodin do nesmyslných válek a taky se odmítám nechat vtáhnout do jejich traumatu, protože mám svých problémů dost. Tady mne navíc "potěšil" soucitný scénárista, který mi vychytrale prozradil Samovo trauma hned na začátku a já jsem pak musel hodinu útrpně sledovat, jak mi Sam nechce říct to, co už dávno vím. Taky mi bylo celkem jedno, který z bratrů bude zmatenou Grace obšťastňovat svou přítomností, ale víc pozitiv bych k tomu raději neuváděl, protože posttraumatická válečná dramata nejsou mým šálkem sypaného čaje, mou sklenicí konopné limonády a ani ničím podobným. (07.09.2016)

Těžba emocí z nitra človíčka je tvrdá fachmařina. Kdo to umí, je kingem. Zaslouženým laureátem. V hospůdce U Sheridana je to tak, že divák přilne k určitě postavě, a pak: děj se vůle boží. Srdečně přitakávám ostatním, že se to dostane pod kůži, ale hroch jako já potřebuje pomalé kroky ku pochopení, nepotřebuju klopýtat v dřevácích, když vím, že cíl je v nedohlednu. Bratři jsou postiženi známou filmovou chorobou, která se nazývá kapesníčkařina. Není na škodu, ale zkousnou jí jen nakřáplý duše. A tam, kde obvykle začínají sympatie k režisérovi (tedy u pochopení jeho vize), tam si Jim teprve nasazuje helmu a jde šůrovat. Ale šůruje poctivě, to se musí nechat... 70% (07.04.2010)

[imdb: 7.4/10] | me: Výborná dráma plná silných momentov a citlivých miest. Dej je zaujímavý, ale herecké prevedenie je to, čo tento film robí výborným filmom. Ústredné trio je fakt skvelé. Natalie Portman je krásna, pôsobí veľmi žensky a nežne a celkovo dodáva filmu ten špecifický nádych (mňa si totálne získala). Maguire a Gyllenhaal hrajú výborne (aj napriek tomu, že Tobey je po telesnej stránke skôr dobrý spiderman ako mariňák je veľmi presvedčivý) a práve vďaka hereckým výkonom (hlavnej trojky) sú jednotlivé scény dostatočne emotívne a vypäté. Film tečie, prechádza z jednej polohy do druhej a dej sa vyostruje ... až do silného záveru. U mňa zanechal pocity, ktoré pretrvali. (4 a pol *) (07.04.2010)

Cekal jsem uz nekolikrat videnej pribeh, kdy se bracha zamiluje do brachovo manzelky, nasledne se bracha znova objevi a zacne velky dramo, kteryho brachu si ma zenska vybrat. Coz se nastesti nestalo. Na druhou stranu, stejne se nekona buhvijak slozitej pribeh, kdy odhaleni, ze je bracha nazivu pride zbytecne brzo, stejnetak jeho navrat, na druhou stranu, uz od zacatku je cloveku vyvoj deje jasnej a to jsem ani nevidel original. Nicmene Sheridan je zkusenej reziser, takze i z tyhle jednoduchy a predviatelny latky vyrobil docela silny drama, ktery ale stoji hlavne na trech hlavnich predstavitelich. Vykriky typu oskarovej Maguire jsou sice znacne mimo, ale v momente, kdy se pohublej, zjizvenej, bledej a vysilujici vrati z valky domu, zacne predvadet, ze je to slusnej herec a ne pouze ten trouba s ospalym vyrazem. Ale nemuzu si pomoct, vypada tady tak na dvacet let, ze by dvoum malejm holkam moh spis delat brachu. Co se tyce Gyllenhaala, ten si sice strihnul fajn roli flakace propustenyho z vezeni, ale za chvilku se to bohuzel smrskne na sympatickyho hodnyho strejdu a nema tak uz moc co hrat. No a Natalie odvadi svuj obvyklej nadstandart a navic ji to moc slusi. Takze celkove sice ne buhvijakej pribeh, ale solidne natoceny a skvele zahrany, takze tech 100 minut sem se fakt nenudil. (01.01.2010)