Nic než pravda

Papírovým novinám zvoní hrana. Dříve, než se z nich definitivně stane relikt minulosti, užijme si těch pár posledních novinářských thrillerů o síle slova a významu investigativní žurnalistiky. Zatímco State of Play bylo o mediální moci, Nothing but the Truth dává pocítit naprostou bezmoc. Krev ve mne, jakožto nekritickém obdivovateli každého, kdo má odvahu čelit protiproudu, vřela ještě více, neboť nedostaneme jediný důvod domnívat se, že by k něčemu velmi blízkému nemohlo dojít. Ne nutně ve Spojených státech, ač ty hrají jistou roli. Konkrétně tamější paranoia a krytí nekalé činnosti ochranou národní bezpečnosti. Nejhorší na tom je, že (téměř) všichni jsou v právu a z právního hlediska nic špatného nedělají. Z hlediska morálního, k němuž bohužel netřeba přihlížet… . ___ Boj s nepřemožitelným soupeřem se Rachel Armstrongové vepisuje do tváře. Proměnu silné sebevědomé, šperky ověšené dámy v drahých šatech v pobledlý stín s vyrudlýma očima je zachycena bez hysterie Eastwoodovy Výměny. O její „nevině“ není pochyb. Basa stírá rozdíly, z vysokoškolského diplomu je kus bezcenného papíru a k nominaci na Pulitzera vám stěží někdo pogratuluje. Rod Lurie ze situace násilně netřískává emoce. Hudbu skoro nezaregistrujete, Rachel propukne v nekontrolovaný pláč jedinkrát. Kontrastně působí manipulativní rozhovor pro televizi, kdy televizní kamera zabírá hrdinčinu tvář en face, aby její navlhlé oči dojaly všechny soucitné divačky před obrazovkou (kamera filmová ji oproti tomu zabírá z profilu, což vytváří dojem bojovnice). Lurie jde v nepodlézání divákovým pudům dokonce tak daleko, že nám jedinou vraždu filmu naservíruje mimo obraz. ___ Nejproblematičtější se může jevit pointa filmu, nahrazující hrdinčino vítězství v klasickém hollywoodském pojetí. Až na tuhle jedinou věc vše prohrála. Možná je to nevěrohodné a patetické, ale dokázali byste vymyslet údernější shrnutí dvou hlavních témat filmu: nevinnost a rodina? V zásadě neběží o nic prostšího než o příběh dvou kariéristek (ze všech jejích rolí zatím nejlepší Kate Beckinsale a ve všech rovinách přesvědčivé Very Farmigy), které chtěly být zároveň dobrými matkami. 85% Zajímavé komentáře: H34D, Fr, gejzuško (27.10.2009)

Nemám nič proti prevedeniu, ani hereckému obsadeniu... možno proti presvedčeniu, stálo to ozaj zato?! "Určite áno"! Kate Beckinsale mám ozaj rád, ale tuna bola na môj vkus veľmi snaživá. Pevne odhodlaná žena, ktorá šla bezhlavo za svojím cieľom... aby ochránila tzv. svoj "zdroj", prišla takmer o všetko, taktiež toho veľa zničila, avšak nežalovala, ako by mohla?! K čomu to bolo ozaj dobre... určite by ublížila svojmu zdroju a stratila danú dôveru, aké fascinujúce 6/10 (01.03.2009)

Tenhle film mě dostal, jak bych to vůbec nečekala. Velice lidský a působivý film, ať už je podle skutečné události nebo ne. Doslova lahůdkové obsazení od hlavních až po vedlejší role v čele s Kate Backinsale, která je film od filmu lepší, a v těhle malých dramatech jí to jde nejlépe. Film velmi dobře zachycuje bezvýchodnou situaci, v které se mohou novináři ocitnout, odmítnou-li zradit svou důvěryhodnost a svědomí. Postavy jsou tak dobře napsané, že není problém se do nich po pár minutách vžít, což mi u filmu poslední dobou chybí čím dál víc. (29.01.2009)

Výborný film, pútavý a zároveň "anti-hollywoodsky", realistický, s dobrými civilnými hercami. Páčila sa mi tá nejednoznačnosť a ambivalentnosť príbehu aj postáv, nič nebolo čierne alebo biele, všetko záviselo od uhla pohľadu, každý mal svoju pravdu a veľa vecí záviselo od rozvinutosti argumentačného slovníka. Veľa z konania hlavnej postavy osvetlil záver, prečo sa dokázala "zriecť" aj syna na úkor "tajného zdroja", takže skladačka do seba zapadla. Nie som právnik a neviem nakoľko je reálne prinútiť novinárov prezradiť svoj zdroj, ale hlavou mi vŕtalo, prečo sa takto netlačilo napr. na Bernsteina a Woodwarda. Ale podstatné je to, že príbeh má hlavu a pätu, napätie, psychológiu, inteligentné spracovanie+ sympaťáka Aldu:) (11.02.2010)

Znepokojijující drama, precizně vystavěné, divák spolu s hlavní hrdinkou postupně přichází o vrozené ideály, to co se ze začátku zdá nemožné, vám postupně příjde až příliš snadné. Země svobody, či policejní stát? Líbilo se mi, že každá postava má svůj malý příběh a jiný pohled na věc, to dělá film uvěřitelným a autentickým. Skvělé herecké výkony. Hvězdička dolů za závěr, kde se režisér neudržel a ačkoliv celý film divákovi důvěřoval, vysvětloval, co vysvětlovat nemusel. (06.03.2009)