Život Briana

Snad nejlepší komedie všech dob. Monty Pythoni jsou pwostě nepwekonatelní. Fantastické hlášky, skvělé momenty, ale i celý děj. Tady nejde wíct jeden nebo dva nejlepší gagy, pwotože jsou všechny výbowné. A pewličkou je závěwečná písnička - ktewá má úžasně optimistický text a hoooodně chytlavou melodii. Pokud jste nikdy Monty Pythony neviděli, tenhle film je asi nejlepší volbou, jak s těmihle wecesisty začít - je to totiž z toho, co natočili, nejvíc "film" (hlavně co se týče souvislého děje) a tak nemusíte být tolik v šoku, jako tweba kybyste se nejpwve podívali na Smysl života. Ale zase na dwuhou stwanu - twacetiminutové skeče jsou něco úplně jiného, takže ty byste pwo začátek taky vynechat neměli. (10.11.2003)

Je lepší Monty Python a Svatý grál nebo Život Briana? Neumírající debata, kdy je těžké zvolit jasného favorita. V obou případech ovšem dalo komediální seskupení Monty Python světu komediální klenot, kdy právě Život Briana má vánoční přesah. A to i přes fakt, že si tu někdo utahuje z klasického příběhu o Ježíši Nazaretském, kdy se u některých křesťanských fanatiků tato troufalost jednoduše neodpouští. Graham Chapman, John Cleese, Eric Idle, Terry Gilliam, Terry Jones a Michael Palin ovšem i po letech zvládají svým pravděpodobně nejznámějším projektem v rámci Monty Python vyvolávat úsměv od ucha k uchu.   Zábavné, v jistých momentech nekompromisní i velmi chytrá záležitost. Monty Python i tentokrát sázeli na absurdno i anarchistický humor, kterým dle vlastních slov uskupení zvládlo po 2000 letech sjednotit různé křesťanské druhy v kritice vůči právě Životu Briana. Život Briana si ovšem automaticky neutahuje ze samotného ukřižovaného mesiáše, do velké míry v něm lze najít kritiku tehdejší doby, která se dá též převést do 21. století. Život Briana je sice slepen z různých gagů a primárně skutečně trhá bránice, za tím všeím se ovšem skrývá i poměrně komplexně napsaná podívaná se solidním scenáristickým narativem. Nevyhnutelně v tom lze nalézt špetku tragikomiky, jakmile ovšem dojde na další sérii gagů s nenapodobitelným podáním jednotlivých členů složení Monty Python, zbude skutečně pouze úsměv na tváři.   Život Briana je v režii Terryho Jonese pravděpodobně jeden z nejpamátečnějších filmových biblických příběhů, kdy sice musí Monty Python pracovat s nízkým rozpočtem (4 miliony dolarů), výsledný projekt ovšem přesto zvládá působit v rámci dobových kulis dostatečně věrohodně, Život Briana díky tomu nezvládá působit jako prodloužená televizní skeč, i proto, že se různými komediálními momenty skutečně nezvládá vyčerpat. Kdyby přitom náhodou hrozilo, že jeden fór na diváka nezabere, na střídačce jich čeká mnoho dalších.   Monty Python si neodpustí píseň o tom, že by měl člověk brát život z lepší stránky, nechybí momenty, které se vydávají velmi nečekaným směrem i momenty, které k smíchu vyvolávají bez automatické pointy (postava jménem Pyjus Čůrus či překladem věrnější Velikus Ptákus či jednoduše Biggus Dickus). Vzpomínání na Život Briana rázem udělá život veselejší, kdy se taková věc povede málokterému filmu. Možná nejde o prvoplánovou vánoční klasiku, v jistých srdcích má ovšem Život Briana permanentku s datumem neurčitým.... (24.12.2022)

Žádnému jinému filmu se nikdy nepodařilo tak pregnantně pojmenovat všechno to, co si myslím o věřících. Myslím, že psát cokoli dalšího je zbytečné, snad jen, že až mě někdo bude chtít zabít, ať mi pouští pořád dokola scénu s Pilátem na téma "Můj pfítel Pyjus Čůvus" - uřehtám se k smrti a na pohřbu mi dejte zahrát "Allways Look on the Bright Side of Life". 100 % (11.04.2003)

Moje vůbec první setkání s tvorbou slavného seskupení Monty Python, a jak to tak vidím, možná raději i poslední. Pánové okolo Terry Jonese mají opravdu hodně zajímavý a ujetý smysl pro humor, který je ale tomu mému na hony vzdálený. Když tak nad filmem s odstupem času přemýšlím, vybaví se mi jen šišlající Caesar a závěrečná písnička Always Look On The Bright Side Of Live. To jediné mě totiž dokázalo fakt hlasitě rozesmát. Jinak ale překvapivě nudná záležitost a doposud jedno z mých největších filmových zklamání. (29.05.2012)

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)