Tintinove dobrodružstvá

TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ jsou geniální, ale rozhodně jinak, než jsem očekával. Spielberg totiž udělal něco, co si předtím - alespoň ne v takové míře - nedovolil. Opětovně se sice jedná o precizní pastiš formálních postupů a žánrů konkrétního kinematografického období (v tomto případě 60. let), ale tentokrát stylisticky a intertextově odkazující nikoliv na americkou, nýbrž evropskou kinematografii, popř. alespoň díla evropských tvůrců. Nehodlám zde vyjmenovávat, na co se všechno upomíná (jednak nejde o hru na rozpoznání aluzí, a tak ty nejsou dávány okázale na odiv, jednak by tím potenciální divák mohl přijít o radost z jejich odhalení či uznalého pokývání hlavou nad jejich zapracování do výsledného filmového tvaru). Nerad bych i opakoval, co napsali jiní (souhlasím s tím, že motion capture animace je zdařilejší než u Zemeckise, ačkoliv i u něj v rámci zvolené stylizace funguje; 3D slouží vyprávění, jelikož vede k větší imerzi zplastičtěním více prostorových plánů a sebereflexivní tematizace dívání se skrze skla je velmi vtipná; rendering animovaného filmu umožňuje větší stylistickou volnost, a tak četné nájezdy, objezdy a průlety prostory jsou nemálo opojné). Spíš mě - vzhledem ke značce Spielberga jako výborného "storytellera", s čímž pracuje i propagace - zaráží, že v první pětině se věci spíše odříkávají, než aby se odvyprávěly, vedlejší linie s kapsářem zůstane i přes bressonovsou expozici ledabyle neuzavřena a motivování flashbacků u jedné postavy je vnitřně rozporné. To jsou ale jediné výtky, které k této dobrodružné podívané, jež je zajímavým příspěvkem k otázce paměti a touhy poznávat nové věci, mám. (24.10.2011)

Zdánlivě ideální kombinace Spielberga a Hergého komiksových alb Krab se zlatými klepety, Tajemství Jednorožce a Poklad Rudého Rackhama. Bohužel ale za využití animace motion capture, která to celé pohřbila. Osobně zůstávám věrná seriálu a stařičkému loutkovému filmu z roku 1947. (29.03.2022)

Natočit Indyho bez Harrisona Forda by byla stejně bláhové jako natočit Indyho po dvaceti letech. Obojí se stalo a překvapivě všechny body si odnáší Tintin. Jen kdyby nebyl tak zoufale asexuální. Zato Haddock je jiná káva. Ten se bije hlava nehlava a je v něm i přes neživotnou animaci vidět neskrývaný zápal pro věc. Jen kdyby se mu pod nohy nemotal ten plastový panáček Tintin. (07.11.2011)

Graficky excelentně provedené scény, promyšlené i do těch největších detailů, ale to je tak jediné co mi nechává kladné vzpomínky na Tintina. 3D verze tu určitě není k zahození, ale bohužel jsem tuhle možnost neměl. Steven Spielberg trochu přestřelil a to bude důvod nudy, který jsem pociťoval. ( Hodnocení: 6/10 ) (21.04.2012)

Hravé, prekvapivo neinfantilné (alkoholizmus je srandovný!) a najneskôr od grgnutia do nádrže aj ohromne zábavné, miestami dokonca strhujúce. A áno, má to aj tú atmosféru a celkový šmrnc, ktoré Kráľovstvu krištáľovej lebky chýbali. Akurát že namiesto šťavnatých postáv sú tu iba sympatické figúrky. Nie je to málo, ale... niečo ako rozhovor otca so synom nad mamkiným prsným plátom v Ako vycvičiť draka tomu chýba. Technicky samozrejme dokonalé, animácia nádherná. (14.11.2011)